 |
Hlavním cílem bylo navrhnout objekt určený k hraní jazzu. Velkou výzvu představovalo skloubení disciplín jako je jazz s improvizací a “serendipitou“ (šťastných hudebních náhod), ale přitom, aby se architektura vyvarovala nahodilosti, pokusit se navrhnout věci tak, aby co nejdéle přetrvaly. Druhou otázkou bylo, jak začlenit nový objekt do rostlé struktury starého města Basileje. Během našeho výzkumu jsme zjistili, že se domy na místě v uplynulých staletích příliš nezměnily, přestože byly několikrát obměněny. Proto jsme se rozhodli vložit důvěru v “architektonické nálezy“ a vytvořili objekt založený na staré městském plánu. Výsledkem je soubor různorodých objektů s centrálním nádvořím. Vnitřní komunikace jsme uspořádali kolem dvora, což vedlo k řadě rozličných cest, které se náhodně setkávají. Vzniklé chodby jsou pravým opakem co nejkratších a funkčních spojení. Našim záměrem bylo vytvořit uvnitř domu cestu, která začíná u zkušeben, kde procvičujete téměř sám, pokračuje chodbami, kde se potkáváte s dalšími hráči, a vše vyvrcholí na nádvoří se spoustou lidí. Poněvadž na začátku nebyl pevně daný stavební program, museli jsme sami zjistit zvláštní potřeby školy a hudebníků. Během našeho průzkumu jsme si uvědomili, že neexistuje nic takového jako dokonalá zkušebna. Někteří lidé dávají přednost hraní v kostelech, jiní rádi zkouší v garáži a další hrají ve svých obývacích pokojích. Jediným společným prvkem byla potřeba denního světla a navození přívětivé atmosféry. Namísto variabilních místnosti jsme poskytli řadu místností o různých rozměrech a akustických kvalit, aby si hudebníci mohli sami vybrat. Pestrá nabídka více než padesáti zkušeben je doplněna třemi hudebními sály s dřevěnými akustickými panely vznášejícími se v podkroví, uzavřenou místností s profesionálním nahrávacím studiem a jazzovým klubem v přízemí, který se otevírá městu a slouží pro styk s veřejností. Vnitřní prostory vděčí za svou bohatost akustickým požadavkům, které vyžadovaly postavit dům v domě s metr tlustými stěnami. Žádný z prostorů se neopakuje, místnosti vytváří souvislý sled pestrých objemů s jedinečnou identitou celého souboru. Zapojení vnitřního dvora dodává návrhu další kvality. Původní význam slova “campus“ znamená cvičiště, které je v tomto návrhu zakomponováno ve společenském i prostorovém smyslu. Vnitřní i vnější prostory se mísí stejně jako dům s městem a škola s veřejností.
Buol & Zünd
