Na místě vybombardovaného Potsdamer Platzu se po 50 letech začíná s rozsáhlou obnovou. Sjednocení Německa a pád zdi způsobil možné využití právě této oblasti. Ve velké urbanistické soutěži uspěl se svým řešením italský architekt Renzo Piano, který víceméně navázal na historii místa. Z urbansitického hlediska se jedná o uměle generovanou městskou část, která je schopna komerčně přežít v organismu města. Vytvoření řady bulvárků a pasáží s divadly, kinem IMAX apod. slouží pro Berlíňany a ti sem vskutku směřují.
Největší komplex 19 budov zaujímá Daimler-Benz. Vytvořil jej opět Renzo Piano, který umělecky reguloval jednotlivé části komplexu, které vytvořili architekti
Isozaki, Kohlbecker, Kollhoff,
Moneo a
Rogers. Všichni architekti měli užít Pianovy oblíbené terakoty na obklad budov a vskutku se tak děje, až na Rogerse, který zůstal věrný nerezi a oceli. Celý komplex je obohacen o obchodní pasáž s galerií, která je osvětlována jedním z pověstných Pianových světlostrojů. O inteligentních fasádách nemluvě...
Součástí Potsdamer Platzu je i Sony Center, jehož autorem je
Helmut Jahn. Centrálním prvkem kompozice je krytá obří piazza, kolem které se točí vše ostatní - kina, IMAX, mediatéka, filmový dům a samozřejmě evropská centrála Sony.