Převlékací kabiny

"Řeka plyne, provází ji břeh a přitékající prameny. Vytékání z platanového háje, spojení s břehem a přístup ze stráně byly hlavními motivy, které rozhodly o raison d'être (důvodu vzniku) pavilonu. Vnitřní touhy, která nemůže být ničím jiným než: uvedením do vzájemného poměru – souhlasným zhmotněním ideje."



Do Olotu jsme zamířili téměř okamžitě po překročení španělsko-francouzské hranice. Od počátku nám jaksi nekorespondovala velikost města s nákladnými projekty, které jsme zde navštívili. Už samotný příjezd po nové čtyřproudové dálnici. Po minutí technoparku následovala návštěva restaurace, jaké jsme zvyklí spatřovat spíše ve světových metropolích. Poté přišel na řadu atletický stadion s parametry pro pořádání mistrovských soutěží. Kvalitní povrch běžecké dráhy, dokonale zastřižený fotbalový trávník s umělým zavlažování - to vše bylo umístěno do lesa na okraji města - bez oplocení a přístupné komukoliv, kdo má zrovna chuť trochu si zasportovat. Dodnes nám vrtá hlavou, kde se v tak malém městě vzaly peníze na tyto odvážné investice.
Za kvalitními projekty v Olotu stojí skoro bez výjimky ateliér RCR Arquitectes. Lokální patrioti staví maximálně jen několik desítek kilometrů od svojí kanceláře. Přitom úroveň jejich projektů je přinejmenším na evropské úrovni.
Jedním z jejich nejmenších projektů jsou převlékací kabiny s opalovací platformou na břehu nedaleko pramenící říčky. Pavilon leží relativně daleko od města v přírodním vulkanickém parku. Rezivými pláty zpevněné přístupové komunikace a lávka pocházejí od stejného ateliéru. Ke koupání bych si dokázal představit lepší místo, než když se člověk musí převléknout v plechové kabině, rozložit deku na masivní ocelový plát a pak se jít smočit do bahnité říčky stíněné vzrostlými stromy. Když jsem se o koupacím pavilonu dozvěděl poprvé z časopisů, byl jsem unesen. Po jeho shlédnutí na vlastní oči euforie opadla, ale okouzlení krajinou a RCR zůstalo.