Půdní byt Praha Střešovice

Půdní byt Praha Střešovice
Author: Mojmír Pukl
Address: Parléřova 21, Střešovice, Prague, Czech Republic
Project:2001
Realization:2001-04
Area:120 m2


Mlžný pokoj
Malý Lucifer čeká a mlha naléhá. Již jsou jí okna zvenčí
zavalena, avšak Malý Lucifer i nadále čeká. A tam kde okno
otevřeno - byť jen úzce zpola - mlha ihned vtéká, aby
sjednotila prostor vnitřní s vnějším okolím. Pokoj se stává
kouřovým, Malý Lucifer čeká na zcela. A nyní téměř již
a o chvíli později již zcela: obdélníky oken se staly výsečemi
bledého světla tak jak je tomu u sídel plujících v noční
mlze, jako je tomu u potopených lodí i kajut jejich. Skrze
mlhu a světlo, skrze dým vzdálených ohňů a zemdlený svit
lunný, je tedy znenáhla sjednocen prostor vnitřní s vnějším
okolím. Šachtou proměnlivých okolností vzdušných,
povětrnostních a světelných, chodbou, jež vjedno váže temný
pokoj s noční krajinou, smí Malý Lucifer nyní odejít
nepozorovaně, utajen, a nezanechav dopisu.
Toť útěk, mlha, noc.

                                             Jaroslav Pížl: Mlžný pokoj

Byt je postaven v klidném místě, na hranici Hradčan, v tradiční blokové zástavbě. Bloky jsou malé, zastavěné v krátkém období po první válce. Vlastní dům je podobně jako většina okolních staveb dobře provedený, jednoduchý, jasný, řešený s jistým přehledem. Dvůr je krásný, na všech sousedících parcelách jsou zahrady, pár vzrostlých stromů, převážně trávníky a květiny.
Vestavba na novém, do půdy vloženém šestém podlaží byla dána prostorovým rámcem, včetně hřebene, sklonů střechy, střešních oken a rozvržení oken na fasádě. Tvoří samostatné patro, vstupuje se o patro níž. Tvar půdorysu, rozvržení světlíků, souměrnost, rozvrh stavby v sobě nesou určitý charakter. Významná je souhlasná orientace se světovými stranami.
Byt je určen pro jednu osobu, podstatnou součástí vybavení budou knihovny. Z toho vychází základní představa účinku, jak by prostor měl celkově působit, jaké by měl vytvářet prostředí.
Prostor má být srozumitelný, určitým způsobem samozřejmý, povědomý, má nechat volně působit atmosféru, ladění, celkový dojem, má být příjemný, pohodlný, přát klidu, uvolnění a drobným rozkoším, které s bydlením souvisejí, být místem, kde se můžeme v klidu soustředit buď sami na sebe, na své myšlenky, či na to, čím se právě zabývat chceme…
Podstatná je celistvost uspořádání, vzájemné vnitřní vazby a poměry, ustrojení, plynulost povrchů stěn a stropů, které prostor obklopují, i v dílčích řešeních jednoduchost, soulad, sjednocení…
Vnitřní dispozice se přirozeně obrací na jih do dvora, zůstává z valné většiny volná, nese v sobě zážitek rozlohy, posuvné stěny umožňují průhled celou šířkou, francouzskými okny a skládacími dveřmi se vychází na terasu.
Dokončený stav je v užitých materiálech volbou klienta, podlaha z exotického masivu naplňuje přání živě barevného, červeného dřeva, pro ostatní dřevěné části byla použita třešňová dýha nebo také masiv.
Výrazný dojem z těchto materiálů ovlivňuje podstatně charakter interiéru.
Proběhl formující proces, cesta mezi konceptem a materií, abstraktním a konkrétním* byla absolvována. Základní byla představa určitého účinku, úkol přesahuje oblast měřitelného, dotýká se otázky, jak člověku je. Interiérem proniká světlo a sluneční svit v proměnách ročních dob. Závěsy zůstávají většinou zatažené.

*) Jan Turnovský, Poetika zedního výstupku. Vědecko-výzkumné pracoviště a Škola architektury AVU, Praha 2004, s. 10.
0 comments
add comment

buildings.morebuildingsarch Mojmír Pukl