VIT - provozní budova

Klient-obchodník chce oslovit zákazníky projíždějící po silnici, proto navrhujeme jednoduchou plechovou rouru. V místech, kde k ní přijíždějí nákladní vozy, leží ve svahu, na opačné straně se zvedá, přičemž pod sebou nechává zákazníky parkovat. Zřetelně a nahlas volá směrem k silnici: Tady jsem! Silnice zároveň slouží jako divácká galerie. Roura je uzavřená, jen na své čelní straně umožňuje panoramatický výhled do údolí. Jednací místnost a vchod jsou připojeny jako „plechové roury druhé generace“ a propůjčují tak industriální stavbě „bláznivý“ nádech. Vstup se sklání, vytváří práh, napětí, definuje scénu. Vyvyšující se kancelář ředitele je hierarchicky odtržena od hmoty jako distingované odtažený malíček.

Místo aby se klient snažil svažitý pozemek v průmyslové zóně Asperhofen nákladným vyrovnat, rozhodl se pro vyčnívající (“herausragende” - též skvělou, pozn.překl.) variantu: z velké dálky spatřitelnou rouru, kde jedna strana spočívá na terénu a druhy její konec se tyčí šest metrů nad zemí na tenkých podpěrách. Pro podnikatele, který uvnitř prodává okna a zimní zahrady, se tato nad terén vyložená stavba stala zároveň reklamou, kterou nelze z frekventované silnice přehlédnout.
Jedním dolů namířeným postranním tykadlem se po dlouhém schodišti vchází do hlavní roury a do druhého nahoru orientovaného ramene je umístěna majitelova kancelář.
Když se, podobně jako v tomto případě, uvážlivě a s přesvědčivým gestem zasadí stavba do kontextu, pak je další krášlení zbytečné. Člověk si může dovolit skrovnost, aniž by vypadal nuzně.