95 komentářů
Je to na pováženou
Vích
| 06.02.20 11:01
Ve srovnání s Pragerovým Ústavem makromolekulární chemie na Petřinách je IC dle mého názoru nerozumně přeceňovaný. Obrovská škoda je Transgasu z téže doby, který předběhl dobu o deset let, kde mohlo být úžasné a skvělé Palachovo muzeum boje za svobodu. IC naopak byl dozvukem brutalismu přelomu 50. a 60. let, tedy stylově o deset let zaspal a deurbanizoval nábřeží a Josefov. Škoda, že se nepovedl Kotěrův koncept vzniku skutečného náměstí u Čechova mostu. Kladu si vážně otázku, než teď dát dvě až tři miliardy do kompletní rekonstrukce nehezkého hotelu s dostavbou akvárií, jestli historickou situaci nevyužít k tomu dostavět Pařížskou a u mostu dokomponovat skutečné náměstí místo té hotelové zahrady, která působí jak z bulharského přímořského letoviska. Já být turistou nebo pořadatelem konference, tak si najdu na Starém Městě kontextuálnější a vkusnější hotel.
příklady táhnou
Václav Pichl
| 07.02.20 07:46
A co tak se inspirovat dobrým a chválihodným příkladem Transgasu a brutální komunistickou hrůzu Intercontinental také zbourat. Prosím o zveřejnění zde Kotěrova konceptu.
Analýza Josefova
Vích
| 07.02.20 11:01
Tady je výborná Analýza Josefova z FA ČVUT, koukněte na strany 13 a 33: https://uarchiv-vyuka.fa.cvut.cz/public/upload/cechova/u3_20 16_4_prochazka_weissova_vynnyk_sedlicka.pdf A tady jsou návrhy Jana Kotěry a Matěje Schneiberga z roku 1907: https://fotogen.cz/1141df-pravnicka-fakulta-praha-navrh-budo v#prettyPhoto A tady jsou k oběma i perspektivy: www.echo24.cz/g/SHCET/fantasticke-vize-jak-mohla-vypadat-pra ha-podivejte-se/8 Myslím, že je nejvyšší čas pochopit, že destrukce charakteru nevytváří nový charakter. Nic=nic. Byla taková hustá grunge kapela NoMeansNo, no nic...
Ad: Je to na pováženou
Jan Sommer
| 07.02.20 11:01
Otázkou je, co dobu předběhlo, co ji zaspalo. Dnes pozorujeme ve světě různé návraty, tam, kde vystřízlivěli z poválečného nadšení pro paneláky a jiné brutality. A zdaleka to není jen v rozstřílených centrech německých měst. Zde by byla optimální volba dostavby zakončení ulice, možná podle Kotěrova návrhu, což by bylo městotvorné. Je zvláštní, jak jsou mnohdy tyto stavby nekriticky vynášeny. Trochu to může platit i pro Transgaz.
... Jóóó,...
šakal
| 07.02.20 03:05
... a to nejde jen o nábřeží! I celé to náměstí Curiových (čert ví, proč tomu místu sebrali původní jméno), jehož valnou část dnes zcela nesmyslně zabírá vyčnívající pařez "ne zas tak úplně podzemních" garáží, je vlastně k pláči. Takže kdyby se dotyčný barák povedlo zbourat a místo z gruntu přestavět po způsobu, který navrhuje kolega Vích, to bych si na té přestavbě dal i nějakou tu neplacenou brigádu! Ten barák je fakt urbanisticky mizernej a jeho reputaci nezachrání ani dvě monografie.
Jó... náměstí Jánské nebo Curieových?
Vích
| 08.02.20 12:07
Bývalé Jánské náměstí dnes obsahuje kráter jak po atomovce a vykazuje významnou deurbanizační radioaktivitu. Náměstí Curieových je celkem signifikantní. Ale pozor, majitel hotelu "náměstí" nazývá hotelovou zahradou. Zde je hezky vidět, jak lze rafinovaně flexibilně ohýbat jazyk a jeho významy. Je tu pozoruhodně obrácená tendence než u Florentina, kde se Cigler snažil nádvoří administračky nazývat náměstím ve snaze ze soukromého udělat veřejný prostor. Zde se veřejné náměstí nazývá hotelovou zahradou ve snaze z něj udělat soukromý prostor. Soukromé náměstí je katastrální oxymóron, který nám zde zanechala lehce divoká Klausova privatizace, kdy se v devadesátkách zhaslo a bylo. Pochybuji, že náměstí bylo v 80. letech soukromé. Naposled jsem slyšel Kouckého náměstí Miloše Formana nazývat prolukou. No a co...?
Zlepšení neočekávejte
Martin Hurin
| 09.02.20 08:42
Bohužel je jasné, že soukromý majitel hotelu zvolí to nejlevnější řešení, třeba to bude i za 2 miliardy. Ale nemůžeme čekat nějaké zásadní, natož městotvorné změny a z kategorie sci-fi už je dostavba Kotěrova konceptu. Naopak můžeme očekávat snahu zastavit (a ekonomicky zhodnotit) zbytek náměstí Miloše Formana, třeba s poukazem, že tu v minulosti domy stály, dokonce celý blok domů. Mimochodem, až v této publikaci uvidíte, jak velkolepě byla ukončena Pařížská třida, než byly domy, zasažené na koci 2. světové války, strženy, stejně jako Staroměstská radnice.
Re Zlepšení neočekávejte
Vích
| 10.02.20 10:48
4.3. organizuje primátor seminář k dostavbě Staroměstského náměstí, tyto revitalizační podněty jsou velmi aktuální. Já být developer, tak jsem za otevření diskuze k předpoli Čechova mostu rád, jemu to může přinést krom vyšší zastavitelnosti rozbitého území i partnerství města a dobré jméno. Že je to na začátku, tak je vše otevřenější než s Pentou na Masaryčce, která se na podmínky v ZÚR vykašlala a řeší vše hloupě na sílu proti veřejnému zájmu.
panu Šakalovi
Kateřina Hlaváčová
| 10.02.20 05:49
Pan Šakal má svatou pravdu. Intercontinental zbourat! Také bych si tam dala bezplatnou brigádu na zbourání.
Muj osobni vztah
Dr.Lusciniol
| 12.02.20 04:21
Muj osobni vztah k tomuto mistu mi samozrejme zabranuje byti nestranym, nebot v mem utlem mladi, po navratu z vojny, jsem se obratil na arch. Filsaka, ktery mne pak pozval do jeho “Atelieru Epsilon” pracovat prave na tomto zde tak proklinanem hotelu. Jiz tehdy jsem vedel, ze na jeho miste melo puvodne stati ,v zrcadlove poloze “dvojce” protejsi Pravnicke fakulty UK, obe od arch. Kotery, zajistujici tak “sporadane”zakonceni dnesni Parizske tridy, vuci Vltave. Stavba take byla zapocata, ale velice zahy zastavena vypuknutim Svetove hospodarske krize (1929-33). Toliko zakladove piloty byly zapusteny do, v dusledku nedalekeho reciste Vltavy, velmi spatnych zakladovych podminek. Staveniste tak zustalo opusteno po temer 40 let. I potom, spatne zakladove podminky trvaly dale a tak vynikajici statik projektu hotelu, dr. Baumelt (1914-2010) tyto piloty vyuzil k novym zakladum, vsude kde bylo mozno. Takze, ac velmi pritazeno za vlasy, mozno tvrdit, ze tam dodnes neco z toho Kotery vlastne je., Nemam zadnych pochyb, ze jedno kolik tisic dobrovolniku se zde “sakalovi” prihlasi, hotel to precka. Jen se trochu obavam (jako ostatne vzdy) co bude dovoleno nynejsimu majiteli v miste “zkraslit”. Jinak, jak zde jiz tolikrate uvedeno, Prahu mari mnohem vic tolik jinych mist, ze na toto misto se asi nikdy nedostane.
... Mírně od věci, pane:
šakal
| 12.02.20 10:41
Když jste zmínil statika Bäumelta... Jak se ten člověk jmenoval křestním jménem? V literatuře se vždycky uvádí jen iniciála "F". Mimochodem, podílel se na budování Zimní haly na Výstavišti, což Vy nepochybně víte. (To dodávám jen pro méně interesované.)
Dr. Baumelt
Dr.Lusciniol
| 12.02.20 01:03
Jeho prvni (v jeho pripade asi ne krestni) jmeno bylo Frantisek. V Praze take mimo jine v roce 1963 navrhl, spolu s arch. Janem Zelenym (1934-2012) tzv. "Mazutku", mazutovou vytopnu pro prazske sidliste Invalidovna, s jedinecnou lanovou skorepinovou strechou. Po svem doslouzeni ji chtel arch. Zeleny prestavet na kostel, lec nepodarilo se. V breznu 2018 byla tehdy jiz dosti schatrala stavba strzena. Na prelomu let 50/60tych dr. Baumelt uvazl, s mnoha dalsima inzenyry a architekty v tzv. "Basoprojektu" (Vezenske projekcni kancelari) na Pankraci , "genialniho" to reseni Ministerstvem vnitra, svych potizi se ziskanim dostatecnych stavebne technickych sluzeb. I kdyz to byl criminal pomerne “fesacky” (byl treba vozen, na porady na Prazskem hrade, Tatrou 603) tak byl zavren. Neni proto divu, ze v roce 1968, po vtrhnuti bolseviku k nam, dr. Baumelt neotalel a odesel do Basileje, do otevrene naruce tamni univerzity .
Prahu mari mnohem vic tolik jinych mist, ze na toto misto se asi nikdy nedostane.
Jitka Seitlová
| 12.02.20 05:49
Ano máte pravdu pane Lusciniole, "Prahu mari mnohem vic tolik jinych mist, ze na toto misto se asi nikdy nedostane". Na řadě je nyní tzv. "prošívaná deka" na Národní, ta by měla jít dolů k zemi hned za Transgasem a Intercontinentalem.
... Díky za info, pane!
šakal
| 13.02.20 02:28
(7:- ))
Prahu mari vic tolik jinych mist...
Vích
| 14.02.20 09:50
V centru jich zase tolik není, obdobně socíkem pochroumaným místem je další sousední předpolí Štefánikova mostu a pak úplně zprasené předpolí Hlávkova mostu a to na obou březích. Obráceným směrem, předpolí proti proudu, všechna ta náměstí Palachovo, Křížovnické, Jiráskovo, Palackého i Výtoň jsou svým charakterem městské, jsou čitelné a koncepčně celkově v pohodě a to i na levém břehu. Poválečný modernismus město považoval za přežitek, tak prováděl bez pardónu ty své dezurbanizační demoliční destrukce. Když se hodnotí kvalita této architektury, rozpad městského prostoru není věc, která stojí za ochranu. Mazutka byla úžasná, originalita a kvalita, kterou památkáři včas neviděli, aby jinde bránili vzniku něčemu obecně charakternějšímu se smyslem pro měřítko.
horký adept na zbourání v centru
Jitka Seitlová
| 14.02.20 11:14
Pane Víchu, je třeba připomenout, že socialistickými architekty je také značně pochroumané Václavské náměstí, viz dole dům na Můstku - dům ČKD, ten je také horkým adeptem na zbourání.
re ČKD
Vích
| 14.02.20 03:09
Mezi odborníky je budova ČKD vnímána jako prototyp kontextuálního přístupu a je už od roku 1992 památkově chráněná. "Budova ČKD je považovaná za první postmoderní stavbu v republice. Navíc se citlivým a obohacujícím způsobem začleňuje do spodní partie Václavského náměstí." https://pamatkovykatalog.cz/administrativni-budova-ckd-15594 123
“My Prahu nedame !"
Dr.Lusciniol
| 15.02.20 09:09
"Radsi ji zbourame, zbourame hned!” Co je to za virozu ve vzduchu (teda mimo COV ID-19)? Pro mne architektura znamenala vzdy UMENI STAVET. Zde se ale stale vice vracime k bourani, coz tezko hodnotit jako umeni. Ano, zbourani “fronty na maso” (Stalinova pomniku, pro ty co nepamatuji) se nedalo odsoudit i kdyz neco tam, v jeho miste by se dalo videt (jen tech napadu, treba na parlament). Naproti tomu i kdyz v mnohem mensim meritku a bez nijakeho vlivu na Prahu, mimo Staromestske namesti, Husovo sousosi tam puvodne ani nepatrici a z odborneho hlediska snad i nevhodne, odstranit naprosto nelze. Obe z ciste nabozenskeho (ideologickeho) duvodu. Ostatni zde zminovana mista, hyzdici Prahu, lze pak jiz pojmout v jine tride. Odstraneni toho uboheho (ale naseho !) Manhattanu na Pankraci je mimo nasi kapsu ale jeho zmrazeni je spolecensky mozne. Zizkovsky “Trojpyj” pro sve jiz technicke zestarnuti znovuzaveseni tech obrich batolat, ani hospoda ve vzduchu, ci nedelni TV porady nakonec nezachrani. Ostatni uchazeci o sve zbourani na celkovou tvar Prahy jiz takovy vliv nemaji. Jeden “Jancici dum” Prahu nezboura, “Prosivana deka” se vuci ND da upravit, byvaly “Dum CKD” na Mustku by snad mohl byti o patro nizsi, vyrovnavaje se tak s hlavni rimsou protejsiho rokokoveho domu atd. atd. atd. Na Vaclavaku mne mrzi vice zbourani rohaku Opletalovy ulice, o nemz se, bez jakychkoliv dukazu domnivam, ze slo o prvorepublikovou prestavbu Bohumirem Kozakem (1885-1978). Slo o zdrzenliveho to souseda hotelu “Jalta” (1958) vyborne to ukazky, ze dobry architekt, zde Antonin Tenzer (1908-2002) se vyrovna i se socialistickym realismem. Ze se nyni obavam, jak se ted jeho dilo vyrovna se svym novym sousedem, svedci muj pracovni nazev pro ten rohak “s.s.” (sklenena sracka”). Lec zpet. Ne kazdy dum se zalibi vsem. Ja to beru jako pihy krasy. Kdyby nebylo i obycejnych zen, nebylo by ani tech krasnych a i kdyz Anatole France prohlasil, ze neni osklivych zen, jen nektere se nedokazi udelat krasnyma, tak na baraky bych to ale nebral.
městotvornost
Vorlík
| 15.02.20 01:43
Líbí se mi to neustálé žonglování se slovy městotvornost, socialistická architektura apod. Jakoby se brutalistní nebo moderní architektura navrhovala jen u nás a jen za socíku. Co třeba se podívat do západní Evropy? Nebo si něco nastudovat něco o historii Intercontinentalu (třeba v té knize?!), o jeho vzniku "jako prvního amerického hotelu" ve východní Evropě, něco o kontextuálních ambicích autorů a snaze projektovat zápaďáckou architekturu, o zkušenostech týmu "socialistických" a za normalizace oktrojovaných autorů s oceňovanými realizacemi v zahraničí? A obnovení městotvornosti? Měl by se tam vrátit zbořený dům na místě Prezidenta/Budovatele? Nebo domy zničené při květnovém povstání? Nebo realizovat Kotěrův návrh, který nikdy nestál? To vše starými, skutečně tradičními technologiemi a ručně nebo jen tak nějak "jako staré domy"? Nemělo by se tam spíše vrátit staré asanované město a snížit jeho úroveň a zajistit pravidelné povodně? Co třeba se zachovat konečně méně jako modernista dvacátého století, který boří a nahrazuje něčím "vždy novým a lepším", a zkusit se zachovat jako člověk dvacátéhoprvního století? Méně kritizovat a spíše se pokusit pochopit, akceptovat vrstevnatost, rozmanitost, volit měkčí, ohleduplnější metody, odhalovat krásy, jemně doplňovat a ošetřovat?
prosba o doložení
Zbyněk Frolík
| 16.02.20 10:04
Dobrý den pane Vorlíku, prosím píšete: "....Méně kritizovat a spíše se pokusit ....., odhalovat krásy, ...?" , buďte tedy té dobroty a napište nám zde, vyjmenujte stavby či architekturu z let cca 1960 - 1988, která by mohla být hodnocena jako "krásná". Prosím buďte konkrétní a doložte více příkladů. Děkuji Vám předem.
městotvornost a městobornost
Vích
| 16.02.20 05:27
První socialistický "americký hotel" byl International (1956) v Dejvicích imitující Empire State Building (1931), taky kopie s estetickým zpožděním jedné generace. Je to podobné, jako když sovětská Volha imitovala Forda. Mi naskočila replika z inspektora Trachty (1970): "Ale není správnější říci: Nebyl to Strindberg, kdo experimentálně zjistil, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne? Někdo to totiž vyzkoušet musel. Někdo musel slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: Tudy ne, přátelé!" ... sám se ptám, bude Unesco protestovat proti náhradě Intercontinentalu novými domy, náměstím, stromy a proti zacelení válkou vyhořelých a vybořených bloků? Nebo o kus dál, proti dostavbě Staroměstské radnice a obnově kašny?
První socialistický "americký hotel"
Dr.Lusciniol
| 17.02.20 03:59
Velmi vtipny postreh, pane kolego. Ale to, co nam tehdy do atelieru poslali nasi americti spolupracovnici, takovou velkou knihu (A3) a alespon 10cm tlustou, obsahujici namety pro vnitrni vyzdobu, zarizeni, nabytek, dokonce i nadobi, se slohove od toho dejvickeho hotelu „Internacional“ ale vubec nelisilo. Jako dnes stale vidim arch. Filsaka, po vybaleni a zbeznemu nahlednuti do te velkoknihy, jak brunatni v tvari, hazi knihu na podlahu a dupe na ni, kricice: „Za co nas ti Americani maji ! Tohle je narodni urazka !“. Arch. Bubenicek, vedouce, ze kniha je toliko zapujcena, se mu vrhl pod nohy, aby ji zachranil. Az pozdeji, jiz na tom „Zapadu“ jsem poznal, ze nas Americani tehdy nechteli urazit. Naopak, nabizeli nam to co povazovali za to nejlepsi !
Národní urážka
Vích
| 17.02.20 05:51
Hotelieři vždy byli takoví lepší světský, tam není proč se urážet, ti to myslí vždy dobře.
prosba, městotvornost, amerika
Vorlík
| 17.02.20 06:54
Pane Frolíku. S krásou je to těžké. Co někdo považuje za krásné, se jinému nelíbí. Tedy mohu Vám doporučit několik knih o poválečné architektuře, už jich vyšlo za posledních deset let spousta a najdete v nich stovky příkladů kvalitní architektury (vznikala v každé době), ale na otázky osobního vkusu asi beztak tyto knihy neodpoví... Pane Víchu. Americkým jsem samozřejmě nemyslel inspirace nebo styl. Ale prostě amerického provozovatele (Pan-Am), který stál u zrodu a jehož pronikání na východ umožnilo tání šedesátých let a snaha straníků získat valuty a přitáhnout k nám zahraniční turisty. Internacional v Podbabě naopak vznikal původně jako ubytovací zařízení pro hosty Varšavských vojsk. Tedy mluvíme o dvou zcela odlišných situacích a ambicích... V Podbabě pod vlivem socialistického realismu, importovaného ve stalinských letech z východu (kde paradoxně navzdory rétorice už ve třicátých přebírali právě americké vzory)... versus na nábřeží hotel skutečně pro Američany, ale s výrazem ovlivněným spíše západní Evropou (kterou autoři díky svým zakázkám znali).... Tedy znovu apeluji, pane Frolíku, Víchu, Sommere a šakale, nemíchejme jablka a hrušky, socialistický a prozápadní. Prosím, prolistujte ty knihy. A pak teprve vyslovte své názory, nechte je chvíli uzrát.... A moc děkuji za vzpomínku na Filsaka, myslím, že tehdejší modernistické architekty dráždil stejnou měrou jak socialisticko-realistický, tak i americký kýč... Prostě jen chtěli navrhovat dobrou, moderní architekturu.
prosba 2 o doložení
Zbyněk Frolík
| 17.02.20 09:09
Dobrý večer pane Vorlíku, podruhé Vás zdravím, prosím nevytáčejte se najednou, psal jste: "....Méně kritizovat a spíše se pokusit ....., odhalovat krásy, ...?" , buďte tedy té dobroty a napište nám zde, vyjmenujte stavby, či architekturu z let cca 1960 - 1988, které jsou Vámi hodnoceny jako "krásné". Prosím buďte konkrétní a doložte více příkladů. Děkuji Vám předem.
jak rozeznat kvalitu
Vích
| 17.02.20 11:22
Pane Vorlíku. Zrovna nás, co tady léta diskutujeme, upozorňovat, že nejsme znalí souvislostí a o věcech nepřemýšlíme, to si laskavě poposedněte. Relativizace hodnot jen odvádí pozornost od skutečnosti. V 70. letech se současně stavěly Transgas, Hlavní nádraží, Kotva a Máj, které byly na svou dobu na evropské úrovni. Byl to velký pokrok. Stejně jako byl International v padesátkách stalinský kýč, byl i Intercontinental v sedmdesátkách přežitkem, který byl v Americe v šedesátkách podroben postmoderní kritice. Mějme už konečně v těch dobových vizích jasno, jinak nám tady budou stále karierně konjunkturalisticky pro investory bez vkusu vznikat v centru Prahy destruktivní hotelová, shopping a business centra jak v Americe v 50. a v západní Evropě v 70. letech, nebo jak v Číně 90. let. Dnešní ghetta nevkusu jsou možná věrným odrazem těch, koho máme za prezidenta a premiéra, ale architektura bývala vždy o krok napřed. Já tu chci už otevřenou demokratickou architekturu a v ní fér otevřenou společnost s respektem ke kontextu a se schopností rozeznat černou od bílé.
doložení
Vorlík
| 18.02.20 11:19
Požadujete doložení, jasné a nezpochybnitelné důkazy? To je dost těžké. Oproti starším obdobím, které pracovaly s krásou vědomě (symetrie, zlatý řez, historické vzory atd.), dvacáté století staví více na neformálním, individuálnějším, emotivnějším pojetí, které je tedy z pricipu někomu blízké, jinému naopak. Dnešní svobodná, rozmanitá společnost navíc už nepřijímá ani ona klasická, nadačasová kritéria a hledá si složitější konstrukty. Což je podle mne správné, na krásu neexistuje návod. Tedy, proto bych raději nabídnul stavby "kvalitní". K těm bezesporu patří kulturní památky - Ještěd, Ústav makromolekulární chemie, ČKD, bazén v Budějovicích, nádraží v Chebu, Máj ad. Nebál bych se k nim přiřadit stavby, na nichž je shoda mezi odbornou veřejností a které byly rovněž navrženy, ale zatím neprohlášeny. Třeba Strojimport, bazén v Podolí, právě zanikající Mezinárodní svaz studentstva nebo třeba právě Intercontinental. Pokud prolistujeme ony knihy o poválečné architektuře, který je už skutečně mnoho, nebo "jen" akademické Dějiny českého výtvaného umění, najdeme další desítky, neřkuli stovky staveb z této doby. Ale je mi jasné, že pod pojmem krása si z této doby asi většina lidí představí hlavně Ještěd. Já bych se nebál jmenovat mnoho dalších, ale to je můj osobní názor, ke kterému jsem musel dozrát. Dávám totiž přednost stavbám a místům, které nejsou apriori pro všechny krásné, ale spíše vrstevnaté, nabízející různá čtení... ale jak říkám, to je můj postoj ke světu. Nikomu ho nenutím.
jak rozeznat
Vorlík
| 18.02.20 11:43
Nejsem si jist, jestli souvislosti a pojmenování kvality vznikají bezbřehou nebo snad dlouholetou diskusí. Sázím na propracované, pečlivě konstruované knihy, na základě kterých pak dojde k oné, už fundované diskusi (někdy). V tomto případě mám výhodu. Knihu o Intercontinentalu jsem jako recenzent četl dlouho před jejím vydáním. Minulý týden byla pokřtěna a teprve jde do distribuce. Zatím ji tedy mnoho lidí nečetlo... Tedy, to hlavní, k čemu se zde stále vracím a co doporučuji. Chcete-li v článku o vydané knize diskutovat o jejím obsahu a o budově o níž pojednává, pak si knihu přečtěte! Diskuse pak bude mít smysl a může z ní něco smysluplného vzejít...
jak psát rozumně, věcně, pravdivě a bz frází
Zbyněk Frolík
| 18.02.20 11:41
Pane víchu, prosím Vás o zveřejnění a vysvětlení a definování možné příčinné souvislosti mezi, jak píšete, "dnešní ghetta nevkusu jsou možná věrným odrazem těch, koho máme za prezidenta a premiéra". Premiér a nevkus. No! Pane Víchu, neměl byste jít do sebe a trochu ty fráze své přibrzdit? A dále. Budova Hlavního nádraží v Praze, na evropské úrovni?!? To myslíte vážně? Brutální hrůza Dandy, Bočana a Šrámkové? Prosím o srovnání s krásou výpravní budovy architekta Josefa Fanty.
Brutální hrůza Dandy, Bočana a Šrámkové?
Dr.Lusciniol
| 18.02.20 04:54
Naproste popreni Fantovy vstupni haly, jejim „podejitim“ novym pristupem k vlakum, se vskutku ubohym pokusem o jejich propojeni, skrze jejich strop/podlahu, vidim jako hlavni prohru zminenych tvurcu. Jako dite jeste pamatuji, ze cestovani, diky Fantove architekture, byla udalost. Jeden se dopravil, at jiz tramvaji, ci pesky, pred hlavni vchod a VSTOUPIL, z opravdove mestske tridy, na druhe strane lemovane stedre rozlehlym mestskym parkem, do nitra vzneseneho prostoru odjezdove haly, odkud pak podesel kolejiste nadrazi, na patricne nastupiste. Dnes, pokud jeden jiz nedorazi pod zemi, „krtkem“, po vystoupeni z tramvaje se prodere nekolik set metru „Sherwoodskym lesikem“, zalostnym to zbytkem Vrchlickeho sadu, aby pak doslova podlezl tu nestastnou „magistralu“, ve skutecnosti brutalni dopravni stoku (zde vidim ten skutecny „brutalismus“) navic branici vstupujicimu ve vyhledu na Fantovu architekturu aby pak, jiz trvale pod zemi, se protahl podel obecne predrazenych obchodu, ke svemu vlaku. Tato dopravni stoka pak navic utapi Fantovu budovu, svym prevysenim nad uroven jejiho puvodniho vstupu, o nejakych pul metru a tak ji jeste vice vylucuje z mestskeho prostoru, aniz by ji fyzicky bourala. Pokud se nemylim, „magistrala“ mela puvodne pokracovat od Nuselskeho mostu tunelem, mijejici Wilsonovo nadrazi zadem, ale domenka, ze tam nekde v tom miste stoji vilka, v niz v roce 1912 mel na jednu noc slozit svoji hlavu rusky obcan Iljic, privodila naproste zniceni mestskeho prostoru, pred nadrazim. Dnes, kdy jeden vchazi na nadrazi jiz pod urovni kolejiste by nebyl rozumny pesi pristup k nastupistim skrze nadherny prostor a diky dnes i elektrifikaci drahy cistym ovzdusim, obou nadraznich hal, premostenim koleji. Podobne i nadurovnovy vystup z nadrazi, pres mestskou tridu a v ni hromadnou dopravu, az do Vrchlickeho sadu jiz je, vsema zde zminenyma omyly znemoznen.
fundovaná dikuze
Vích
| 18.02.20 10:53
Pane Frolíku, nechme obecná stanoviska obecnými, souhlaste nebo ne, každý jak chce a klidně s vykřičníky. Obdivuji Fantovy oblouky a obdivuji postmoderní podzemní halu Hlavního nádraží. Pane Vorlíku, diskuze léčí, až se tu budete delší dobu účastnit, srovnáte si své argumenty a budete chápat názory kolegů, zbaví vás to i povýšeného nicneříkajícího akademismu, kterým nás dnes, asi ne ve zlém úmyslu, obtěžujete. Zkuste taky něco prostě říct nebo aspoň naznačit...
Diskuse
Vorlík
| 19.02.20 10:37
Možná Vás to překvapí, ale i na akademické půdě vedeme diskuse. Osvědčilo se, když jsou podloženy relevantními zdroji. Co je povýšeného na tom, že doporučuji knihu, o které je článek, za nímž se rozvinula tato diskuse?
Brutální hrůza Dandy, Bočana a Šrámkové?
Dr.Lusciniol
| 19.02.20 12:56
Naproste popreni Fantovy vstupni haly, jejim „podejitim“ novym pristupem k vlakum, se vskutku ubohym pokusem o jejich propojeni, skrze jejich strop/podlahu, vidim jako hlavni prohru zminenych tvurcu. Jako dite jeste pamatuji, ze cestovani, diky Fantove architekture, byla udalost. Jeden se dopravil, at jiz tramvaji, ci pesky, pred hlavni vchod a VSTOUPIL, z opravdove mestske tridy, na druhe strane lemovane stedre rozlehlym mestskym parkem, do nitra vzneseneho prostoru odjezdove haly, odkud pak podesel kolejiste nadrazi, na patricne nastupiste. Dnes, pokud jeden jiz nedorazi pod zemi, „krtkem“, po vystoupeni z tramvaje se prodere nekolik set metru „Sherwoodskym lesikem“, zalostnym to zbytkem Vrchlickeho sadu, aby pak doslova podlezl tu nestastnou „magistralu“, ve skutecnosti brutalni dopravni stoku (zde vidim ten skutecny „brutalismus“) navic branici vstupujicimu ve vyhledu na Fantovu architekturu aby pak, jiz trvale pod zemi, se protahl podel obecne predrazenych obchodu, ke svemu vlaku. Tato dopravni stoka pak navic utapi Fantovu budovu, svym prevysenim nad uroven jejiho puvodniho vstupu, o nejakych pul metru a tak ji jeste vice vylucuje z mestskeho prostoru, aniz by ji fyzicky bourala. Pokud se nemylim, „magistrala“ mela puvodne pokracovat od Nuselskeho mostu tunelem, mijici Wilsonovo nadrazi zadem, ale domenka, ze v tam nekde v tom miste stoji vilka, v niz v roce 1912 mel na jednu noc slozit svoji hlavu nejaky rusky obcan Uljanov, privodila naproste zniceni mestskeho prostoru pred nadrazim. Dnes, kdy jeden vchazi na nadrazi jiz pod urovni kolejiste by nebyl rozumny pesi pristup k nastupistim skrze nadherny prostor a diky dnes i elektrifikaci drahy cistym ovzdusim obou nadraznich hal, premostenim koleji. Podobne i nad urovnovy vystup z nadrazi, pres mestskou tridu a v ni hromadnou dopravu, az do Vrchlickeho sadu jiz je, vsema zde zminenyma omyly znemoznen.
re Diskuze
Vích
| 20.02.20 12:42
Na tomto článku, pod kterým tu diskutujeme je pozoruhodné, že o obsahu knihy nic neříká: "Monografie, které vznikají, jsou velmi zajímavé a komplexní. Kladou si za cíl nejenom zdokumentovat historický vývoj těchto objektů, ale nabídnout i zařazení do kontextu, ať již světového nebo domácího," uvedla Goryczková." Tak jsme si diskuzi o kontextu rozproudili sami. Mne zajímá především to, že po fázi nezájmu a odporu k brutalismu teď letí fáze jeho adorace, a já se těším, až si v těch kladech a záporech uděláme jasno i ve vztahu jak k okolní zástavbě, která je IC popřena, tak k dnešní době, jestli je ten přístup následování hodný. U Kotvy to vidím nadějně, tady spíše ne. Až půjdu okolo NPÚ, tak na knihu kouknu v jakém modu je psaná.
Kniha on-line!
Vích
| 22.02.20 12:16
Tak pozor, kniha je ke stažení zde: www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy /50409-publikace-hotel-intercontinental-v-praze-je-nyni-k-di spozici-i-v-on-line-verzi Při rychlém nakouknutí mi přijdou úžasné skici interiéru a návrhy mobiliáře od Jana Šrámka. Existuje vůbec o něm souborná publikace? Jeho kresby mají výrazné výtvarné existenciálně poetické kouzlo, jaké se moc nevidí. Pozoruhodná je situace návrhu z roku 1968, kde je vidět, že měla být zbořena i škola v Dušní a prostor měl být propojený ke sv. Šimonu a Judě. To vysvětluje dnešní nedorazy. Typické je supereufemické vyjádření od Filsaka: „Praha je přece nekonečně bohatá na skvosty uměleckých a architektonických památek, paláce staré Prahy mají osobitou atmosféru. Na to všechno jsme chtěli naším hotelem navázat a dát mu i onu nedefinovatelnou pohodu s fluidem šťastného domova, atmosféru, kterou právě nejcivilizovanější svět v důsledku technického odlidšťování postrádá...“. To si nezadá s dnešním sloganem Penty "Masaryčka spojuje". Mód knihy je tendenční v duchu módní adorace brutalismu. Myslím, že není náhoda, že Kotěrova regulace je v knize zamlčena a že na kritiku vytlučeného kontextu nedošlo a hlavní urbanistický význam hotelu hodnotí jako jednoznačný přínos. Jsme zde v naší debatě nechtíc zaplnili informační díru. O čem akademici a památkáři diskutují?
... No vo čom, vo čom?!
šakal
| 22.02.20 05:32
... No vo tom, esi je to památný nebo vůbec nejvíc nejpamátnější! Na nějakej urbanismus - nebo dokonce kontext(!) - sere pes,
"ke sv. Šimonu a Judě"
Dr.Lusciniol
| 23.02.20 05:41
Vim, ze ve skole nas to tehdy neucili, pane kolego, tak ne kazdy muze vedet, ze sv. Juda Tadeas (*po 10-62) byl svaty (ne svata) jeden to z dvanacti (apostolu). Spolu se sv.Simonem odesli do a zahynuli v Persii, proto asi maji tak casto spolecna vysveceni kostelu. Ale lidem je mnohem znamejsi jako sv. Tadeas, patron to beznadejnych pripadu (i za mne se pry jiz nekolik lidi k nemu modlilo). Ale kdyz uz u toho nabozenstvi. V teto zde probirane knize jeji pisatele (t.j. ocividne gramotni ale ne jeste spisovatele) tvrdi, ze arch. Filsak byl "bigotni katolik". Vysvetleni ci priklady k tomu ale nenabizeji. Mozna i chodil do kostela ?!? Tak to musim byt "bigot" i ja. Pracujice v jeho atelieru (tehdy slo o mene nez 20 lidi a na hotelu o mene nez polovinu z nich) jsme se dosti poznali (napr. kdyz jsem mu jednou rekl, ze posledni 2 roky me skolni dochazky jsem stravil v "polepsovne" tak s usmevem se sveril, ze byl take v "polepsovne", za valky, nekolik let v nacistickem koncentraku). O nabozenstvi nikdy nepadlo slovo. Naopak, byvse sefem, samozrejme jsem predpokladal, ze je komunista (jak tomu byvalo tehda zvykem). Neznam nikoho z puvodcu te knihy (mimo Slapety a Sedlakove) natoz jejich vek a zkusenosti. Ale budou bud tak stari, ze jiz (a jak radi) zapomneli a nebo tak mladi, ze toho hodne jeste nevi. Napriklad jiz zde zmineny dr.Baumelt neni nikde (jmenem) v knize uveden. Jen poznamka, ze prvni statik (on) "zustal koncem roku 1968 ilegalne v zahranici" a novy statik (jmeno chybi) "na zaklade propoctu prosadil zbourani jiz postavenych nosnych sloupu a zesileni zakladovych patek a nosnych piliru". Bez dalsiho vysvetleni to vypada jako duvod toho nezakoneho odchodu, ne li i opozdeni stavby o nekolik let. Tak to ta svycarska univerzita do toho pekne "slapla", pozvati si takoveho neumela ! Pak ale vidim, odkud pisatele cerpali a ono to je zprava z 9.8.1971. Ale jeste k te Vasi "adoraci" brutalizmu. Ja si myslim, ze ti "adoranti" by se meli klanet nejdrive pred jinyma modlama, nez touto. On arch. Filsak byl bezesporu mistrem silnych gest, treba hned v Brazilii (snad jen arch. Prager ho v tom, ale jenom v tom, predcil). V tomto pripadu je naprosto zrejme jak, od sveho prvniho navrhu z roku 1964, stale vice poznaval misto zamyslene stavby a snazil se k nemu prizpusobit. Zde, pod jeho tehdy obvyklou a v moderni architekture naprosto beznou horizontalou, resi vsechna pruceli*, pro nej ne obvyklym , vertikalnim delenim a stridanim povrchu, jakoz i duraznym rozdelenim hmoty stavby, na ctyri vyrazne jine casti. Vsak take, v jeho pozdejsim navrhu (s arch. Hacmacem) na hotel na namesti Republiky (1970) jeho pruceli opet primo kvete pohledovym betonem. * Zcela mimochodem. Nedavno jsem nekde na siti cetl arch. Geberta, prohlasujicim se puvodcem techto pruceli. Co si pamatuji, tak to byl arch. Bohacek, ktery na nich tydny (ne-li mesice) soustavne pracoval, ostre sledovan arch. Filsakem.
vo čom?!
Vích
| 23.02.20 09:13
Co mám informace, tak interiéry od Šrámka se nedochovaly, hotel má být totálně odstrojený na kostru, dispozičně přeřešený a zateplený novým pláštěm s novými okny. Z interiéru nezůstane nic. Z památkové podstaty tam zůstane jen ta nedokončená urbanistická destrukce. 70. let. Já být památkářem rezervace, tak si to jdu hodit. Jako kontextuál 21. století mlátím čelem do klávesnice. Zato určitě může spiknutí Babiše, Zemana, Penty a Číňanů s Putinem dohromady, jinak to nedává žádný smysl. Prostě neonormalizace v nových šatech.
Jo... jeste dotaz...
šakal
| 24.02.20 12:53
... Byl ten autor fasád Radim Boháček?
Autorství fasád a spoluautorství hotelu Intercontinental
Jiří Gebert
| 24.02.20 10:45
Na projektu jsem ve dvojici s Karlem Filsakem pracoval od chvíle kdy se v květnu 1967 začalo s projektem uvažovat. Tvůrcem návrhu fasád jsem já, Jiří Gebert. Pokud je způsob jak přidat do diskuze obrázek rozpisky v JPG, doložím z dokumentace ke stavebnímu povolení. Fasády celého objektu byly v době mého rozchodu s Filsakem již navrženy včetně návrhu keramických dlaždic a úpravy pohledového betonu, vstupních portálů atd. ty se proti stavebnímu povolení nezměnily. Filsak v dalším projektu hotelu Prezident na kvalitu Intercontinentalu ve spolupráci s Hacmacem nedosáhl. Na rozpisce jsou uvedena jména v tomto pořadí: Karel Fisak, Karel Bubeníček, Jaroslav Švec, Jiří Gebert, Irma Dvořáčková do atelieru Epsilon jsem nastoupil po konkurzním řízení v březnu 1967, Projekt Intercontu začal velmi opatrně přibližně v květnu. Návrh fasád z mé ruky i hlavy byl přijat na gremiální poradě hl.architekta. Skupinu zpracování projektu fasád jsem vedl a koordinoval a určoval řešení dispozic hotelových pokojů k nepravidelné fasádě.. V té době byli ve Sružení projektových atelierů,střešní organizace atelieru Epsilon, zaměstnáni tito žijící kolegové Zdenek Rothbauer,(Beta),který mne na konkurz upozornil. Radim Boháček pracoval v Epsilonu od jeho vzniku.(později byl na stáži v Bufallo USA a tak na projektu pracoval částečně, jak může sám doložit). Karel Bubeníček na návrzích nepracoval pro poškození zraku, Jaroslav Švec přišel jako praktik ke stavební koordinaci projektu. Mohu poskytnout nejen rozpisku ale i audio.záznam interview na NPU. S mnoha detaily osobního konfliktu s arch. Filsakem k invazi vojsk Varšavské smlouvy přímo 21. srpna 1968. ( cituji: Jirko, architektura bude v každém režimu) V té době byl již podána žádost o stavební povolení s mým návrhem,který Karel Filsal svým velkorysým koncepčním myšlením umožnil. nicméně z obav před jménem potenciálního emigranta jméno Gebert později nahradil v rozpiskách Vašek Hacmac svým jménem.
... Tý jo!...
šakal
| 24.02.20 02:36
... To jsou, panečku, peripetie! (7:- D)
dr Lusciniol
JIří Gebert
| 24.02.20 08:56
pane Lusciniol vaše infomace jsou falešné. Radim Boháček odešel z atelieru Epilon ještě přede mnou. Že by ho ostře Filsak sledoval? Já si na vztah s Filsakem nemohu během spolupráce stěžovat, na rozdíl od většiny zaměstnanců. Na fasádách jsme spolupracovali s Radimem, vzpomínám na návštěvu v cihelnách Břasy. Václav Hacmac do mého odchodu k fasádám ani nečuchl, při návštěvě o velikonocích 1969 jsem ho přistihl jak maže z rozpisek mé jmého.Prý na příkaz K.Filsaka? Když jsem se Filzaka na to ihned zeptal, křičel že mi jako zrádci a příteli imperialistů dává okamžitou výpověď, což samozřejmně nemohl a zůstal jsem dále zaměstnncem SPA. Byl jsem na roční neplacené dovolené v atelieru von Wertz u Ottow v Mnichově. Po návratu do Prahy v říjnu 69 jsem začal pracovat pro atelier ETA. Uveďte prosím zdroj Vašich informací. i vaše jméno je mi neznámé. Mohu dnes prohlásit,že Intercontinental je dobově podmíněný pokus o tvarovou pestrost jaká je Praze vlastní. Na rozdíl od ikonických staveb jako obchodní dům Máj. Naopak hotel Prezident je s ohledem na klasický a vyvážený původní objekt SIA, stavba neurvale rušící obraz nábřeží.
vaše infomace jsou falešné.
Dr.Lusciniol
| 25.02.20 02:45
Vazeny pane, je mi velice lito, ze moje mimochodem poznamka o pruceli zde hodnoceneho Filsakova hotelu zde vybouchla v treti svetovou. Vzdyt nejde ale vubec o to, ze ten hotel navrhl arch. Filsak a plany provedl s mnoha dalsima, jak je tomu vsude a vzdy. V tom se shodneme i my oba dva, doufam. Tak, “vo co go?”(receno hezky cesky). Ale musim priznat, ze jiz od mych skolnich let mne vymena nazoru vzdy az nerestne svadela a navic, kdyz se vec tyka nejen veci a udalosti, ale i lidi kterych mi neni jedno, tak to vzdavam a snad i ctenar moji slabost promine: Ale Vama zminene “informace” naprosto nejsou, nebot jsem zadne nenabidl. Jen jsem se zminil o svem dojmu, z pred vice nez 50 lety (to je nam uz tolik?!?) kdy jsem videl arch. Bohacka, po jeho navratu z USA celkem pravidelne pracujiciho na studiich fasad a casto je probirajici s arch. Filsakem. Vas jsem potkal zridka. Co si jasne pamatuji je, jak jsme Vam davali v atelieru “hobla”, na Vas svatek sv. Jiri (v roce 1968). Na Vasi praci bohuzel ne. Ale to samozrejme netvrdim, ze jste tam nic nedelal. To prosim ne ! To je jen vse, co mi o Vas utkvelo v pameti (o ktere si pak asi moc myslet nemusite). Vsak ja jsem Vam urcite v pameti take neuvizl. Co by tam snad nejmladsi, teprve zacinajici a naprosto bezvyznamny (ani zadneho “konkurzu” se mi nedostalo !) ve Vasi pameti delal ? Ale co mne velmi prekvapuje, je Vase vykresleni arch. Filsaka. Jako by jsme pracovali pro dva uplne od sebe cizi lidi. Treba pisete: “Já si na vztah s Filsakem nemohu během spolupráce stěžovat, na rozdíl od většiny zaměstnanců“. How so ? Clovek stavu neznaly si musi predstavit ten atelier v Zitne ulici jako samo peklo na zemi ! Pracoval jsem s tou samou „většinou zaměstnanců“ jako Vy a naopak, po vice nez pulstoleti prace doma, v zahranici, ba i v zamori, v atelierech malych i velkych, na stavbach malych i vyznamnych (o jedne jiz nekdo rekl i az svetovych) ale v tak nadherne tvurcim prostredi, ktere arch. Filsak tehdy tam vytvoril, jsem jiz pro nikoho nikde nedelal. Ano arch. Filsak, jak se rika: „Did not suffer fools gladly“ (proste, nepotrpel si na hlupaky). Vzpominam, ze kdyz mlada architektka se ukazala neschopna sve prace, tak ji zaridil misto jinde (s vetsim platem !). A jak jej zde vybarvujete, jako nejakeho omluvitele okupace. Pamatuji, ze hned po okupaci sezval vsechny kluky v atelieru a pozadal pana Goldmanna z New Yorku (s plnovousem jak Mojzis) 2 metroveho to zastupce americkych zajmu u naseho atelieru, kam je nejlepe vycestovat. Sam nam rikal abychom sli ven a tam jsme pockali, jak to dopadne a pak se sami rozhodli, zda se vratit. Ja tehdy ne. A Vy (pry dle arch. Filsaka) “jako zrádce a přítel imperialistů“ ? Se mnou arch. Filsak politku ci ideologi (at nabozenstvi ci komunismus) nikdy nezminoval. Narod a vlast, to ano. Vsak take o 20 let pozdeji, kdyz jsem se podivoval, ze arch. Filsak nikdy nenastoupil na AVU, na jiz 20 let prazdnou zidli po prof. Fragnerovi, jsem se dozvedel, ze arch. Filsak nikdy komunistou nebyl. Nerozumim take Vasi zde zcela zrejme nechuti k osobe arch. Hacmace. Ja na nej, jako i nad drtivou vetsinou lidi, tehdy v Atelieru Epsilon pracujicich vzpominam rad, nebot jsem se mezi nima citil skvele. V zime jsme si posunuli pracovni dobu o hodinu pozdeji, v lete zas prodlouzili poledni prestavku a vykoupali se v Podoli, coz jsme pak nadelali. Ale abychom se nerozchazeli ve vsem. S Vasim prohlasenim, ze hotel arch. Filsaka „je dobově podmíněný pokus o tvarovou pestrost jaká je Praze vlastní“ naprosto souhlasim. A byvse nenapravitelny romantik, Dum SIA arch. Krasneho jsem take mel rad.
„dobově podmíněný pokus ...“
Vích
| 25.02.20 08:37
Pánové, tyto vzpomínky jsou výborné, to je dobře, že jste se rozvyprávěli. Ale jako o generaci mladší, dnes padesátník, si ty eufemismy „dobově podmíněný pokus o tvarovou pestrost jaká je Praze vlastní“ strčte za klobouk. Hradba paneláků je jistě také „dobově podmíněný pokus o kvalitní bytovou výstavbu“, přesto panelárny v roce 1990 skončily a je to tak dobře, protože unifikace odlidšťuje a kazí charakter. Také jsem se o IC bavil s vaším vrstevníkem, který si vzpomněl na popis vertikálního frázování fasády dobovým termínem "žiletky a baga", myšleny ty úzké betonové a široké keramické svislé pásy kolem dokola. Hovořímeli o tvarové pestrosti, tu jsem schopen přiznat protějšímu Hubičkově domu Mezinárodního svazu studentstva, který vznikal paralelně s IC. Kdyby Filsak držel uliční čáry a traktoval průčelí v měřítku jednotlivých domů spolutvořících blok, jo to by bylo jiné kafe. Aby vaše věty byly uvěřitelné, chtělo by to zvolit drsnější slovník o kontrastním vymezení se k tradičnímu charakteru a pohovořit o víře v industrializaci moderní architektury, a ne dělat, jako že jste nenapravitelní romantici, kteří omylem vystříleli hospodu.
Chi, chi, chi...
šakal
| 26.02.20 09:48
"... a ne dělat, jako že jste nenapravitelní romantici, kteří omylem vystříleli hospodu." (7:- D)
blok a nic než blok
Vorlík
| 26.02.20 11:23
Upřímně řečeno si myslím, že v tomto případě současný názor na IC hodně ovlivňují předsudky. V posledních letech se vžilo, že "blok a nic než blok" je jediné správné řešení. Ano, v centrech měst zpravidla je. Ale zároveň je třeba konečně uznat, že veřejná budova si zaslouží i v jinak přísném a drobně členěném bloku jinou, trochu izolovanější pozici. Vždyť u IC jde i o navázání na sérii "institucí", které svým větším měřítkem formují pražské břehy (když už nemáme Ringstrasse, tak aspoň Národní divadlo, Rudolfinum, Právnickou, ministerstva...). Jak já to vnímám, a možná jsem až příliš svobomyslný, IC usiluje o oboje - reaguje na uliční čáry, výšky, měřítko (viz zalamování, členění na menší hmoty, plastický plášť), ale zároveň chce být i velkou veřejnou budovou na pražském bulváru-nábřeží. A to považuji za správné. Srovnávat veřejnou budovu se sídlišti jako soubory bytových domů je hodně zavádějící. Nejde jen o jinou úlohu co se týká funkce, ale především o otázku měřítka a společenské role. Necítím se být tím, kdo nekriticky oslavuje poválečnou architekturu (jak nám občas podsouváte), ale spíše někým, kdo se snaží ji pochopit. A poučit se z chyb, ale i kladů. A čím dál víc si uvědomuji, že naprosto nejdůležitější je nedělat stejné chyby jako ortodoxní modernisté, kteří blok důsledně odmítali a preferovali solitér. Dnes se bohužel stejně chybně oslavuje naopak prakticky jen druhý extrém - blok. IC (a nejen IC) nám proto může ukázat, že existují i jiné cesty, jak pracovat s velkými objemy (jež se dnes bohužel primárně staví) a zároveň respektovat historický kontext. Ale abychom se z modernismu a postmodernismu skutečně poučili, musíme konečně opustit klišé vyhraněných postojů.
chi, chi
Vích
| 26.02.20 11:26
Mně to uplně legrační nepřijde, nebylo by fér přiznat inspiraci Corbusierovou vizí asanace Paříže v duchu "Zářícího města" a "dobové" zaujetí dogmaty Athénské charty (1933)?
No jó, nó...
šakal
| 26.02.20 02:57
... Když ale ona se Vám, pane Víchu, ta větička náramně povedla (7:- ))
... Tea...
šakal
| 26.02.20 04:14
… jako... rozumim tomu, že se ten barák někomu líbí, tak se na ňom snaží hledat "to dobrý". Ale… 1) Hotel je sám o sobě velkej jako sousední domovní bloky, takže by se asi nedal tak úplně brát jako solitér: Veletržní palác taky nepovažujeme za něco, co narušuje blokovku okolo. Reálně by tedy ten Intercontinental neměl mít problém se zařadit a splynout s okolím. Ale, u čerta, jak jen to přijde, že mezi Intercontinentalem a Veletržákem je člověku rozdíl v urbanismu přesto patrný na první pohled?!... 2) Dokonce i ty jmenované významné veřejné stavby na nábřežní promenádě (Národní, UMPRUM, Rudolfinum, právnická fakulta) mají vzdor svému výjimečnému statutu charakter normálního pokračování okolní zástavby. Jediné, čím se od protilehlých domů na stejné ulici odlišují, je monumentalita výrazu a jednotné výtvarné pojetí. 3) Ovšem, co všechny tyhle stavby z bodu č. 2 jednoznačně odlišuje od Intercontinentalu, je to, že si s místem kolem sebe prostě dovedly poradit! Národní divadlo (na tě směšně malé parcelce) vytěžilo z místa snad ještě víc, než tam kdy před tím vůbec bylo. A přestože se stavělo v uličních čarách, tak i na ten kočárový předjezd se prostor našel. UMPRUM spolu s Rudolfinem sice navázaly na sousední ulice ale patřičně velkorysý předprostor, který jim dá vyniknout, si udělaly tím, že obsadily rozšířené předmostí. (Jasně, vím, že tam tehdy žádný most nebyl; jen brod a Rudolfova lávka.) Právnická fakulta si na předmostí také poodstoupila, aby vytvořila se svým předpokládaným protějškem důstojnější vstup – a nejen do sebe samé ale i do Starého Města. Jinak je ovšem všude pěkně v zákrytu a nijak mezi ostatními domy nedivočí. A co udělal Intercontinental?... a) Byl si vědom toho, že stojí proti právnické fakultě? Těžko. To by se postavil svým vstupem přímo naproti jejímu vstupu… tedy pokud by si s ní chtěl skutečně „povídat“. Kdyby ji chtěl naopak okázale přehlížet, postavil by se svým čelem rovnou do nábřeží (podobně jako ministerstvo průmyslu nedaleko odtud) a sám sobě by pak třeba ještě navíc vytvořil nějaký mělký court d´honneur do nábřežní promenády, aby v takto vytvořené splendid isolation náležitě vynikl. b) Byl si vědom toho, že mu bylo určeno stát na předmostí? Sotva – to by od řeky tak uděšeně necouval. Ano, muselo to být z leknutí, protože pro sebe tím jinak naprosto nic nezískal – kromě trochy rozpačitého mlází v ďolíku za zábradlím pod chodníkem. (Možná je to odkaz na tradici místa, kdy zde u řeky bývaly jámy na výrobu sanytru.) c) Byl si vědom toho, že uvozuje vstup do vznešené a slavné části města? Ale kdež! To by si vzal šaty do společnosti a nevítal příchozí nějakou podivnou poloslepou přízemní přístavbou, která ze všeho nejvíc vypadá jako to, čím dnes, poněkud ironicky, alespoň z části, opravdu je – tedy autosalon. d) Byl si vědom toho, že za ním pulsuje čilý život fascinujícího města? Tohle jediné asi opravdu chvíli zvažoval, a pak se rázně rozhodl jeho ruchu nastavit nohu. A město o něj dokonale zakoplo. Skrýt hlavní vstup do mezinárodního hotelu nejvyšší kategorie za polozapuštěný pevnostní objekt opatřený na střeše kvůli maskování před hloubkovými letci nápodobou přírodní zeleně byl geniální tah! Kromě toho, že Vás nikdo nevidí, si takhle ještě daleko do hloubky zástavby vyčistíte perimetr pro volné postřelování protivníkových sil, když se přiblíží pod kritickou mez. „Já se tedy nechci srovnávat s radioaktivním uhlíkem“, ale mám dojem, že vystihnout potřeby místa by se mi podařilo přeci jen o dost přesněji. (7;- ))
předsudky?
Vích
| 26.02.20 10:26
Šakal už to názorně vystihl, město má své genetické kódy, které když minete, tak jste za okurku, jak Havran Corbu se svou demolicí Paříže. Je předsudkem Prahu s citem dostavovat nebo ji hekticky bořit? Urbanista Jiří Hrůza na to měl triviální otázku: v jakém stylu máme stavět? Chceme stavět podle Athénské charty 1933 nebo podle Nové Athénské charty 2003? S dobou nebo proti? A návazná otázka, budeme konečně mít regulační plány jako v Evropě, nebo budeme stále stavět veřejné prostory ad hoc dle nápadů developerů? Já jsem za regulaci a stavění v souladu se současnými evropskými znalostmi. Vlastně jsem rád, že jsme se tu na tom tak intenzivně zasekli, myslím, že to je nejdůležitější otázka dnešního českého urbanismu.
Diskuze
Lubomír Hruška
| 27.02.20 08:55
Jak je vidět, globální progresivistický virus už tady máme. Žlučovité výkřiky o brutalismu a bourání to jen potvrzují!
... Tea
Vorlík
| 27.02.20 11:23
Stále je to vlastně o tomtéž. Očekáváte od Intercontinentalu, že se bude chovat "klasicky", tj. že bude mít formální vstup naproti Právnické, nebo bude otočený čelem k Vltavě jako ministerstvo, že bude držet uliční čáru atd. Ale v tomto ohledu je samozřejmě pořád ještě ryze moderní stavbou, rozuměj neformální, emotivní kompozicí a autorským (v dané době překvapivě ohleduplným) uchopením místa a funkčního programu. Krajinné úpravy a veřejná přístupnost předprostoru k řece se řeší od doby vzniku (viz např. projekt Kučy), mnohé samozřejmě v tomto ohledu zazdil devadesátkový oblý bazén... otevření veřejnosti by hodně pomohlo. A živé, fascinující město? V době vzniku spíše spící šedivá a zakouřená kráska, schovaná pod lešením, která čeká na probuzení, dnes navoněná panička, které se mnoho pražanů vyhýbá. Nedivím se, že se k ní hotel staví trochu zády, v této věci chce hrát vlastní hru a soustřeit se na rázovité interiéry a výhledy z nich, nakonec jde o velký (!) mezinárodní hotel. Můžeme kritizovat zadání, že sem velký hotel nepatří, ale už zde stojí a je na svou dobu překvapivě pokorný. Nechovejme se k němu přehlíživě a arogantně, zas tak dobří dnes také nejsme... jen až příliš často přesně víme, jak by to mělo být lépe a navždy (ale to si oni tehdy také mysleli).
No, jak myslite, no...
šakal
| 28.02.20 02:29
Chápu, že tvůrce vždycky naštve, když někdo jeho výtvor pohaní. Ono už stačí, jak člověka kolikrát vzpomínka na nějaký ten nepodarek nebo dokonce úplně promarněnou příležitost vnitřně mrzí. A teď mu to ještě někdo další tak bezohledně potvrzuje! ("Umělec se pozná tak, že netouží po kritice - ať už vám bude do očí tvrdit cokoliv - nýbrž po uznání.") Zas ale, když si k tomu zpětně nic neřekneme, jak vlastně poznáme, co nám to přineslo? Jak budeme příště vědět, kudy kam? Kde nad námi je ten rodič, který nám zadrží zbrklou ruku se slovy: "Sakriš, už jsem ti to říkal posledně..." Ne, ne. Nikdo takový není! To si budeme muset vyhandrkovat mezi sebou. Sami. Nikdo svatější nad námi to za nás neudělá. No, a proto si tu povídáme. (7:- ))
... lépe a navždy
Vích
| 28.02.20 09:38
Ano, a o to v konečném součtu jde, abychom byli na město stavěné pro slávu boží hrdí. Proto ty sáhodlouhé polemiky a hledání otázek a odpovědí. Nepovažuji se za konzervu, jestli mám z něčeho radost, tak když vznikne nová architektura, která posune laťku zase o kus dál a výš. Naopak mne mrzí všechny bezduché necitlivé modernisticko neomodernistické formalismy, kterých jsem celý život svědkem. Proto jsem v roce 1994 bránil Tančící dům, v roce 2007 Blob, 2011 novou budovu FA ČVUT a v 2019 řečnil na demonstraci za záchranu Transgasu, kde jsem upozorňoval na progresivnost a vizionářství jeho architektury. Naopak nemám problém zkritizovat paneláky, Intercontinental, Novou scénu nebo aktuálně Květinový dům, SEFO v Olomouci nebo zlaté nudle na Masaryčce. Štve mne, jak jsou netaktní a neharmonické a už v době vzniku stylově 10, 20 a více let out of date. Vždy si vzpomenu, jak se až do roku 1991 vyráběly v Německu Trabanty, a říkám si, kde naši soudruzi udělali chybu, že nedokáží udržet zdravou a opustit špatnou myšlenku. On totiž s trochou vnímavosti a poznání rozdíl mezi světlem a tmou vůbec není relativní. To je pozice, kterou léta hájím.
navždy a teď?
Vorlík
| 28.02.20 03:21
V tom je možná jádro rozporu mezi našimi názory. Já se totiž jako historik a zároveň architekt snažím pečlivě rozlišovat mezi pohledem na historické stavby, které se snažím nazírat pohledem doby, a pohledem na současné resp. navrhované stavby. Zásadně tedy rozlišuji. Jestliže stavba už stojí, pak jsem velmi a skutečně velmi opatrný. A je jedno, jestli tu už stojí staletí nebo deset let. A dokonce je trochu i jedno, jestli ji já sám nebo odborná veřejnost považujeme za "kvalitní". Názory musí v těchto případech uzrát a co se nám dnes nemusí úplně pozdávat, možná za pár let někdo ocení. Přijde mi, že většinou je lépe neměnit. Měnit se totiž dá vždy klidně i v budoucnu, zbourané a zničené už ale nevrátíme. A každý zásah by proto měl být třikrát proměřen, než dojde na řezání... Hochštaplerů, kteří vědí přesně co a jak už jsme v minulosti měli, a v každém období. Stále se měnilo a každá doba si myslela, že staví konečně to pravé.... Jinak je tomu podle mne u staveb teprve plánovaných, tam cítím zodpovědnost jiného druhu. Mohu totiž stavbu mnohem snáz nahlížet prizmatem dnešních hodnot a strategií. A dívám se na ní tedy z úplně jiného pohledu. A často si kladu úplně obyčejnou otázku, zda vůbec stavět... (to mne samozřejmě u existujících staveb nemusí trápit)
Zda vůbec stavět
Vích
| 29.02.20 12:21
Oficiální informace je, že investor chce prostavet okolo třech miliard přestavbou a dostavbou, proto se tu ptám, jestli za tu cenu není lepší dát ty nabourane kontexty do pořádku a mít super hotel na náměstí typu Palachova v poloze Rudolfina nebo Filozofické fakulty, zvětšit jeho kapacitu a veřejné prostory, nebo se snažit opravit neopravitelné. A myslím, že investor tuto možnost budoucího růstu a expanze hotelu právě teď mediálně testuje. Já mu v tom držím palce, výsledek by měl být pro něj reklamou, ne promarněnou příležitostí.
... Jo, jo!...
šakal
| 29.02.20 11:36
... "Názory musí uzrát". Kurva párek - to ty názory neměly za těch 45 let čas "uzrát"?! To jsme všichni oprvdu tak blbí a slepí? Musí nás před našimi vlastními počitky a vjemy chránit nějaká Evropská komise, Komora architektů, popřípadě Ministerstvo kultury?! Můžeme si ještě koupit v sousední ulici rohlík, aniž by nás někdo bral paternalisticky za rameno, a vysvětloval nám, že chceme vlastně místo rohlíku koblihu? A že si šlapeme po štěstí, když "následujeme slepě vlastní instinkty", a nedbáme o širší souvislosti? To mám tímto pádem vskutku každý den jezdit kolem hotelu Intercontinental (jo, opravdu kolem něj jezdím minimálně jednou denně, když se náhodou do centra nesvezu skrz Revoluční) abych sám sobě vysvětlil, že jsem buran, nevnímavý cynik "a tak nějak" osoba nehodnotná, jejíž místo je na smetišti dějin? A řeči o tom, že: "Eiffelovu věž taky všichni že začátku proklínali, načež jsme rádi, že ji dnes máme," neberu. To je jedno z nejsprostších sofismat dneška. Kdo už se - při jménu božím(!) - může něčím takovým zaštiťovat? Kolika lidem v celé novodobé historii se podařilo, že jejich architektonický výtvor ospravedlnily následující generace? Kde se kdy, nenáviděný barák stal poznenáhlu z hněvivě komentované stavby ikonou a milovanou součástí povědomí místní komunity? (Jó, teď mě napadá snad Paulova vila ve StřešovicIch
intercontinental
tomas stary
| 01.03.20 04:52
damy a panove .... pojdme do toho .... posleme ty "socialisticky" baraky konecne uz na smetiste dejin .... kazdopadne v prvni vlne se nabizi hlavak, nova scena a nepochybne bude nasledovat pragruv parlament ci vysilac na zizkove .... v dalsim zaberu bych vzal ten intercontinental, dbk, maj a kotvu .... sramkovou na vaclavaku nebo machoninovi v zitny .... a co teprve zbytek cech, to budou zne .... thermal ve varech, kterej uz ma ostatne dost nakroceno .... ale jinak, cesta uz je myslim dobre vytycena .... transgas, hotel praha, obchodak v liberci .... jenom bych si dovolil upozornit na jeden a podle me docela zasadni fakt .... domnela "nekvalita" techto staveb bude nahrazena novou "kvalitou" .... a uz ted se tesim na tu zaplavu nazoru, ktera se rozvine nad kazdym novym projektem .... nebojujme uz tolikrat prohrane ci vyhrane valky minulosti a venujme cas tem, ktere jsou a prijdou ....
intercontinental
tomas stary
| 01.03.20 12:29
a konkretne k hotelu .... uprimne moc nerozumim vytkam ohledne urbanismu .... tak nerespektuje nabrezni frontu .... a co .... to nabrezi a praha takovou "nedokonalost" nepochybne unese .... treba je v nejakem smeru i prospesna a ozivujici .... co povazuju za naprostou zhuverilost autoru je, ze s timto faktem nijak nepracovali .... cely parter baraku je znacne autisticky a nevyuziva moznosti, ktere si sami konfiguraci domu nastavili .... "zahradka'" pred hotelem smerem k nabrezi .... reseni fasad smerem do vnitrni prahy, za kterymi se odehrava cely spolecensky provoz hotelu .... a pro me naprosto nepochopitelnymi jsou samotne vstupni partie hotelu .... a opet a urcite reseni namesti milose formana, ktere rozhodne neni zadnym verejnym prostorem natoz namestim .... ten vysunuty zahon nad podzemnim parkovanim je skutecny prusvih .... nejsem zadny expert, ale domnivam se, ze z puvodnich autorskych interieru nic moc nezbylo .... a uz jenom proto jsou vsechna tato negativa pomerne snadno resitelna ....
He, he,...
šakal
| 01.03.20 08:53
... To je dobré, pane Starý! Píšete, že "nerozumíte výtkám proti urbanismu". A pak je vlastně celý váš příspěvek traktován způsobem, který dokazuje, že výtkám k urbanismu naopak rozumíte velmi dobře! (7:- D) Všechno, co jste napsal, je – věřte tomu nebo ne – jenom jinými slovy totéž, co jsem komentoval já: nesmyslná "zahrádka" do nábřeží, celkový "autismus" dotyčné budovy, destrukce prostoru, co mohl být náměstím, ale nikdy se jím nestal... To jsou přesně ty "výtky k urbanismu", kterým údajně "nerozumíte" – tak proto se směju. Ne, že se Vám posmívám. Ale proto, že s Vámi zcela souhlasím (aniž byste to snad Vy sám zaregistroval). Ale na základě toho, co tu napsali jiní, i toho, co jste Vy sám napsal, začínám možná lépe chápat motivy autorů celkového pojetí toho hotelu... Smyslem nebylo vytvořit DŮM VE MĚSTĚ! Cílem (bůh ví, jak moc byl ten cíl americkou stranou explicitně prosazovaný, jak moc vznikl na základě toho, co autoři jen odezírali ze rtů zadavatele, nebo co si třeba nakonec pouze sami představovali) prostě bylo VYTVOŘIT ÚTOČIŠTĚ! Vytvořit místo plné konejšivého přepychu, v jehož náruči se zjemnělá západní klientela může cítit bezpečně uprostřed nevypočitatelného světa "Divokého Východu". Proto ta zmínka pana Vorlíka: "A živé, fascinující město? V době vzniku spíše spící šedivá a zakouřená kráska, schovaná pod lešením, která čeká na probuzení." To je to – koncentrovaná nedůvěra! Psychické nastavení, které ten hotel vysílá do okolního světa, je mentalita bunkru. "Nám je tady dobře, a ostatní, ať si trhnou ploutví!" Chápu, že v roce 1969, kdy "šedivá a zakouřená" Praha slibovala další neodhadnutelný počet desetiletí pokračujícího marasmu, mohla jakákoliv životní perspektiva končit zase jenom rezignací a snahou uzavřít se do sebe. Ale postavit na tomhle principu barák, který má za úkol přežít příštích sto let, je prostě ŠPATNĚ! Podobný myšlenkový a tvůrci exces předvedla autorská dvojice manželů Machoninových v případě berlínské ambasády... A v té nejotřesnější podobě se nám podobně "autistická architektura" zhmotnila na okraji pražských Vinohrad v podobě centrály Svobodné Evropy. Ten Jakub Cigler, chudák, za to nemůže: oni mu prostě přikázali postavit vojenskou základnu... tak ji uprostřed Prahy postavil. Děsné! $ :- | )
„dobově podmíněný pokus ...“
Dr.Lusciniol
| 01.03.20 09:47
Neni treba zadneho architektonickeho vzdelani, k seznani ze ta hradba paneláků ale vubec neni „dobově podmíněný pokus o kvalitní bytovou výstavbu“, To byl pokus o co nejrychleji moznou bytovou vystavbu. Kvantita, ne kvalita, bylo cilem. Takze, neco zcela jineho, nez to cim se zde zabyvame. Rovnez, Vase urcite dobre minena rada arch. Filsakovi, aby se " držel uliční čáry " ma jiz velmi dlouhe vousy. Same mu to radili i Americane, pred 55lety, nebot vedeli ze z cim vice pokoju budou videt "hradcana", tim vice se z toho mista vydela. Bez dostatecneho zisku se obchodne podlozeny zamer neodlepi od zeme. Ale, v takovem to pripade, to zcela neni jedine meritko. Dnesni stav predpoli hotelu je zjevne neuspokujici a snad dojde k jeho naprave. Ale, mnohem vice znepokujici je umysl dnesniho majitele hotelu, podel Parizske zastavet narozi na jiznim konci Formanova "namesti". Toto "prazdno" na odvracene strane hotelu ma co delat s blizkou Staronovou synagogou (mimochodem nejstarsi stale stojici v Evrope, ta o 200 let starsi ve Wormsu byla nacisty zcela vyhlazena a znovupostavena, po druhe svetove).
intercontinental .... he, he ....
tomas stary
| 02.03.20 01:51
pane kolego mate pravdu .... nejspis jsem se ne uplne dobre vyjadril .... chapu vas smich : )))) .... ma myslenka byla zhruba nasledujici .... domnivam se, ze si autori takovou nekoncepcni a neurbanni celkovou figuru baraku mohli dovolit a ze maticka praha to unesla .... a treba ji to i prospelo .... ale cemu skutecne nerozumim, proc ji na urovni parteru nedotahli, ale doslova zazdili .... to je cele .... a z meho postu je to jasne zrejme .... ostatne, co si budeme nalhavat .... vsechny ty velky baraky na nabrezi jsou stejne "autisticky" jako intercontinental .... velke kamenne instituce bez parteru, respektive bez lidskeho parteru .... presto povazuji hotel za vice nez dobry doklad staveni dane doby .... a tim se obloukem vratim k prvnimu postu o bourani staveb jedne ery .... a nejvetsimi tragiky v tehle frasce jsou pamatkari a ministerstvo kultury .... pro obe instituce jsou tyhle stavby jenom danajskym darem .... a je snad kazdemu jasne, ze transgasem, hotelem praha nebo obchodakem v liberci to neskonci ....
parter a socík a bloky
Vorlík
| 02.03.20 12:47
Aha, tak ono je potřeba mít všude, i u veřejných budov, v přízemí obchůdky. Vida. Tak pojďme je všechny zbořit. Muzea, divadla, magistrát, hotely, školy, nemocnice... A vlastně pojďme zbořit všechno z éry socialismu. Dálnici D1, metro, většinu škol, nemocnic, sportovních staveb. A pojďme zbořit i ta sídliště. Co na tom, že tam bydlí zhruba třetina obyvatel ČR.... A pojďme zbořit vše, co nedrží uliční čáru nebo výšku římsy. Třeba kostely, radnice, polovinu funkcionalismu ve starší zástavbě... Pak konečně budeme mít krásná, živá města!
co bourat pane Vorlíku? toto
V. Fingerhut
| 02.03.20 04:54
Ne pane Vorlíku. Pojďme bourat jen ty nejkřiklavější komoušské hrůzy: 1) Prior-špalíček na hlavním náměstí v Jihlavě - to je nejodpornější architektonický zločin v naší republice 2) Obchodní dům Opavanku u radnice v Opavě 3) v Praze: prošívanou deku, trojpyj, pakul, Kotvu, Národní shromáždění, novou budovu Hlavního vlakového nádraží, intercontinental
Všude a vše
Vích
| 03.03.20 09:31
Já bych to do afektu všude a vše nepřeháněl. Ale z hlediska dobové podmíněnosti jsme teď před otázkou, jestli v době nutné rekonstrukce hotelu okolí dostavovat v jemu vlastním deurbanizačním stylu, kdy budou okolo dnešního hotelů tančit nové kvádry, jak to autoři popisují na prezentacích, které tím budou dál narušovat tradiční strukturu, nebo to necháme zakonzervované v podobě roku 1975 a vysadíme pár stromů a nebo se pokusíme dle dnešních poznatků o městě situaci narovnat a vytřískat z ní maximum - zeleně, náměstí, obchodů a hotelu s výhledy, protože dnes se tam s tím po všech stránkách plýtvá a výsledkem je to neidentifikovatelné imanentní kontinuum prázdnosti. Tedy otázka, chceme najít trvale udržitelnou rovnováhu sociální, ekologickou a ekonomickou, jak káží cíle a úkoly územního plánování?
nejodpornější architektonický zločin v naší republice ?
Dr.Lusciniol
| 03.03.20 10:28
Pane docente ! Vy jste se do toho pustil ! Doufam, ze jste pri tom mel jazyk pevne vetknut ve sve tvari (tongue in cheek, as they say). Architektura je umeni stavet a zde by se porad jen bouralo. A pane Fingerhut. Byvse krteny Vltavou (t.j. rozeny pragocentrista) ten "nejodpornější architektonický zločin v naší republice" pro mne je zizkovsky Trojpyj. Jihlavsky Spalek na Vas ciha az do posledni chvile, nez vstoupite na namesti, aby Vas prastil primo mezi oci. Pohledu na Trojpyj neuniknete, at jste v Praze, kdekoliv (teda mimo metra).
nejodpornější architektonický zločin 2
V. Fingerhut
| 03.03.20 03:25
Ne, pane Dr. Lusciniole, opravdu nemohu s Vámi souhlasit, Jihlavský Prior-Špalíček zabírá a brutálně przní nejstředovatější historický střed Jihlavy, kdyžto trojpyj vyzdobený zvenku čímsi černým plastovým odporným je na střední periferii Prahy.
nejodpornější architektonický zločin 3
Dr.Lusciniol
| 04.03.20 01:36
Chapu Vas pane.. Vy asi v te Jihlave zijete, nebo v jejim okoli. Ale pokud nezijete primo na tom namesti, tak ten Spalek (jo, kdyby alespon "spalicek") odnikud nevidite, coz je snad jedina dobra vec te budovy. Ja bydlim v Praze, v predposlednim patre a tak kazde rano, kdyz vyjdu na terasu tak ho mam, primo pred ocima. Kazdy den. Cas ale casto toho hodne napravi. Snad se jeste doziji, ze stale vetsi technicka zastaralost tohoto "kousku" ucini jej prilis drahym ho ponechat. V Jihlave k tomu odstraneni asi dojde mnohem rychleji. Ale co pak? Ponechat namesti prazdne, tak jak nebylo po dlouha staleti? To by byla soutez na "co s tim ?".pani radni !
nejodpornější architektonický zločin 4
V. Fingerhut
| 04.03.20 11:23
Vážený pane Dr. Lusciniole, dovoluji si navrhnout pro Jihlavu, ač z Jihlavy nejsem, naprosto přesnou repliku-kopii původního špalíčku. Samozřejmě řádně a co nejlépe moderně odizolovanou, z cihleného zdiva, tak aby to ale vypadalo, jako původní Špalíček. Když to neprojde, tak zbourat a nic už tam nepostavit. Nanejvýš vysázet lípy. Naprosto také chápu Váš pohled a Vaše mínění o trojpyji. Ano, bez náhrady zbourat !!!!! A pokud možno co nejdříve!! A potom hned prošívanou deku a bývalé Fedrální shromáždění. S pozdravem "trojpyjům zmar" V. Fingerhut
...Che, che...
šakal
| 04.03.20 01:52
.... Koukám, že se to tu rozjelo! (7:- )) Ne, o žádnou "bourací mánii" nejde. Jde, myslím, o to, co čas prověřil jako cenné, a co se ukázalo být něčím podobným, jako pokus vnutit lidem do bytu násilím bezdomovce. Já vím, člověk si zvykne i na šibenici. Ale proč mu ji vnucovat, že? Jinak, já mám měřítko nastavené následovně: když barák vyhoví urbanisticky - nebourat! Když nepřekáží provozu (a naopak třeba i nějaké důležité provozní vazby podporuje), když netrčí z okolní situace jak "bolavej palec", když neřve otlemeně do celého světa... tak bych ho nechal. Co na tom, jestli má nehezký tvar vikýřů, špatně zvolené proporce oken nebo ošklivý materiál na obkladu fasády. To se dá přežít, zajdete za roh, a nevíte o tom. Ale když dům bezohledně pro své vlastní bytí "vybombarduje" existující domovní blok, ztíží průchod zástavbou, vyčnívá s veškerou možnou arogancí tak, že je viditelný z půlky okresu, tak říkám - pryč s ním! Nic takového se už napravit nedá. Sami si k těmto kritériím můžete přiřadit některé z výše uvedených adptů na zbourání.
"bourací mánie"
Vích
| 06.03.20 12:45
Taky bych s dovolením opustil tuto paranoidní histerii o bourání epochy a soustředil se na zachování struktury a charakteru města. Jako vážně, tady bují rakovina a my ji budeme dál množit nabo dokonce(!) památkově chránit? Bez legrace, my buď teď řekneme, co chceme, a nebo ať si kdo chce dělá v rezervaci co chce. Je to uplně prosté.
mánie
Vorlík
| 06.03.20 11:15
Měl bych další skvělý tip na bourání. Rohanský ostrov a jiná nabubřelá zástavba Karlína, ničící vltavské nábřeží a ustálenou výškovou hladinu. Jo a taky ty převýšené domy na Olšanské, co kazí pražské panorama. A novou výstavbu v Bubnech, úplně jiné měřítko, než zbytek Holešovic. Urbanisticky úplně mimo. Pak také DRN, přeci jen trochu převyšuje okolní domy. A hned jak se dokončí, tak ten nový obr-dům na Bořislavce... Nevadí vám, že ty domy někomu patří a že něčemu slouží??? Nevadí vám, že navrhujete přesně to, s čím přicházeli Vámi kritizovaní modernisti - nápravu něčeho, co vytvořily předchozí generace a o čem jste přesvědčení, že to je podle (cituji) "dnešních teorií a pohledu na město" špatně? Není konečně čas přestat s tímto pohledem a vstoupit do 21. století? Konečně uznat, že město nemusí být podle supr čupr aktuálních šablon, že může být rozmanitější, může nabízet "to i ono" a že další generace možná bude mít jiný názor a vámi kritizované stavby třeba ocení?
tolerance a nebo neschopnost
Vích
| 06.03.20 05:34
Já určitě jsem pro toleranci pro to i ono a vnímám to jako projev liberálního přístupu 21. století v souladu s dnešní teorií rozvoje pestrého heterogenního města. Jsem rád, že na Staroměstském náměstí bude Jan Hus i Panna Maria a nová kašna a že dostavíme proluku radnice, až se na ní v brzké době shodneme. Vnímám to jako probuzení citlivosti k městu a schopnosti se o tom konstruktivně bavit. A to samé předpokládám na druhém konci Pařížské, že město má plán a vizi rozvoje, a má i vůli a nástroje, jak toho dosáhnout.
... Che, che,...
šakal
| 06.03.20 06:11
... Vy jste, pane Vorlíku, úplně legrační! (7:- D) Ty baráky – esteticky namnoze strašidelné (Federální shromáždění), urbanisticky vadné (obchodní dům Ještěd), provozně nehospodárné a dispozičně často úplně nepraktické ("Pragerovy kostky"), materiálově bez výjimky podceněné (jeden každý z nich) a technicky zcela dožilé (Transgas) – si většinou bourají majitelé sami. Vizte Ještěd, Transgas, ... a kdyby stačila sekera dopadnout, tak i MÁJ (toho by mi, pravda, bylo trochu líto). Umíte si představit šílence, který by svou firmu nastěhoval třeba právě do Spojených projektových ateliérů v Emauzích? Snad jen nějaký miliardami vybavený apoštol Nového světového pořádku by si v nich mohl zřídit sídlo "světového padoucha" po způsobu Stavrose Blofelda. (Tedy, jen co by tu stavbu vybavil heliportem a spojil tajným podzemním kanálem s ponorkovým přístavem u náplavky, aby to bylo stylové.) Jestlipak vite, že i sami komunisti, kteří tedy rozhodně žádným sentimentem vůči tradici netrpěli, vyhodili ministra dopravy Lacka, když viděli, jak vypadá po dokončení nový dopravní dispečink Na Bojišti? Za sebe říkám, že si tohle "kulturní obohacení" města klidně nechám ujít. Nemusím mít všechno. (7:- P)
„Nemusím mít všechno.“
Dr.Lusciniol
| 07.03.20 09:59
Musim priznat sakale, ze zprvu jsem byl zmaten Vasim vyrokem, myslice ze je to vyjadreni Vasi shovivavosti vuci architekture Vam nesedici. Jak vidno i kdyz moji rodice po Viteznem unoru znacne zchudli, tak presto mi stacili poridit dlouhe vedeni. Kdyz Karel IV. zjistil, ze tehdejsi develotri pridali do jeho planu Noveho mesta dalsi ulici tak velkoryse tuto chybu prehledl, ale museli ji nazvat Nekazankou, nebot ji nekazal uskutecnit. Ted mi teprve doslo, ze nejste tak shovivavy, kdyz Vam v te Praze toho tolik prekazi,. Ja take treba nemusim „Jancici dum“, ale nest. Neni moc videt, je jen jeden a jinym se libi. Jestli neco mi na nem opravdu vadi, tak to jak byl jeho pozemek „zhodnocen“ v prospech jeho „restituentu“, zaberem verejneho prostranstvi. Podobne, Kaplickeho „knihovno“ se mi pricilo snad vsim ale nejpodstatnejsi byl ten sprosty podvod se „soutezi“, berouci veskerou verejnost za naproste hlupaky. To povazuji za naprosto podstatne. To, ze se nekdy neco nepodari, to se stava. Ukazte mi nekoho, kdo nikdy nic nezkazil a a urcite to byl nekdo, kdo nikdy nic neudelal.
... Ale jo, pane doktore!
šakal
| 07.03.20 01:35
Najdou se hezký věci i z období brutalismu. Moje nejoblíbenější stavba z téhle "škatulky" je v Praze asi Omnipol. (Chi, chi, chi... shodou okolností právě v té Nekázance.) To je vážně ušlechtilá architektura. Teda... vlastně byla, jelikož ji právě před nedávnem zkazili výměnou fasády (7:- /) Další moc pěkný barák z podobného ranku je Teplotechna v Žitné. Nemám nic proti Kotvě, a je dobré, že pořád stojí i ten MÁJ. Všechno to jsou domy - všimněte si(!) - které si s okolním městem povídají. Přijímají ho a jsou také na oplátku městem přijaty. Nedivaji se pohrdlivě nad okolí a netouží vyrůstat na zbořeništi "starého, které musí být z kořene vyvráceno". Já nechci bejt zlej, jak by se snad z některých expresivnějších příspěvků mohlo zdát. Jen nemám rád, když se městu bezmyšlenkovitě ubližuje. A nebo když se mu naopak škodí cíleně s ideou, že je třeba "překonat předsudky" nebo "bojovat se zaprděností". Ona většinou tahle sebevědomá gesta nedopadají dobře.
cheche
Vorlík
| 07.03.20 02:03
Chápu. Snaha uvažovat méně schematicky vždy působí legračně. Možná, že se jen vyhýbám klišé "všechny ty komunistický baráky" nebo "všechny ty dnešní baráky" jsou úplně špatný. Nekádruju a netřídím stavby podle svých osobních postojů na "přežilé, neestetické, nevhodné, neměstské" a ty, které "tak nějak obstojí" a to Vám možná přijde legrační. Neschovávám se za věty "jestlipak víte" (ano, samozřejmě, že o DP vím). Ale to je, upřímně řečeno, problém pisatele. Nikoliv můj. A vztah k soukromým majitelům. Ano, uznávám, prohlášení stavby za památku je zásahem do soukromých zájmů majitele (stejně jako celá řada jiných, snadno přijímaných regulativů). Ale zároveň je to i hájením veřejného zájmu. A právě to vyvažování je velmi citlivá věc, která by neměla podléhat klišé a ryze osobním postojům. Naopak, o něčem prohlásit, že se to má zbourat, je hodně prvoplánové a jednoduché. To, upřímně řečeno, může vykřikovat bez zábran každý. Jen to pak vypadá trochu jednostranně a (právě) legračně...
Soutěže
Vích
| 07.03.20 06:40
Ještě trochu z jiné perspektivy, poslední roky se rozmohl nešvar, že si developeři dělají vlastní vyzvané soutěže podle vlastních zadání a bez veřejných prezentací a objektivně vyvážených porot. Central Group na Žižkov, Penta na Masaryčku nebo tady R2G na Pařížskou. Ještě nedávno by se ČKA proti tomu ohradila jako proti neregulérní architektonické soutěži a stíhala by architekty za účast v takto netransparentních akcích, které poznamenají veřejný prostor, dnes rezignovaně mlčí. Úpadek veřejné diskuze budí rozpaky a nedůvěru a negativní reakce.
... No jo... "kádrovat"!
šakal
| 08.03.20 01:16
... To je něco jako "diskriminovat", projevovat "předsudečnou nenávist" nebo "hejtovat". A přitom to znamená jen r o z l i š o v a t. No jo, taky si to můžete takhle ulehčit....
kádrovat
Vorlík
| 09.03.20 02:47
Při rozlišování obvykle člověk pečlivě váží a argumentuje, vyslechne si názory ostatních a sám své pomalu, krok za krokem utváří. Vyhýbá se klišé a svodům prvnímu pohledu. Proto Vám možná některé mé příliš opatrné a nejednoznačné názory zní legračně. Rozlišování je proces! Při kádrování nebo vyslovení čistě osobního názoru prostě člověk jednoslovně řekne, že je něco neestetické, nehospodárné, nepraktické. A tím to má za vyřešené. To mi, upřímně řečeno, přijde málo. Ještě k onomu urbanistickému začlenění. Ano. Začlenit je naprosto zásadní kritérium. Ale nikoliv jediné!! Bez výjimek a porušování by města také za nic nestála. Jednota a mírné variace vytváří identitu. To je skvělé! Ale výjimky a porušování přináší charisma. A bez něj to také nejde.
Rozlišování je proces!
Vích
| 09.03.20 11:09
Když si čtu tyto krasomluvné floskule, tak si říkám, že na naší škole akademici ztratili všechny kognitivní funkce, že proces rozlišování objektivní reality smyslu uspořádání města dosud nenastal, a že dokud neprohlédnou z mlh svých školometských rétorických cvičení, že se k faktickému zaznamenání skutečnosti a jejího vyhodnocení a zaujmutí vědomého postoje vůbec nemají šanci v dohledné době dopracovat. Nejste jediný, koho znám ze školy, kdo mluví tímto ptydepe umožňujícím nezaujmout žádné relevantní stanovisko. Monika Mitášová na toto téma vydala před pár lety výbornou publikaci Oxymóron a pleonasmus. Dnešní kritika architektury je zakleta v tom, že vůbec neví, kde je terč, a se vší pravděpodobností je na to ještě hrdá. Druhé vysvětlení je, že umetá cestu neoliberálnímu podnikání, což také není dobrá zpráva. Sorry jako
Rozlišování
Vorlík
| 10.03.20 06:20
Ano. Proces "objektivního zkoumání a hledání".... Problém je ale právě v tom, že kromě skvělých poznámek pamětníků zde v této diskusi zatím žádné objektivní "objevy" nezazněly. Uznávám, že moc ani z mé strany, stále jsem jen v defenzivě. Jenže na spíše osobní postoje "líbí/nelíbí", těžko ověřitelné "neefektivní, neestetické" nebo paušalizující a všeplatný recept na město jako soubor bloků a do nich zapadajících domů se těžko reaguje objektivně. Když se vrátím na počátek k Intercontinentalu... Pak podle mého (a uznávám, že na to nemám grafy a geometrický model, ale to vy asi také ne) hotel linii Pařížské svou hranou drží a před vyústěním k řece podle mého názoru správně ulici zakončuje a zároveň docela vtipně jen mírně a nenásilně otevírá. Před kubistickými domy vytváří náměstí, které komunikuje i s prostorem okolo synagogy (prostoru před hotelem bohužel v této chvíli trochu chybí program, což je ale problém celé Pařížské a okolních domů, kterými Pražák a vlastně i cizinec jen profrčí a nakoukne do výloh, tedy nikoliv problém jen hotelu). U řeky sice Intercontinental nedrží pevnou linii, ale zato uvolňuje prostor pro zeleň, což může nabízet velký potenciál pro restaurace, pobyt venku apod. (ten záměr je evidentní, ale prostor bohužel trpí nejasným programem a absencí lidí, které nemůže dodat jen hotel, měli by tam být přitahováni z širšího okolí). Vůči ulici 17. listopadu má hotel dvě tváře - "zpevňuje" na stranu k městu, ale zároveň měkce, nejednoznačně uvolňuje pohled k letenským svahům (zde je důvod toho ustoupení od řeky). Výšku okolních budov drží. Měřítkem, arkýři a zubatým členěním se přizpůsobuje okolí. Vstupem komunikuje s portikem Kotěry, byť samozřejmě v hodně abstrahovaných formách. Z Letné spolu s Kotěrou bez problémů také komunikuje. A že nemá obchůdky v parteru, to práva nebo nemocnice také ne a nikoho to nedráždí. Čili pro mne to je docela komplexní a promyšlená městská kompozice na extrémně složité parcele. Není pro mne urbanisticky konfliktní, jen má dosud nedořešený a zanedbaný okolní veřejný prostor. Ale z předchozí diskuse je mi jasné, že i tato k věci jdoucí sestava argumentů půjde mimo. Pro většinu zdejších kritiků je hotel prostě velký, nedoplňuje okolní bloky a málo se zapojuje do života ulice. A reprezentuje dobu, kdy se město formovalo jiným způsobem, než dnes. Ale řekněte mi, o které budově na nábřeží v okolí to neplatí??? Když se na to podíváte s odstupem, pak žádná není zcela podle dnešních parametrů a požadavků. To je prostě historie a město jako souhrn různých postojů, které se mezi sebou přetahují. A to je podle mne dobře. Právě tím vzniká ta mozaikovitá srostlice Praha, kterou máme tak rádi.
... Ach jo...
šakal
| 11.03.20 03:02
Bývala tady, pane Vorlíku, kdysi na Archiwebu taková dosti hutná diskuse o Karlu Pragerovi. (Osobně jsem ji zakládal.) Jmenovalo se to: "Jak se vám líbí architektura Karla Pragera". Táhla se opravdu dlouho. Dokonce ještě i s odstupem několika roků tam lidé občas přispívali. Jistě měla hodně přes 100 diskusních příspěvků. Argumentů pro Pragerovu brutalistní architekturu (nebo proti ní) byste tam našel celé stránky. I někteří z pánů přítomných v téhle diskusi tam přispěli; nejenom odborným náhledem ale třeba i pamětnickými historkami a postřehy. I na Filsaka a jeho tým se tam dostalo. Pak se ale změnil redakční systém Archiwebu a tahle diskuse je zpětně nedohledatelná. Absolutně. Zkoušel jsem kde co, nikde to není… Tak nezbývá než odkázat na diskusi poněkud pozdějšího data. (Rok 2011 – to je děsné, jak to letí!) Ta se týká čistě jen stavby Federálního shromáždění, takže nemá zdaleka tak bohatý záběr jako měla ta, co se zabývala Pragerovým odkazem sumárně. Ale i tak v ní spoustu důvodů proti Pragerovu způsobu stavění najdete. http://jdem.cz/ffwt28 se šakalím pozdravem
"Jak se vám líbí architektura Karla Pragera"
Vích
| 12.03.20 10:36
Šakale, diskuze o Pragerovi z let 2006-11 je zde, má 158 komentů: http://old.archiweb.cz/comments.php?action=show&category=1&i d=2974 K rozboru Petra Vorlíka, se zájmem čtu, jak popisuje, že hotel komunikuje s Právnickou fakultou a Pařížskou a se Staronovou synagogou. Omlouvám se, není v tom nic zarputilého, já jeho tvrzení při nejlepší dobré vůli nejsem schopen potvrdit. Leda tak, že slon v porcelánu taky komunikuje s porcelánem, jen ta komunikace není moc přátelská, byť on jistě dělá maximum, co je schopen, aby nic nerozbil. Takový koronavirus určitě také není v jádru zlý a není jeho přáním někoho zabít, on to tak určitě nemyslí. Blbé je, že okolo hotelu, zůstává prázdno demoličního kráteru a pobořené bloky. Moderní umění a architektura má tento drsný výrazový aparát ve slovníku a výsledkem je to imanentní prázdno, jak to hezky nazývá paní architektka Marie Švábová. Když se moderní architektura stane příliš utilitární a ztratí transcendenci, přestane se vztahovat k nebi a člověku a nerezonuje s lidskou přirozeností, tak přichází o důležitý rozměr, který já třeba i byl schopen zaznamenat ještě u Transgazu, u Kotvy nebo zde u protější budovy Mezinárodního svazu studentstva ze stejné doby od Hubičky, který měřítko a charakter ctí. Cyklíme se v diskuzi, ale jak vidět i u Pragera, je to velké téma, se kterým je nejvyšší čas se vypořádat a udělat si pořádek v prioritách, abychom navazovali na to zdravé a dobré v mozaikové srostlici Praha, kterou máme tak rádi.
... Jééé, super!...
šakal
| 12.03.20 02:25
... Já to pokládal za pohřbené. To je prima, že jste to dokázal najít. Musím tam příležitostně juknout.
Odpor
Tři tečky
| 14.03.20 10:23
Upřímně odhaduji asi přibližně věkovou kategorii, která zde vede diskuzi ... ale jsem fascinován, jaký odpor budí druhá polovina 20. století (především 1 a 2 třetina). Osobně neznám v okolí člověka do 25, který by neměl úctu a nevzhlížel k těmto stavbám (přestože ne všechny musí být nutně velmi kvalitní) s úctou a obdivem. Vždyť jsou to fascinující stavby, mnohdy s detailem, který už nikdy nespatří světlo světa a které my si tak bravůrně ničíme. Opravdu nechápu, že i v dnešních dnech a obzvláště ve chvíli, když současná výstavba vypadá jak vypadá, to nedokáže ani z oboru vzdělaných lidí (včetně rádoby zvučných jmen) řada akceptovat. S prominutím ... vy nám bouráte a chcete bourat to, co jako mladí obdivujeme a milujeme. Všechno má své chyby a měli bychom jim to odpouštět, ať i další generace se mají z čeho těšit.
Odpor...
Vích
| 15.03.20 02:33
Povídejte, přehánějte, co na Intercontinentalu nebo jemu podobných poválečných stavbách obdivujete, které detaily se vám líbí? Nemám to nutně tak, že vše po 2. světové je třeba zbořit, jen těch hodnotných staveb je ve srovnání s předchozími řádově méně. Přitom miluju funkcionalismus stejně jako prostou vesnickou a maloměstskou zástavbu i jen jako malebnou strukturu, ale sídliště mi k srdci nepřirostla a to jsem tam vyrostl a bydlel 30 let. A že bych chtěl bydlet v domku na předměstí z posledních 30 let, to hele asi také ne. Někde se stala chyba.
.. na co s fascinací shlíží?
V. Fingerhut
| 15.03.20 07:57
Také prosím tu mladou věkovou tří tečkovou kategorii do 25 let, aby tu popsala, co je na Intercontinentalu krásného, aby vyjmenovala na co s úctou, obdivem a fascinací shlíží. Prosím o ty detaily, co jako mladý tak milujete. To proto, abychom mohli znovu zvážit, co vám bouráme.
No jooo!
šakal
| 16.03.20 12:10
... Pane Tři tečky (nebo slečno Třítečková). To už je na světě tak zařízeno. Otcové něco pohaní, prohlásí to za "nevkusný přežitek z časů nedostatečně osvícených dědů". Následně ten přežitek zbourají a na jeho zbořeništi postaví ikonu svého cítění a chtění. Ovšem jejich synové pláčou, že zanikla důležitá dobová vrstva našich kulturních dějin, a tu novou ikonu svým otcům zkritizují jako "nevkusný přežitek z časů neostatečně osvícených otců". Už už se chystají jej zbourat a postavit si na uvolněném místě ikonu svého cítění a chtění; to ale zas jejich synové začnou křičet, že by zanikla „důležitá dobová vrstva našich kulturních dějin“... To je tak furt. Nic jiného než vlastní instinkt a smysl pro míru Vám jako orientace nezbývá.
Dobová vrstva
Vích
| 16.03.20 02:50
Já se šakalem těžko něco zbouráme, jaksi to není v naší kompetenci. Mne zajímá debata sama o sobě, kdy lze formulovat, co se komu jeví více či méně dobré a tříbit si vkus, co jsou ty pravé "růže z Texasu" a co byla ta pravá sexy zápaďácká architektura, co méně a co vůbec. Já oblibuji Transgas, Hlavní nádraží, Máj a ČKD, trochu Kotvu a DBK, ale Interconti a Nová scéna, ty mne otravovaly. Nebo dokonce Pakul, demolice Žižkova a Olšanka, nebo Smíchova a stavba banky na Arbesově náměstí, to je pro mne dodnes zlý sen. Jak jsem měl rád Gotta z 60. let, tak jsem v 80. přelaďoval rádio na Bobka nebo Tučného, a nebo spíš chodil na Garáž a na Mišíka, které v rádiu nehráli. Jak mám rád folklór, tak nesnáším dechovku. Od těch upatlaných bonbónů do uší jsem měl potřebu se omýt. A s architekturou je to stejné. Nevím, jestli má nová generace vypěstovaný jemnocit na to rozlišit čisté tóny od falešných, co jsou její zdroje inspirace, nebo jestli naopak my 50+ už máme naše kognitivní funkce zpuchřelé a okoralé, že jsme ztratili soudnost. Asi jak kdo, jak kdy. Já si jako student se Šrámkovou nebo Přikrylem rozuměl, tam kupodivu k žádnému generačnímu střetu nedošlo, na rozdíl od velmi pozdních brutalistů, co učili na FA.
...
Vích
| 16.03.20 03:21
Si sem ještě odložím termín "rigidní architektura".
ano, i toto bylo třeba připomenout, pro mladé tři tečky
V. Fingerhut
| 16.03.20 08:17
Děkuji za připomenutí, pane Víchu. Ano, budova dnešní Komerční banky na Smíchově, alias bunkr, je naprosto brutální svinstvo toho megalomana Karlíka.
IC
Zdeněk Meisner
| 17.03.20 09:18
Poznámka ke střetu Gebert-Dr.Lusciniol: podivuji se, že někdo, kdo si navíc při argumentaci o objektu jako takovém, vypomáhá ad hominem popisem práce konkrétních osob které již vesměs reagovat nemohou, píše pod neexistujícím jménem. Když se Gebert ozval, vylezlo z něho, že situaci zná z pozice eléva. Měl by se rozhodnout zda se za sebe stydí, nebo ne. Pak ať se podepíše.
... Buďte v klidu, pane Meisnere...
šakal
| 17.03.20 05:24
... Já pana doktora znám osobně. Chápu sice, že hodnotu mého svědectví sice poněkud zpochybňuje má vlastní anonymita, ale tady už to tak běží. Každý tu má reputaci podle toho, co píše. A ne podle toho, jestli s ním někdo chodil do školy nebo na pivo. (A nevím, proč by ty věci nemohl komentovat jakožto někdejší "elév". Jestli něco po těch desítkách let pozapomněl, nebo nebyl už tehdy v začátcích dobře informován, tak ho pan architekt Grebert opravil... A je to. Nechápu, proč kolem toho dělat cambus.)
Poznámka ke střetu Gebert-Dr.Lusciniol:
Dr.Lusciniol
| 18.03.20 07:37
Vazeny pane Meisnere (?). Pisete: "ad hominem" coz je cesky "populisticky zneužívající záporné lidské vlastnosti": Ci a jake "záporné lidské vlastnosti" zneuziva ten nejsouci elev Dr.Lusciniol ? Muze soudny clovek povazovat letmou vzpominku za "popis práce" ? Proc "konkrétní osoby (zde jsou to toliko arch. Gebert a arch. Bohacek) již vesměs reagovat nemohou" ? Co Vas vede k popirani jsoucnosti Dr.Lusciniola ? Jak se, v tomto pripade "pozice eléva" lisi svoji vypovedni hodnotou od pozice treba arch. Geberta ? Za co se se ma zde ten nejsouci Dr.Lusciniol stydet ? Laskave se pokuste odpovedet na tyto otazky a pak (mozna) prozrete. S pozdravem (jsouci) Dr.Lusciniol Pisete: "ad hominem" coz je cesky "populisticky zneužívající záporné lidské vlastnosti": Ci a jake "záporné lidské vlastnosti" zneuziva ten nejsouci elev Dr.Lusciniol ? Muze soudny clovek povazovat letmou vzpominku za "popis práce" ? Proc "konkrétní osoby (zde jsou to toliko arch. Gebert a arch. Bohacek) již vesměs reagovat nemohou" ? Co Vas vede k popirani jsoucnosti Dr.Lusciniola ? Jak se, v tomto pripade "pozice eléva" lisi svoji vypovedni hodnotou od pozice treba arch. Geberta ? Za co se se ma zde ten nejsouci Dr.Lusciniol stydet ? Laskave se pokuste odpovedet na tyto otazky a pak (mozna) prozrete. S pozdravem (jsouci) Dr.Lusciniol
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.