Vložil
ČTK
23.03.2020 07:45
Praha


zpět na článek
102 komentářů
Mariánský sloup
| 25.03.20 01:30
Je zajímavé, že se celá diskuse k tématu přesunula na jiný nejmenovaný (konkurenční ?) web?. Jen šakala nahradil p. Jadran, ale v daleko, daleko vulgárnější podobě. Proto se šakalovi v duchu omlouvám (bez jakékoliv ironie), jeho lehce žoviální a občas "lidový" tón je proti Jadranovi oázou slušnosti. S ním je alespoň diskuse možná, s p. Jadranem nikoliv, ačkoliv se kultivovaný Dr.Lusciniol snažil jak mohl. A přímo k věci, Mariánský sloup vyzdvihli v sobotním Meteoru také astronomové, nešlo jen o prvořadé umělecké dílo, z hlediska sochařství a hlavně rozvrhu náměstí, ale i o významné sluneční hodiny. Patrik L.
... Ach jo...
šakal
| 25.03.20 02:15
... Halt, když si to sami nepochválíte, jinej to za Vás neudělá (7:- P) Já už jsem si k tomu tématu uložil tacet. Dynamika doby nade mnou zase zvítězila. Odcházím zdechnout do houští...
šakal nikdy nemlčí a povstane z popela
| 26.03.20 12:31
Tacere numquam, saepe paenituit loqui! Patrik L.
Seminář o dostavbě Staroměstského náměstí
Vích
| 01.04.20 02:52
Ke sloupu už bylo řečeno hodně, náměstí je prostorem pro setkávání různých světonázorů. Ale pozor, aby to nezapadlo, 4. 3. 2020 byl v rezidenci primátora seminář k dostavbě Staroměstského náměstí a nebylo to neplodné. Když to shrnu, byla shoda na potřebě dostavby Staroměstské radnice, dokonce byla i shoda na jejím funkčním využití jako "city hall", polyfunkčního sálu či fóra pro koncerty, divadla, inaugurace a sliby, ale i pro politická setkání a zastupitelstva či konference. Diskuze se vedla o Krenově domu a o (ne)uzavření Pařížské. Byla shoda, že ideální by bylo, jak navrhl Emil Přikryl, jednotlivé varianty otestovat plachtou na lešení. Příští rok nás čeká 400 leté výročí popravy českých pánů, v červnu 2021 by zde šlo kulisy stavu při popravě použít pro videomapping a pak postupně každý měsíc ukázat vývojové podoby: neogotickou z roku 1850, po asanaci 1910, demoliční poválečnou z roku 1950, a i několik nových variant regulace uličních čar a výšek. Tím vznikne zadání pro architektonickou soutěž, která může být před podzimními volbami vyhodnocena a vítěz voleb bude mít mandát dostavbu realizovat.
... § :- | )
šakal
| 01.04.20 07:09
... Ten koronavirus přišel, koukám, jako na zavolanou!
koronavirus
Vích
| 01.04.20 10:12
Ano, nový sloup bude mariánský a morový současně. Jestli soutěž zase předznamená světovou revoluci, mně by to nevadilo.
Radnice
| 02.04.20 07:23
Obnova Sloupu se, doufejme, již nedá zastavit, v otázce dostavby se také s Tomášem Víchem shodneme, asi i na obnově Krenova domu (mj. sv. Mikuláš je takto zcela "vykořeněn", byl navržen do zcela jiné urbanistické situace), ale na stylu (který na jiném místě tak vyzdvihujete) těchto "novostaveb" určitě ne. Viděl jsem vaši skicu z roku 2015. To není organika, to je Ödön Lechner (http://www.arch-pavouk.cz/index.php/architekti/1182-lechner -d-n) přenesený do 21. století. Jeho stavby jsem obdivoval již jako malý v Bratislavě, ale křísit jej a zrovna na Staroměstském náměstí??? Patrik L.
Radnice a jedna skica
Vích
| 02.04.20 03:54
Patriku, u vás historiků je vždy hrozně krátkozraké, jak si do jedné skici promítáte, co znáte z historie. V roce 2020 nejde realizovat secesi nebo renesanci, protože to prostě dnes už dělají jiní lidé z jiných materiálů a jinými nástroji. A i kdyby to udělali stejně, význam věci může být i zcela opačný. Cylindr 19. století není cylindrem 21. století. Tehdy byl výrazem modernosti, dnes je romantickou vzpomínkou na dobu páry. Mariánský sloup 21. století nebude aktem rekatolizace, ale smířením se s ní. Má skica měla sloužit především jako úvaha, jak klasicky frázovat v tradičním kontextu rezervace dům s okny, střechou, podloubím a nárožní věží. Důležitá bude barevnost, detail a jeho schopnost kreativní inspirace, jak to umí Rónův Kafka nedaleko. Kontrastní řešení 20. století se neosvědčila, je třeba hledat synergie, které nebudou konfliktní, ale analogicky rozvíjející. Náměstí je třeba zhojit. Vylomený zub nahradit novým, živým, kterým půjde zase kousat. Muzikanti mají trefný pojem "unplugged", když hrají tradičně akusticky bez napětí, což probouzí k větší vnímavosti k nuancím, které by Lechner, Polívka nebo Gočár prostě nikdy neudělali, stejně jako já to nikdy nedám jako oni. Po všech úvahách o Krenově domu si myslím, že není možné jím zpět zavřít Pařížskou třídu, která vrcholí na "point de vue" vertikálou věže radnice. Ovšem, vše je možné, ale pak tím popřeme asanaci v jejím smyslu, kdy zde vzniklo celé nové severní průčelí náměstí a za ním "moderní" Josefov. Prosím tedy, než zase příště budete psát své "určitě ne", hleďte z přítomnosti směrem do budoucnosti, ne zpět. Je tím nakažená současná diskuze o architektuře, že místo konstruktivní argumentace se hledají jen samé defétistické důvody, proč něco nejde. Vzpomínám, jak se tu před 10 lety afektovaně řešila otázka "nemodernosti" šikmých střech, a dnes jsou domy se šikmými střechami těmi nejoblíbenějšími realizacemi Archiwebu. A malebné vesnice a historická centra si konečně oddechla a rostou do krásy.
copak, copak ?!?
Jiří Černý
| 02.04.20 08:31
Pane Víchu Vy si hodně protiřečíte, píšete: "V roce 2020 nejde realizovat secesi nebo renesanci ...." , a prosím lze v roce 2020 realizovat barokní mariánský sloup?
Baroko 2020?
Vích
| 02.04.20 10:16
Dnešní sloup už dnes nebude tím rekatolizačním z roku 1652, ani symbolem mocnářství bouraným z roku 1918, ale symbolem smíření a odpuštění křivd a i vzpomínkou na epidemii 2020. Obnova sloupu pro mne není návratem do 17. století a výzvou k exilu. Podobně kontextuální cihlový dům s okny a střechou bude dnešní poctou charakteru historického města. Patos Národního divadla nebo ducha secesního volnomyšlenkářství začátku 20. století starou formou už dnes nevzbudíte. Jsou to paradoxy, nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky, čas nejde zastavit. Ať děláme co děláme, stále vykládáme náš přítomný příběh, dobře/špatně, je to neúprosné. Vždy je to náš vzkaz potomkům.
"Point de vue"
Dr.Lusciniol
| 03.04.20 10:49
Pane kolego, pokud se nemylim tak bydlite od te Parizske ulice (puvodne zamyslene tridy) proklate blizko, takze musite kazdy den videt, ze ta vez radni cestoji prilis stranou osy Parizske, aby mohla ji pohledove ukoncit, coby snad nejkratsi tridu ve Stredni Evrope. Na svem severnim konci mivala Parizska sve zakonceni "frontou na maso", ale po jejim odstraneni to trapne kyvadlo tam nema
"Point de vue"
Dr.Lusciniol
| 03.04.20 11:41
Pane kolego, pokud se nemylim tak bydlite od te Parizske ulice (puvodne zamyslene tridy) proklate blizko, takze musite kazdy den videt, ze ta vez radnice stoji prilis stranou osy Parizske, aby ji mohla pohledove ukoncit, coby snad nejkratsi mestskou tridu ve Stredni Evrope. Na jejim severnim konci byvala Parizska zdarne ukoncena “frontou na maso”. To byl skutecne ten Vas “point de vue”. Lec ta “fronta” neprezila sveho “vozde” o moc let a tak dnes Parizska vzdy vysumi v te zarostle strani, za Vltavou. Opacny konec tehdy Mikulasske mel puvodne vyustit na Vaclavaku, pohledove zakonceny Narodnim muzeem. Nastesti k tomu nedoslo. Dnes Parizska se vlama do prostoru “Staromaku”, a ztroskotava proti stredoveke hmote mesta, nebot skrze uzounkou Zeleznou ulici nema nadeji pokracovat. Z toho je naprosto jasne, ze obnova hmoty byvaleho Krenova domu by nejen obnovila celistvost namesti, uklidila sv. Mikulase tam kam patri, ale konecne i pohledove zakoncila tu dnesni mestskou pidi-tridu Na svem severnim konci mivala Parizska sve zakonceni "frontou na maso", ale po jejim odstraneni to trapne kyvadlo tam nema
"Point de vue" (znova a lepe)
Dr.Lusciniol
| 03.04.20 11:12
Pane kolego, pokud se nemylim tak bydlite od te Parizske ulice (puvodne zamyslene tridy) proklate blizko, takze musite kazdy den videt, ze ta vez radnice stoji prilis stranou osy Parizske, aby ji mohla pohledove ukoncit, coby snad nejkratsi mestskou tridu ve Stredni Evrope. Na jejim severnim konci byvala Parizska zdarne ukoncena “frontou na maso”. To byl skutecne ten Vas “point de vue”. Lec ta “fronta” neprezila sveho “vozde” o moc let a tak dnes Parizska vzdy vysumi v te zarostle strani, za Vltavou. Opacny konec tehdy Mikulasske mel puvodne vyustit na Vaclavaku, pohledove zakonceny Narodnim muzeem. Nastesti k tomu nedoslo. Dnes Parizska se vlama do prostoru “Staromaku”, a ztroskotava proti stredoveke hmote mesta, nebot skrze uzounkou Zeleznou ulici nema nadeji pokracovat. Z toho je naprosto jasne, ze obnova hmoty byvaleho Krenova domu by nejen obnovila celistvost namesti, uklidila sv. Mikulase tam kam patri, ale konecne i pohledove zakoncila tu dnesni mestskou pidi-tridu
Oprava
Dr.Lusciniol
| 03.04.20 11:57
Je to znameni doby, ze pocitac si dela co chce? Aby bylo jasno, prosim zcela pominte muj prvy vstup (10:49) jakoz i posledni odstavec (posledni dva radky) vstupu druheho (11.41). Dekuji za pochopeni.
defétismus...
Vích
| 03.04.20 12:20
Ano, bydlím tu kousek. Trapné kyvadlo? Závisí, doktore, jak město čtete, dokud stromy nemají listí, tak radniční věž s kaplí v arkýři dokonce v Pařížské i vidíte. Kopcovitá Praha nemá nekonečné osy od obzoru k obzoru, ale většinou končí nějakou věží směřující do nebe a fixující své místo na zemi. Úžasná byla Krocínka, která stála v průsečíku os ulic přicházejících na náměstí na symbolickém počátku Prahy, kde snad byl prapůvodně rybníček. A jsme zase u toho našeho malého českého defétismu: Pařížská se "vlámává, ztroskotává a nemá naději" a nebo "prosvětluje, provzdušňuje a spojuje náměstí s krajinou"? Chceme Staroměstské náměstí zabarikádovat a nebo ho s městem a krajinou okolo propojit? Prosím trochu pozitivity!
"barokní mariánský sloup?"
Dr.Lusciniol
| 03.04.20 01:15
Sloup v prostoru namesti je predmet. Jezto jiz znacne dlouho mame vyraz "stavebni objekt" t.j. "predmet", naznacujici ze architektura velmi dlouho jiz neni vzdy vazana bezpodminene k mistu, napr. prazsky "Drakulov", puvodne navrzeny pro Irak a nebo presun kostela Nanebevzeti Panny Marie v Moste, dva priklady zcela zrejme, nevidim v obnove jiz jednou jsouciho predmetu (objektu) ve svem puvodnim slohu a miste zadneho rozdilu. Nakonec i misto je mozno obnovit v puvodnim slohu (povalecna Varsava). Tvorit v byvalem slohu je take bezne. Kdyz se to povede, tak je to "novo" (neo) kdyz ne, tak je to "pseudo" a kdyz uz to udela skutecny machr, tak je z toho barokni gotika.
Problém
Piranesi
| 03.04.20 02:12
Problém je, že v případě nového Mariánského sloupu nejde o žádnou obnovu již jednou jsoucího předmětu, ale o jeho napodobeninu, a to dost nevydařenou. Proč tohle téměř nikomu nevadí?
Nevadí?
Vích
| 03.04.20 04:31
V Drážďanech by asi taky byli raději za původní Frauenkirche. Ta by ale nebyla připomínkou 2. světové.
Nevadí.
Piranesi
| 03.04.20 09:14
Nerozumíme si. Kdyby to šlo, nejraději bych obnovil všechny památky, které kdy byly zbořeny ve válkách nebo nějakým splašeným davem (ať už to bude připomínka čehokoliv), ale má-li místo nich vzniknout jen jejich vzdálená napodobenina, kdy předlohou je jen pár úlomků a několik rozmazaných fotek, raději se smířím s tím, že jsou navždy ztraceny.
prosím srovnejte a pište
Radek Beneš
| 03.04.20 10:04
Také se obávám, že na Staroměstské náměstí se vrátí hodně slabý pokus o mariánský sloup. Zdá se mi, je to můj názor, že pán, tak úporně prosazující návrat sloupu, spíše prosazuje své vlastní ego a snaží se pro veřejnost zviditelnit. Viděl někdo tu kopii? Je zveřejněna někde její dostatečná fotodokumentace? Je k té napodobenině vystaven odborný památkářský posudek a také seriózní sochařský posudek? Hlavně bych rád viděl ten památkářský posudek. Dovolím si srovnání. Víme všichni jakých nesporných kvalit byly a jsou například jezdecké sochy od pana sochaře Myslbeka, a to socha knížete Václava, a také od pana sochaře Bohuslava Schnircha, zde pak socha krále Jiřího z Poděbrad. A prosím, srovnejme to s jezdeckou sochou markraběte Jošta v Brně !?! Výtvor, nevím ani koho, cca z roku 2000. Nebojíte se, že mariánský sloup, bude obdobných soudobých kvalit jako socha markraběte Jošta? Já se hodně obávám, a myslím, že oprávněně.
Vzdálená napodobenina
Vích
| 03.04.20 11:49
Co já mám od Petra Váni informace, tak měl k dispozici jak fragmenty sloupu tak desítky fotografií a jeho kopie napodobuje originál s milimetrovou přesností. I kdyby to bylo na centimetry, výsledný dojem bude velice věrný. Ale jak už jsem psal výše, symbolický význam bude oproti originálu posunutý do dneška, což považuji za plus.
Ano, vzdálená napodobenina.
Piranesi
| 04.04.20 10:26
Odkazuji na dopis primátorovi od předních českých historiků umění z června 2019. Tvrzení pana Váni, že kopíruje originál s milimetrovou přesností je mimo realitu. Mohu mít tu největší úctu k jeho nadšenectví, náboženské víře, i přesvědčení, že jeho ruku vedla samotná panenka Marie (jak se v jednom rozhovoru také vyjádřil), ale náš společný, exkluzívní veřejný prostor jako je Staroměstské náměstí by tímto partyzánským způsoben rozhodně být formován neměl. Měl by být formován především na základě kvalifikovaných rozhodnutí kompetentních osob, což se - jaké překvapení - opět nestalo. Cítím se být demokratem, a proto nechť si každý na výsledný výtvor zavěsí symboly a připomínky čehokoliv podle své libosti, vadí mi ale, že jsme se zase (už po tisící) zachovali jako nějaký indiánský kmen, handrkující se o to, kdo kam postaví svůj oblíbený fetiš a ne jako moderní společenství.
jsou nějaké nezávislé odborné posudky ?
Radek Beneš
| 04.04.20 01:20
Děkuji Vám pánům Víchovi a Piranesimu, za jejich názory, postřehy a vyjádření . Věřím ale jen panu Piranesimu. Na pana Vícha mám názor, že jen tak plácá, viz: "..symbolický význam bude oproti originálu posunutý do dneška..." No! To je ale .......... (ne, nenapíšu to, bylo by to žalovatelné)
Přesnost
Vích
| 04.04.20 01:22
Petr Váňa není žádný nadšenec amatér, je to profesionál se vším všudy. Jednotlivé kusy byly loni k dispozici všem zájemcům ke kontrole, nikdo mu na realizovaných tvarech nic věcného nevytknul, za svou práci sklízel upřímný obdiv. Zatím se nenašel nikdo, kdo by našel nějakou chybu tvaru či způsobu zpracování. Vyjádření části historiků z června 2019 jsme tu už loni rozebírali, má znaky spíše ideologického pamfletu. Těším se na kritiku, která bude tak přesná a profesionální, jako je nový sloup. Ukázaná platí.
Tak si udělejte malý sumář...
šakal
| 04.04.20 02:25
... a zjistíte, že městský prostor Prahy se v posledních desetiletích stal odkladištěm veřejných plastik:  kašna na Senovážném náměstí  socha "Příšery" u vstupu do Stavovského divadla  Puškinova busta na Sibiřském náměstí  socha Tarase Ševčenka na náměstí Kinských  plastiky srdcí na piazettě u Národního divadla  Dvořákova socha na náměstí Jana Palacha  Dům sebevraha, Alšovo nábřeží  Dům sebevrahovy matky, dtto  vějíř hraběnky Chotkové U Písecké brány  Lev, Klárov  památník obětem kolektivizace, Těšnov  pomník zahraničním letcům na náměstí Svobody  socha Marie Terezie… pravda, dosud jen chystaná v Morávkově parku  (pitominy Davida Černého ani nepočítám, jelikož jde o pouhý vizuální smog)  … … V některých případech jde o nezvládnuté umění (busta Járy Cimrmana), na dalším místě se jedná o výtvarný i duchovní paskvil (Trpaslík dojatý televizním seriálem „Ordonance v rýžové ohradě“), jinde se nabízí dokonale nesmyslný námět odtržený od místa i času (Kryštof Kolumbus po havárii vzducholodi nad Větrným Jeníkovem), na dalším místě najdeme servilitu bez důvodu (Nanebevzetí svatého Jakeše) a jinde zas pokrytectví kombinované s nevzdělaností (Odškodnění sudetských Němců za ukradení vynálezu ruchadla bratranců Einhornchenových)… Všimněte si, že záměrně nepřiřazuji vepředu zmírněná díla k žádné z uvedených kategorií, a nahrazuji je těmi výmysly v závorkách. On už si to každý srovná podle svého vnímání. Když si to člověk za těch posledních třicet let spočte, tak je to jen v hlavním městě jeden průser co tři roky. A to jsem spoustu drobných nestydatostí jistě ani nestačil zaregistrovat! Prostě… kdejaký drzoun šermující před očima veřejnosti „hlubokým lidským příběhem“ a vybavený dobrými známostmi, které zajistí přízeň médií, si v Praze do ulic odloží absolutně cokoliv… „A koukejte jen ceknut, hajzlové! Co si to vůbec dovolujete?!“
Ano, přesnost
Piranesi
| 04.04.20 02:25
Že je k zhotovení kopie tohoto mohutného, složitého sousoší málo podkladů je dávno známý fakt, bylo o tom už v minulosti napsáno několik odborných článků, i když to zmíněný dopis bohužel příliš nerozebírá (zřejmě z oprávněné obavy že těmto odborným uměleckohistorickým argumentům politici naslouchat nebudou). Co přesně nám ale pan Váňa ukázal? Naživo jsem jeho poslední práci neviděl, takže je opravdu možné, že mi něco uniklo, ale v médiích jsem zaznamenal pouze nějaké dílčí architektonické prvky. Podoba sochy panny Marie, stojící u Týnského chrámu je bohužel spíš právě neblahou známkou svévolné manipulace s původní předlohou. Co dalšího nám tedy pan Váňa ukázal, co víme o tomto sousoší s devíti figurami a monumentální architekturou které se má vztyčit uprostřed nejdůležitějšího historického náměstí v zemi?
akademický umělec
Radek Beneš
| 04.04.20 05:08
Pane Víchu, jenom slova a slova, píšete, a nic reálného nedokládáte. Žádné fotografie, žádné hodnotící posudky nezveřejňujete. Váňa !?!? No, akademický sochař, no, profesionál se vším všudy, Socha pod vodou, co jí nikdo neviděl, Oltář v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, zřejmě strojní výrobek, půl šišoidu na špičce. Ještě něco vytesal pan Váňa ve svých 54 letech? Děkuji panu Šakalovi, opravdu jeho výčet, to je výkvět soudobé sochařiny, vějíř Chotkové u Písecké brány, "fantastické", Památník obětem kolektivizace, "úžasné", socha Marie Terezie, "to je nářez", "slabší povahy budou omdlívat"....
tak to nejsou výduchy z metra
M. Kovaříková
| 04.04.20 07:19
Pročetla jsem si celou zdejší diskusi. Zaujalo mne veřejná plastika "Dům sebevraha, Alšovo nábřeží ". Nechápala jsem, teprve z googlemaps jsem poznala, co to je, okolo toho často chodím a myslela jsem celou dobu, že jsou to výduchy metra. Tak ne, to je umění.
Petr Váňa
Vích
| 04.04.20 08:56
doporučuji pro info https://petrvana.info Životopis: Petr Váňa vstoupil do sochařského ateliéru ve třinácti letech. Nejdříve jako žák sochaře Jiřího Saiferta a potom sochaře Jindřicha Severy. Studoval obor sochařství na střední umělecko-průmyslové škole kamenické v Hořicích. Roku 1984 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze a v roce 1990 diplomoval. Zabývá se sochařskou tvorbou při obnově sakrálních staveb, volnou tvorbou, restaurováním uměleckých památek a dalšími projekty. Realizoval řadu kopií barokních soch (sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě, čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze). Od roku 1997 pracuje na obnově Mariánského sloupu pro Prahu. V soucasné době se věnuje převážně volné tvorbě. Svá díla vystavuje na individuálních a kolektivních výstavách. Jeho sochy jsou realizovány v Berlíně, Hannoveru, Římě, Vitirchianu a na mnoha místech České Republiky. Zúčastnil se několika sympozií. Je organizátorem Sochařského sympozia Cesta mramoru v Dobřichovicích. Jeho další zajímavé projekty jsou například: Mezinárodní sochařská skupina Five sculptors, nebo projekt Jižní ateliér. Z vlastní sochařské tvorby je možné uvést: Návrh kaple Svatého Kříže v Berouně, mramor, dřevo 1991. Kamenný oltář, ambon, sedes pro Kostel sv. Karla Boromejského v Praze v Nemocnici Pod Petřínem, slivenecký mramor a mramor Botticino 1994. Kamenný oltář, sedes a kropenku a sochu Krista pro kostel sv. Bartoloměje v Praze v Bartolomějské ulici, carrarský mramor 1998. Kamenný oltář pro rotundu sv Petra a Pavla na Budči, opuka 1994. interiér nové kaple v klášteru Kapucínů na Loretánském náměstí, opuka 1997. Kamenný oltář pro kostel sv Bartoloměje v Zábřehu na Moravě, mramor Boticcino, Rosso Alicante, lipové dřervo. Kamenný oltář, sedes, ambon, pro kapli kněžského domova ve Staré Boleslavi, mramor Boticcino 1994. Památník politickým vězňům u lomu na Mořině, Slivenecký mramor 2001. Kamenná kašna v Řevnicích, Slivenecký mramor 1994. Křížová cesta v kapli řádu Boromejek v Praze na Petříně Kamenný oltář a ambon pro kostel sv. Kateřiny v Mladých Bukách, Slivenecký mramor, 2002. Kamenný oltář pro kapli komunitního centra v Nových Butovicích v Praze, opuka, 2003. Nový kamenný oltář, ambon a vitráž pro kostel sv. Rocha v Praze, mramor Boticcino, 2005 - 2006. Socha Panny Marie pro Nezabudice, pískovec Libná, 2005. Socha Madonny pro řád Boromejek v Římě , mramor Boticcino, 2006. Socha Imaculatty pro Černošice ze sliveneckého mramoru 2007. Mariánský sloup pískovec Vitorchiano, pískovec Peperino, Itálie 2008. Socha Vzkříšení – náhrobek z carrarského mramoru Rakovník 2008. Návrh a realizace kamenného oltáře, ambon, sedes a svatostánek pro kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Drozdově 2009. Návrh a realizace kamenného oltáře, ambon, sedes pro kostel Povýšení Svatého Kříže v Hustopečích nad Bečvou 2010. Návrh nové kaple pro sestry Premonstrátky na Svatý Kopeček u Olomouce - realizace kamenného oltáře, ambon, sedes, svattostánku, vitráže, kropenky 2007 – 2010. Návrh a realizace kamenného oltáře, ambon a křtitelnice pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černošicích 2008 – 2012. Návrh a realizace pamětní desky profesora Kubálka pro školu ve Všenorech, nerez, 2012. Fontána se sochou Panny Marie nad Vltavou uprostřed rajského dvora kláštera sester Trapistek v Poličanech, žula Mrákotín a mramor Carrara 2011 – 2012. Návrh a realizace sochy Svatého Jana Nepomuckého pro Kaceřovský mlýn, trachyt, 2012. Socha Setkání Svatého Jana Nepomuckého s Andělem – božanovský pískovec, Slapská přehrada 2012. Fontana v Římě pro kolej Svatého Jana Nepomuckého, mramor Carrara a bronz, 2012. Sousoší Cyrila a Metoděje pro Moutnici u Brna, řecký mramor Kozanis 2012 – 2013. Pamětní deska v katedrále svatého Víta. 2014 Praha slivenecký mramor Základní kámen a kašna pro novou školu v Dobřichovicích spolu s architektem Oldřichem Hájkem slivenecký mramor 2014 Návrh a realizace interiéru a sochařských prvků nové kaple pro řád Školských sester v Krči , mramor, dřevo, skleněná vitráž. 2012 – 2016 Návrh a realizace sochy sv. Jana Nepomuckého pro město Komiža na ostrově Vis v Chorvatsku. Božanovský pískovec 2017 Návrh a realizace sochy Gymnastka, pro pietní místo Věry Čáslavské v Černošicích. 20178 carrarský mramor Návrh a realizace sochy Strom Života na vrcholu kopce Vejdoch u obce Jámy na Vysočině. 2018 božanovský pískovec. Realizace nového oltáře podle návrhu architekta Josefa Pleskota a Norberta Schmidta 2018 carrarský mramor Socha Madony pro Polici nad Metují. 2019 návrh a realizace. Carrarský mramor, božanovský pískovec Kopie kamenných soch: Kopie Třeboňské madony 1991. Kopie byla provedena v přírodním kameni – opuce. Kopie dvou barokních soch andělů v životní velikosti, pro Strahovský klášter v Praze 1993. Kopie byly provedeny v přírodním kameni – pískovci - hořickém Kopie barokní sochy beránka a dvou váz v Hradišťku 1994. Kopie byly provedeny v přírodním kameni – pískovci votuz Kopie sousoší Svaté rodiny pro náměstí v Českém Brodě 1994 – 6. Kopie byly provedeny v přírodním kameni – pískovci – maletínském. Kopie čtyř barokních soch a dvou váz pro kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze 1995 – 8. Kopie byly provedeny v pískovci – božanovském. Rekonstrukce a provedení dvou putti pro sochu sv. Jana Nepomuckého v České Skalici. 2001v kameni – pískovci - hořickém Socha Panny Marie pro Mariánský sloup na Staroměstské náměstí v Praze 2003 – pískovec božanovský Kopie sousoší Vzkříšení Krista pro pražskou Loretu. 1998 – 2004 kámen – hořický pískovec Bradáč – vytesání nového reliéfu Bradáče podle originálu z Karlova mostu. Kámen – libná. 2006 Kopie sochy Putti na atice Arcibiskupského paláce v Praze. Pískovec - Libná 2007 Praha – kopie sochy anděla pro bránu břevnovského kláštera 2009 pískovec Libná Nový Dvůr – kopie sochy Třeboňské Madonny pro kapli trapistického kláštera 2009 opuka Rekonstrukce a kopie sochy Panny Marie Imaculaty a sochy Sv. Ivana – Svatý Jan pod Skalou 2009 – 2010 Mníšek pod Brdy – Kopie sochy Svatého Jana Nepomuckého, božanovský pískovec 2011 – 2012 Praha Národní Muzeum - kopie sousoší Géniů - 2012 - 2016 Mimo jiné restauroval tyto památky: Barokní sochy Krista a Marie Nová Paka 1992 Mariánský sloup, kopie balustrády z červeného pískovce Mnichovice 1993 Restaurování sochy sv. Ivana ve Svatém Janu pod Skalou sv. Ivana 1993 Restaurování renesančního sousoší Ivana a Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou. sv. 1994 Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého, Osov 1995 Restaurování portálu u gotického domu, Slaný 1996 Restaurování sochy Ponocného, Pražský hrad 1997 Restaurování sochy Vlasty, Pražský hrad 1997 Restaurovaní kamenných architektonických prvků, kostel sv. Jakuba Libiš 1997 Restaurování průčelí Arcibiskupského paláce, soubor čtyř soch a dvanácti barokních váz, 1998 Restaurování Praha Uhříněves, kopie dvou kamenných barokních váz, 1999 Mělník bývalý klášter kapucínů, restaurování dvou barokních soch na průčelí, 1999 Praha kostel sv. Jakuba, restaurování průčelí kostela, kamenné sochařské a architektonické prvky, štuková reliéfní výzdoba 1999 Praha, kostel sv. Josefa na Malé Straně. Restaurování sochy sv. Terezie, sv. Jana od Kříže a sv. Josefa na průčelí kostela. 2000 Restaurování barokní sochy sv. Jana Nepomuckého v Cítově. 2000 Restaurování roztříštěné sochy sv. Jana Nepomuckého v Hejnicích. 2001 Cítov – restaurování Mariánského sloupu. 2001 Stříbro – restaurování kamenných prvků a kopie kamenného reliéfu gotické mostní branky. 2001 Restaurování soch a kopie kartuše portálu kaple sv. Máří Magdaleny na Skalce 2001 Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého a rekonstrukce dvou ukradených andílků podle fotodokumentace – vytesání do přírodního kamene. 2001 Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého na Skalce. 2002 Stříbro – restaurování kamenného mostu. 2002 Praha – restaurování soch na průčelí kostela sv. Ludmily. 2002 Stříbro – restaurování kamenného mostu. 2003 Horní Slavkov – restaurování renesančního portálu Pluhova domu. 2003 Nová Cerekev - restaurování sochy Panny Marie 2004 Stará Boleslav – restaurování sochy lva u kostela sv. Václava 2004 Praha – restaurování sousoší v Branbergerovské kapli 2004 Černovice – restaurování dvou barokních soch na mostě 2005 Transfer originálů gotických soch na výstavu Praha koruna Čech v Metropolitním muzeu v New Yorku 2005-6 Praha Loreta – restaurování sochy anděla 2006 Národní muzeum Praha – transfer sousoší Géniů z průčelí budovy Národního muzea 2006 Národní muzeum Praha – průzkum sochařských prvků budovy pláště budovy Národního muzea 2006 Pražský Hrad – restaurování sousoší Lvů s putti v Královské zahradě. 2007 Praha, Chrám Panny Marie před Týnem – socha Asumpty na tympanonu chrámu 2007 Praha – restaurování sochy sv. Judy Tadeáše 2007 Národní muzeum Praha – transfer sochy Krásy z budovy Národního muzea 2007 Budišov – restaurování sousoší Svaté rodiny 2008 Řím Itálie – restaurování soch sv. Cyrila a Metoděje 2009 Praha – klášter Františkánů Panny Marie před Týnem restaurování gotické sochy Piety 2009 Praha – Břevnovský klášter Sv. Markéty – restaurování soch vstupního portálu 2009 Praha – kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, restaurování kamenných prvků průčelí 2009 Jihlava – restaurování sousoší Kristus na hoře Olivetské 2010 Praha Národní Muzeum – Restaurování sousoší Géniů 2007 – 2015 Praha Loreta - restaurování soch sv. Františka, sv. Antonína Paduánského, sv. Josefa, sv. Jana Křtitele, sv. Kláry a znaku Lobkoviců se dvěma anděly - 2015 Praha Loreta - restaurování soch Evangelista Matouš, Navštívení Panny Marie, Anděl zvěstování, Panna Marie s Ježíškem, Sv. Jan Nepomucký, Evangelista Marek, Evangelista, an, Evangelista Lukáš a čtyři reliéfy - 2016 Praha Lorerta - restaurování osmi originálů sousoší andílků z balustrády Lorety - 2016
"vzdálená napodobenina"
Dr.Lusciniol
| 05.04.20 12:45
To by si urcite myslel i Mistr Jan Hus o dnesni Betlemske kapli (arch. Fragnerem obnovene i bez tech par “rozmazaných fotek“). A vadilo by mu to? Ja pochybuji. Tomu, ze byla "jeho" kaple znovu na svem miste vzkrisena, by byl jiste rad. Tak "vo co go?", Piranessi. O uskutecneni obnovy same? "..pán, tak úporně prosazující návrat sloupu, spíše prosazuje své vlastní ego a snaží se pro veřejnost zviditelnit". Za tech 30+ let snahy pana Vani se zviditelnit musi dnes jej znat uz i kazde male dite a jeho ego se musi jiz nebes dotykat.. Ze ne?!? How so? Nevim jak dobre znata pana Vanu, pane Benes, ale jiste ne vic nez ja Vas, nebo Vy mne a presto vidite do jeho nitra. Obdivuhodne. Vydrzme jeste chvili a az to bude hotove, podivame se na to zblizka i z daly, obejdeme (alespon trikrat) a pak si o tom zde povime, co to s kazdnym z nas udelalo.
No nic.
Piranesi
| 05.04.20 07:46
Bavili jsme se tu o sousoší, které má být vztyčeno na Staroměstském náměstí a jehož podoba není nikomu známá, proč sem kopírujete životopis pana Váni? Každý si ho může najít (já jsem to už taky dávno udělal). Psal jste, pane Víchu, o tom, že se těšíte na kritiku, která bude "přesná a profesionální" jako sloup, z něhož ovšem nikdo téměř nic neviděl, to je ale asi jenom vtip, ne? Takže pánové, můžu chápat Vaše sympatie k sochaři Váňovi a jeho dílu, lásku k tajemné řeči symbolů a všech možných historických připomínek, ale věcný argument, proč má být pražský veřejný prostor nadále odkladištěm různých pomýlených výtvorů a jiných nevyžádaných darů jsem opět nedostal. Při četbě závěrečné litanie pana Dr. Lusciniola, s jistě poutavou podkapitolou "a co na to Jan Hus?" a s již klasickým vyústěním "počkejme, jestli se to panu sochaři povede a pak uvidíme" jsem konečně pochopil, že jsem ho nikdy dostat nemohl. Přesto samozřejmě děkuji za diskuzi (a brilantní práci s Ctrl+C Ctrl+V).
litanie?
Dr.Lusciniol
| 06.04.20 08:37
"litanie >> modlitba složená z proseb pronášených střídavě předříkávačem a lidem; vytrvalá prosba " Kde je ta moje “vytrvalá prosba “? Ci jsem pro Vas obojim: ” předříkávačem a lidem “? Jane Krtiteli, byl jste vynikajicim kreslirem s obdivuhodnou predstavivosti. Ale Vase psane vyjadrovani chapu jiz mene. O co Vam jde? Prazsky rynek je jiz vice nez tisic let “odkladištěm“ ruznych „výtvorů“ jako nakonec mnohy verejny prostor, vsude. Kdyz jsem se o ni jiz zminil, je podle Vas Betlemska kaple take “pomýlený výtvor”? Hlasovali by prazsti politici pro “nevyžádaný dar”? Odpovezte si laskave sam, ja tu odpoved jiz znam (ac sam ne politik vim, ze neni dobre klasti si otazku, na kterou jiz nezname odpoved).
Sousoší
Vích
| 06.04.20 11:15
Co se soch týká, také mno to zajímá. Figury andělů bojujících s ďábly: válka - lev, mor - bazilišek, bída - drak a hereze - had, je třeba znovu dle originálů vytesat. Problém je s andělem bojujícím s hadem, symbolem kacířství, který je trnem v oku reformované církvi. Petr Váňa má hotovou architekturu sloupu s Pannu Marií. Je otázkou, kdo sochy u koho objedná a čím bude nahrazený had. Já si dokáži představit jako vhodnou náhradu místo anděla bojujícího s hadem, anděla bojujícího s nevědomostí - temnotou a slepotou. Mohl by nést pochodeň nebo nastavovat světu zrcadlo a být poctou všem osvícencům, kteří byli tehdy popraveni nebo nuceni odejít do exilu. Návrat sloupu není žádnou pomýleností, pokud jej správně pochopíme, může být návratem k normálu a řádu. Už jen to, že se o něm tak vznětlivě mluví, ukazuje, že dramatický proces hledání konsenzu už začal, což je skvělá zpráva.
synthesis
Radek Beneš
| 06.04.20 12:34
Ani pan Lusciniol, a už vůbec ne pan Vích, mne nepřesvědčili. Naopak, můj názor, že urputné prosazování mariánského sloupu zadarmo je zákeřné jednání katolického militanta, za skryté podpory černoprdelníků, chcete-li uctívačů bůžka Jahveho. Dále se domnívám, že nebude také o co stát, ani co do kvality sochařiny a také co do kvality architektury, to ostatně prokazuje snaha nezveřejnit podrobnou fotografickou dokumentaci a nezveřejnit nezávislé posudky znalců.
... Ano...
šakal
| 06.04.20 12:48
Nevyžádaný dar. To je, myslím, celkem případné označení. Poprvé mě to napadlo už tehdy, když bez soutěže, bez ptaní, instalovali pomník letcům na náměstí Svobody v Dejvicích. Tam ještě hodně fungoval ten patos „porevolučních chvil“. Přiznejme si, byly to krásné časy! Slunečný březen roku 1990, do Prahy přijíždí britský panovnický pár, lidé jsou dojatí, princ Filip si připíjí s letci plzeňským U Jelínků… V opojení z té atmosféry člověk snadno zahnal pochybnosti. Bylo tehdy až směšně snadné říct si: „Dobré je to, co chceme my!“ Ale čas běžel a v roce 2014 už se pocity člověka, který sledoval instalaci okřídleného lva na Klárově, hodně blížily palčivosti. Místo, nedlouho před tím ve svém urbanismu nešťastně poškozené vyloženě špatným – a zase opět svéhlavým, neústupně prosazovaným – umístěním ošklivé Preclíkovy vlajky, dostalo další nevyžádaný dárek: okřídleného lva. Tentokrát už s výslovným napomínáním všech, kdo dávali najevo rozpaky či nesouhlas. Asi to bylo nutné, protože nějaké opojení mysli ze spontánního nadšení už tehdy nefungovalo skoro na nikoho. … No… a když se to okřikování a vychovávání osvědčilo, tak: „Proč bychom se netěšili!“ To bude ještě nevyžádaných darů…
„Když nám Pán Bůh zdraví dá, zdraví dá..“
Dr.Lusciniol
| 07.04.20 07:10
Sakale, na Vas si nejvice cenim, ze se mnou ne vzdy souhlasite. Ale s tim „lvem“ na Klarove mate zcela pravdu. Ktery to neumel to spachal ? Vim, delat zvirata je tezsi nez lidi. Ne kazdy je M. Ales, nebo Vojta Sedlacek, kdyz jde treba o kone. Ale nas narodni symbol by se snad mel naucit kazdy, kdo by se chtel umenim zivit. Bohuzel, na Klarove casto musim cekat na prestup a tak te „sbirce“ tam je pohledem tezke se vyhnout. Ale s tim „Nevyžádaným darem“ to vidim trochu jinak. Kdo by jiny si to mohl zadat, nez doba? V „porevolucni“ tatickovske republice („Pryc od Rima“ atd.) znovuvztyceni sloupu bylo lidu, sotva se osvobozeneho z 300 leteho upeni v „zalari narodu“, nemyslitelne. Napriklad, tehdy nove vznikla Cs. cirkev (dnes jeste husitska) mela pres milion clenu. Ale to vsechno jiz „vodnés čas“. Dnes jich ma jen par desetitisicu. To, co vim o politice (muj nejstersi syn je jiz leta primo v „kuchyni“) kazdy uspesny politik ma velmi jemny cich pro zmeny ve verejnem mineni, predevsim v tom, co si „doba zrovna zada“.
Shrnuti (synthesis)
Dr.Lusciniol
| 07.04.20 09:14
Kdokoliv vystudoval VUML tak zna tu poucku o tezi antitezi a syntezi. Ja to nastesti nikdy studovat nemusel a tak pisi jak mi zobak narostl. Ale jsem Vam pane Benes velmi vdecny, ze jste se konecne vyjadril o co Vam skutecne jde: „..zákeřné jednání katolického militanta, za skryté podpory černoprdelníků, chcete-li uctívačů bůžka Jahveho. „ Jsme sice zde na strankach uslechtileho umeni stavet, architektury, mestotvornosti, proste vytvarneho umeni, ale velmi casto zde, az po trpelivem hledani, vyplave na povrch ta prava myslenka zucastneneho, nemajici nic spolecneho s predmetem rozpravy. Jako zde. Pane Benes, z Vasich prispevku jiz vim, ze nejste zadne jarni kure (spring chicken). Jestli jste prozil cely zivot v Praze, tak je mi Vas lito. Tech kostelu, kapli, klasteru, soch, krizu, zasvecenych tomu „bůžku Jahveho“ ! Jedine, ze by jste se nikdy nehnul z nejakeho toho socialistickeho sidliste, obklicujicich Prahu. Tam pro Vas musi byti jako v bavlnce. Ruku na srdce. Neobavate se, ze nebude „o co stát“ ale prejete si to. Prejete si take „..nezávislé posudky znalců“. Ja ne, protoze jsem jeden z nich (alespon na to mam „papiry“) a tak vim, co „znalec“ to „nezavisly“ posudek.
... Koukám...
šakal
| 08.04.20 10:34
nikdo sem už den nic nenapsal... No, kdo toho lva "spáchal", si snadno vygůglíte, pane doktore. To je otázka deseti úderů do klávesnice. Ale nejde o lva. Ten lev má alespoň vztah k národu, i když vypadá blbě a je na blbým místě. To najdete v Praze větší hrůzy! Třeba ten příšernej Taras Ševčenko, kterej na náměstí Kinských stojí asi tak případně jako Josef Švejk v Caracasu. A "doba si nic nežádá". Kdysi jsem viděl nějakou televizní inscenaci, v níž nějaký tajemník národního výboru říkal stařence: "To víte, matko, doba je už dneska jiná. " A ona mu odpověděla: "Nesmysl, doba je pořád stejná. To jen někerý lidi sou kurvy!"
ale ten podstavec ...
Radek Beneš
| 08.04.20 03:29
Hledejme na tom, pane Šakale, ta pozitiva, co ta pěkná čtyři mínus za rovnováhu na páce ? Podstavec sochy Tarase Ševčenka na náměstí Kinských je přeci jenom lépe zpracovaný než podstavec sochy Antonína Dvořáka na Palachově náměstí. To by akademický militant určitě nesvedl.
nikdo sem už den nic nenapsal...
Dr.Lusciniol
| 08.04.20 03:19
Nedivim se. Mam pocit, ze namet jiz asi vycpel. Ale protoze jste mne primo oslovil, citim se zavazan Vam odpovedet. 10x jsem do te klabosnice uderil a ono nic. Ale ja po jmenu toho pachatele zase az tolik nebazim, stejne by jeho jmeno mne asi neoslovilo. Bohuzel, na toho Tarase se jen tak rychle nepodivam, kvuli tehle posledni "asijske chripce" jsem uvizl za vodou a ono ted zrovna nic nelita a ja zase tolik plavat neumim. A jestli mela ta starenka pravdu a doba se nemeni, tak se musi menit lide. Mimo tech kurev, ovsem.
Taras
| 08.04.20 06:01
Tak to doporučuji, p. Doktorovi, resp. všem co to nepoužívají k prohlížení nějakou aplikaci, např.: https://mapy.cz/zakladni?x=14.4045938&y=50.0785869&z=19&pano =1&source=base&id=1724050&pid=69715705&yaw=3.639&fov=0.757&p itch=-0.049 to se dá projet nejen celá Praha, kochat se Tarasem, ale prakticky celá země a studovat v karanténě doma sochy do aleluja. Stojí to zato. P.L.
Anděl smíření
Vích
| 08.04.20 10:03
Já bych debatu neuzavíral, otázka zda zachovat anděla bojujícího s bludem je aktuální. Petr Váňa by rád místo anděla bojujícího s kacířstvím nově zobrazil anděla smíření, archanděla zvěstovatele informátora Gabriela https://marianskysloup.info/andel-smireni/ . I dnes potřebujeme anděly bojující s hoaxy a fake news. Pro koncepční pojetí sloupu by všichni čtyři andělé měli bojovat proti nějakému zlu, když jeden z nich bude bojovat za dobro, naruší se tím kompozice, kdy dole v přízemí andělé bojují s ďábly a nahoře září světice Panna Marie. Anděl bojující s kreténstvím a idiocií je speciálně dnes velmi aktuální hrdina akčních filmů. A rozhodně bych ho NIJAK nespojoval s Husovým "kacířstvím", naopak.
Umeni
Lubos
| 08.04.20 10:12
Piranesi a Benesi, po precteni Vasich prispevku mam dojem, ze cokoliv a kdekoliv se neco presentuje jako umeni, pomnik ci pamatka, tak vzdy budete z osobni zasady proti. Byly to vyjmenovany vytvory realisticke (Ševčenko, letci), modernisticke (vejir, Marie Terezie) nebo experimentalni (Palach/matka, Cerny) a nic neni dobre. Nejsou Braunovi ci Myslbekovi sochy trnem ve Vasem oku? Zakladem kazde diskuse je se vyjadrit, ale i vyslechnout a pochopit. Vy jen na vsechno/y plivete - Vana, Palach je nazyvan sebevrah, Cerny pomatenec atd. Vetsine lidi je absolutne jedno, co se kde postavi. Ale jsou lide, co oceni napad (kyvadlo) , vystrednost (Cerny - Kafka) ci staromilstvi (sloup). Vy budete branit projektum jako je dostavba staromestske radnice, protoze tam je par stromku v hloubenych kvetinacich. Vy jste ta hlasita mensina, co se vydava za hrdinne obrance spolecnosti, ktera na Vas jak se rika pekne cesky s..e.
... Teda,...
šakal
| 09.04.20 10:50
... vono už se k tomu asi nic moc chytrýho říct nedá... (Ale přeci jen se cítím být osloven, i když zjevně omylem, jelikož část toho, co vytýká Luboš některým diskutujícím, padá na mou hlavu.) Takže: - Je to možná divné, ale tu ježatost č. 1, kterou jedna z diskutujících považovala za výdech z metra, nazval "Dům sebevraha" sám její tvůrce John Hejduk. (Ta sousední ježatost č. 2 se podle jeho záměru jmenuje "Dům sebevrahovy matky". Původně se jednalo o volné plastiky bez námětu a jména. Proč autor cítil potřebu je takhle dodatečně pojmenovat, není otázkou zlé vůle kohokoliv z nás. - Že je David Černý "pomatenec", tady nepsal vůbec nikdo. Jenom já jsem jeho výtvory nazval pitominami. Smířlivěji dodám, že otázka technické a výtvarné zvládnutosti těch veřejných plastik je JEN JEDNOU a to MÉNĚ PODSTATNOU stránkou problému. Některé z nich by na jiném místě, v jiném společenském kontextu, s jiným námětem, jiným názvem (a nebo třeba taky úplně bez názvu) obstály celkem dobře. Některá díla mohou být čistě dekorativní (takové ty kamenné dívky v parcích). Ale obvykle má každá ve veřejném prostranství prezentovaná socha také ještě nějaký význam, smysl. Má sloužit k upamatování člověka nebo události, které jsou pro nás důležité, k povzbuzení hrdosti, k připomínce ctností, k utužení pospolitosti… Ale právě to, jak se se sochami dnes bezmyšlenkovitě nakládá, jak se umisťují… tu s nahodilou bezmyšlenkovitostí, jindy zas s potutelným úmyslem. Jak se u některých potichu obchází jejich významová prázdnota, jak se u dalších drze propaguje jejich symbolická zpupnost, případně jak se zakrývá jejich historická irelevantnost nebo jak se omlouvá jejich dětinská pošetilost,… to mě trápí. To z nich totiž činí příliš lehkou minci, která nás tak, jako každá inflace okrádá lidi o hmotné statky, okrade o naše majetky duchovní. O přiléhavé citové prožívání, o rozumnou orientaci v tom, co je důležité a co plytké, zkrátka – o společně sdílené hodnoty! A to nemá být.
Lubosi,
Piranesi
| 09.04.20 12:50
jste úplně mimo. Měl jste si znovu přečíst moje příspěvky, než jste se dal do těch urážek a vulgarit. Vyjádřil jsem se zde - v souvislosti s instalací napodobeniny Mariánského sloupu (napodobenina je prosím terminus technicus) - svoje přesvědčení, že o umisťování uměleckých děl do veřejného prostoru, a to zvlášť v případě prostorů tak významných jako je Staroměstské náměstí v Praze, má být rozhodováno na základě kvalifikované, odborné diskuze, ne emocí, a že do nich nemá být umístěno něco, o čem prakticky nic nevíme, a co nebylo nejdřív podrobně zdokumentováno - a navíc se to objektivně vydává za něco, co to není (ještě jednou: není to kopie, je to napodobenina). A taky jsem se vyjádřil v tom smyslu, že to u nás obvykle chodí jinak a že mi to dost vadí. To je vše, co jsem napsal, cokoliv dalšího v mých pár příspěvcích vidíte, je něco, co tam vidět chcete, ale co tam není. Z diskuze jsem se poté stáhl, protože na moje argumenty nikdo nijak nereagoval. Začali se tam pouze vkládat dlouhosáhlé životopisy a lamentování nad tím, jak lidé dnes nerozumí umění, nebo tak něco, což s mými příspěvky nemělo žádnou souvislost. Buďte zdráv, Lubosi, a příště už prosím bez těch ošklivých slůvek, většina lidí to tu bez nich zvládne a vy to jistě také dáte, viďte.
Pointa
Lubos
| 09.04.20 01:19
Muj prispevek mel za ucel usmernit diskusi od 'vse je spatne' k tomu, 'co je na tom spatne?'. Ono totiz vetsina del je komponovana na dane misto, ale ne vzdy se to podari. Treba u toho zminovaneho 'Domu Sebevraha' me nevadi ani tolik ta abstraknost, jako spis (ne)kombinace materialu a miniaturni velikost v danem mistu, protoze to vyvolava pocit docasne putovni vystavy, ale to je pouze muj osobni nazor. Pokud tam ta plastika zustane nebo ne, bude na rovnovaze sil mezi zaujatymi skupinami a nezaujatou verejnosti. Zpatky ale k Marianskemu sloupu - lide podvedome citi potrebu dotvaret prostor jako celek a vracet se k nametum, ktere jsou libive. Nemusime dokola pripominat Varsavu a Drazdany, treba Berliner Stadtschloss je ukazkou kombinace navratu a zaroven potreby soucasnosti. Ona vetsina piskovcovych dilu by stejne musela byt vymenena, i kdyby ten sloup nestrhli, protoze piskovec neni mramor a ani ten neni vecny, takze i dnes bychom se divali na kopii a ne barokni original. Zatim co nektera dila jsou vytvorena ve stylu 'nezaujme/neurazi', Mariansky sloup v navrhovane podobe dotvari Staromestske namesti stejne jako ta zminovana asanovana severni fronta namesti. Andele - v lapidariu jsem videl originaly a ocenil jsem jejich skoro anticke zpracovani, ktere je v Praze unikatni. Videl jsem i repliku sloupu v Mnichove, kde andele (broznove kopie) jsou bojujici baculati andilci.
Že je David Černý "pomatenec",..
Dr.Lusciniol
| 09.04.20 04:50
- „...nepsal vůbec nikdo. Jenom já jsem jeho výtvory nazval pitominami.“ Ja si to o nem ale myslim jiz davno, jen jeho vytvory nazyvam kravinama. Pripomina spratka na kole, jak vola: „Look mum, no hands !“ (Mami koukej, bez rukou !) aby si nato rozmazl svuj cifernik o vozovku.
re lehká mince
Vích
| 09.04.20 04:46
Šakale, mariánský sloup je všechno jiné, než ukázka bezmyšlenkovitosti, potutelnosti, prázdnoty, zpupnosti, nehistoričnosti nebo pošetilosti. Těžko hledat mezi našimi pomníky větší hloubku, přímočarost, pokoru, historičnost a vážnost. Celé ty názorové spory jsou vyvolané pocitem odpovědnosti, které obě strany vnímají jako životně důležité, to je na tomto případě vlastně to nejpozoruhodnější, že nejde o nějaký aprílový žertík, který bude zítra zapomenut. Díky koroně, to vypadá, že sloup bude hotov už 15.8. na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Veselé Velikonoce!
Veselé Velikonoce!
Dr.Lusciniol
| 10.04.20 11:50
Take Vam a vsem, pane kolego. Na sebeprohlaseneho ateistu toho znate proklate mnoho, cizince. Ale ono byti neverici neni mozne, zalezi jen na tom v co verite, at je to cokoliv, jak nakonec iiz davno pronesl G. K. Chesterton (1874-1936) dnes jiz blahoslaveny. Doufam, ze 15. srpna budu jiz zpet tam, kam patrim.
Napodobenina
Dr.Lusciniol
| 10.04.20 11:38
Pro ty, co nevi, hezkycesky "kopie". Prosim Piranesi, neplette tem lidem hlavy.
Kocouři
Vích
| 11.04.20 10:41
Snažím se dovzdělat, aktuálně si dohledávám, jak je to s bludy, kacířstvím a herezí. Zaujalo mne, že očistné předreformní tendence v církvi byly již od 10. století, nebo dokonce už od 4. století. Slovo kacíř je německá zkomolenina asketických katarů, které nazývali kocouři. Jako věřícímu "ateistovi" je mi nejbližší pojetí ekumenické, v těch odnožích mám trochu chaos. Zároveň je vtipné, že husité považují naopak za heretiky ortodoxní katolíky. Trocha náboženské tolerance by nebyla od věci. https://cs.wikipedia.org/wiki/Hereze_v_křesťanství
Kopie/replika/parafraze
Lubos
| 12.04.20 08:59
Nekdo dba na slovickareni, nekdo se schovava za odborne terminy a nekdo zase zna tu jedinou historickou pravdu. Nevim, kolik mistnich diskutujicich jsou takovi ti keyboard warriors, kteri u pocitace maji pocit absolutni vyjimecnosti a pocitu vitezstvi, kdyz vytahnou jedno sluvko z textu a jeho 'vysvetlenim' odbouraji kredibilitu napsaneho. Ja jsem v tech Drazdanech, Varsave, Vratislavi, Mnichove, Budapesti i Berline byl nekolikrat a po kazde, kdyz obdivuji znovupostavene pamatky, me napadne malichernost mistnich mudrcu, kteri burcuji o nemoznosti obnoveni sloupu z duvodu, ze uz by to nebylo totozne dilo. Polaci dokonce vystaveli Gdansk, mesto nemecke po tisiceleti. Hansovni domy byly sklady, ale po valce potrebovali byty. Takze vystaveli kopie znicenych domu v centru (opravdu neresim kopie nebo replika nebo novostavba) s co nejvernejsim prucelim, ale zbytek budovy proste neodpovidal originalu - podobny koncept bude muset byt pouzit na pripadnou dostavbu radnice. U sloupu, tech zachovalych fragmentu je vic jak dost (byl jsem v lapidariu) na to, aby se co nejvernejsi podoba NOVOSTAVBY (to je pro uklidneni mistnich puritanu) sloupu zdarila. Mimochodem kralovsky hrad v Budapesti je prikladem, jak to nedelat. Jelikoz hrad vystaveli po valce, komuniste si proste neprali navratit dekorativni prvky, takze si tam vystaveli hezci panelak i s temi panelakovymi okny.
Lubosi,
Piranesi
| 13.04.20 09:27
asi jste chtěl říct "puristů", ne "puritánů.
"Nekdo dba na slovickareni"
Dr.Lusciniol
| 14.04.20 03:56
Kdo, prosim?
Já vím kdo.
Piranesi
| 14.04.20 05:20
Nějaký "místní mudrc".
Dekuji za odpoved.
Dr.Lusciniol
| 15.04.20 05:42
Trefena husa se vzdy ozve.
já bych neslovíčkařil
Vích
| 15.04.20 10:32
mne zajímá, jestli lze odpůrcům nějak vyjít vstříc, nebo jestli je to odpor natolik principiální, že smír s novostavbou sloupu není myslitelný?
...
Piranesi
| 16.04.20 09:57
Tedy já osobně vůbec nepatřím k nějakým principiálním odpůrcům obnovení Mariánského sloupu (takže za ně mluvit nemůžu), to je poněkud komické nedorozumění, ke kterému vlastně nevím jak došlo (ale kterým se po pravdě už nějakou dobu lehce bavím). Pokud jsem něčeho principiálním odpůrcem, tak nahodilého nakládání s historickým veřejným prostorem. Nicméně rád vám popíšu, jak si myslím, že by se věci odehrály, pokud by se odehrály podle pravidel civilizované středo/západo-evropské země. Vznikla-li společenská poptávka po obnovení M. sl. na St. nám., měla být městem vyvolána odborná diskuze, zda je tato obnova možná v původní podobě této cenné památky, měly být shromážděny všechny dostupné podklady a tyto podklady měly být zveřejněny. Možná by se skutečně dokázalo, že to možné je, a pak by se hledal někdo, kdo by tuto obnovu byl schopen realizovat (což by velmi pravděpodobně, vzhledem ke svým zkušenostem mohl být pan sochař Váňa). Ale pokud ne, nemělo se jít cestou žádných fiktivních rekonstrukcí a jiných kočkopsů. Mělo se buď od záměru obnovy ustoupit, nebo měla být vyhlášena regulérní veřejná výtvarná soutěž na nové autorské dílo inspirované Mariánským sloupem, jeho parafrázi apod. Měl být vybrán vítěz a ten měl nové dílo ve veřejném prostoru realizovat. Takže když to ještě jednou shrnu - na současné situaci mi vadí, A) že se k výsledku nedospělo kvalifikovanou diskuzí, nýbrž na základě klasického českého přetahování dvou znesvářených skupinek, B) že na Staromáku bude stát něco nevíme přesně co – sochy nejsou hotovy, jejich detailní návrhy taky neznáme, C) že na jednu stranu jejich autor tvrdí, že vše oproti originálu sedí na milimetr, a přitom takové podklady nikdo neviděl a i ty části, které známe dobře (P. Marie s drakem) záměrně mění – takže jednak se o díle s prominutím neříká pravda a jednak se svévolně deformuje obraz původního barokního díla. Výsledek z výše uvedených důvodů nebude dobrý. Sloup bude předmětem dalších sporů a dost možná bude zase jednou odstraněn. Vzkaz pro pana Lubose a Dr. Lusciniola, pokud dočetli až sem: srovnávat rekonstrukci architektonické památky nebo dokonce celých čtvrtí s rekonstrukcí jednoho špičkového uměleckého díla je evidentní nonsens, požadavky na jejich věrnost originálu jsou z dobře pochopitelných důvodů naprosto odlišné. A ještě vzkaz pro pana Vícha: vaše názory rád sleduju, čítávám váš blog a domníval jsem se, že v otázkách tvorby města jste zastáncem principiálních, předvídatelných postupů, je pro mě tedy velkým překvapením, že jste z aktuální situace kolem sloupu tak nadšen.
re ...
Vích
| 16.04.20 01:17
Tak to jsem rád, že se tam nebudete přivazovat a držet hladovku. Ad A), kvalifikovaná diskuze je u nás obrovský problém, který mi štve a nevím, jestli se mám smát či brečet. Celý loňský rok jsme chystali v Praze 1 v komisi územního rozvoje odborný materiál do konference k rozvoji okolí magistrály od Vltavské k Muzeu. Náměstek Petr Hlaváček na magistrátu nám ji sliboval pod názvem "Propojené město" na říjen, prosinec, leden, duben. Ale vodil nás za nos, ve skutečnosti kryl Pentu, aby jí do výstavby za 10 miliard na Masaryčce nikdo kvalifikovaně nemluvil, zatímco mně Penta vyhrožuje žalobou, když svůj blog na Aktuálně nesmažu a neomluvím se jí za zveřejněná fakta, což odmítám. Ad B), na Staromáku bude stát zatím jen torzo sloupu, architektura s P. Marií bez soch andělů, vysekání jejich kopií bude práce na dalších X let. C), je to pod kontrolou NPÚ, tak věřím, že to bude památkářsky OK, od toho tam přeci jsou. Doufám, že nepřibude žádný čtvrtý schod či sokl vyrovnávající dnešní nerovnost dlažby, ale že ta bude dorovnána k nule paty prvního schodu kolem dokola, jak náleží. Drak asi zatím nebude, souvisí s výzdobou na soklu. Jsem zvědavý na čtvrtého anděla bojujícího s bludem a lží. Je to věčně aktuální figura a v době internetu zvlášť . Principiálně jsem za kontextuální analogickou dostavbu města v jeho tisíciletém duchu a s jasnou vizí do budoucna, tak mi obnova sloupu, kašny nebo i budoucí dostavba východního křídla radnice, na rozdíl od Masaryčky, nevadí, naopak, považuji to za přirozené a tím i za předvídatelné, pokud nebude ovšem kontrastní a oholené od měřítka a detailu, jak to dělá např. Šépka se SEFO v Olomouci. Přiznám se, že žádnou abstraktní betonovou protézu místo sloupu bych nechtěl, to bych vnímal za chybu. Mé nadšení ze započetí obnovy náměstí je kaleno neshodami, které kolem tohoto prvního kroku jsou. Pokud to ale je jen vášnivá diskuze napříč společností a obory, tak je to dobře. O žádné jiné soše a architektuře se toho tolik nenadiskutovalo a tolikrát o ní nehlasovalo v zastupitelstvu Prahy, jak o Mariánském sloupu, v tom nemá konkurenci.
...
Piranesi
| 16.04.20 06:45
Díky za zprávy from the inside i z dalších bojišť, ale po pravdě, moc mě nepotěšily. Nechat stát na Staromáku torzo sloupu „X let“ není dobrý nápad. Bude dál budit o to větší vášně a opravdu to nebude vypadat dobře, kromě toho, že principiální nebo předvídatelné mi to taky nepřijde ani trochu. Že je to pod kontrolou NPÚ mnoho neznamená, ani on nevlastní věšteckou kouli nebo kámen mudrců, bude vařit z vody stejně jako pan Váňa. Máte pravdu, že o této soše se toho u nás nadiskutovalo a nahlasovalo spoustu, ale většinou to byly právě jen takové ty malicherné půtky o tom, kdo v ní co vidí, než o tom, jaká může a má být její skutečná kvalita. Pro jedny byla symbolem jejich poroby, pro další další jakousi nápravou dějinné nespravedlnosti, nebo případně symbolem usmíření (o které ale přitom nikdo moc nestál). Přitom tohle jsou marné debaty, nikdo z nás se nevrátí do kontextu roku 1650, aby nám mohl podat zprávu o tom, jaké bylo skutečné poselství sloupu. A tak si z vlastních nevývratných představ každý motáme hadrové obušky a mlátíme se s nimi po hlavách. Podle mě platí pravidlo, že pokud v kterékoliv společnosti není žádná většinová shoda na tom, co pro ni má nějaký monument znamenat a čeho má být symbolem, a pokud jsou vášně veliké, nemá se vztyčovat, jinak je jisté, že neposlouží ani jedné straně. To měl být bezpochyby výsledek i této další naší zběsilé veřejné debaty. Ani já, upřímně řečeno, si neumím na Staromáku představit nějaký současný umělecký experiment, ale byl by to aspoň fér přístup. Lepší už mi přijde snad jen nechat sloup tak, jak jsme ho všichni dobře znali, to znamená jen jako připomínku v dlažbě na to, že tu byl, a že je bohužel navždycky pryč. Nějakému usmíření, pokud o něj skutečně šlo, by to posloužilo určitě lépe než právě vznikající ... pořádnevímco.
evidentní nonsens
Dr.Lusciniol
| 18.04.20 01:04
Zrejmy (jasny, nepochybny) nesmysl ? Jak to myslite ? Jaky je rozdil mezi obnovou pamatky jedne (sloupu) a druhe (domu, ci dokonce casti mesta) mimo jejich velikost, ci rozsah ? Co Vas vede k zaveru ze: “požadavky na jejich věrnost originálu jsou z dobře pochopitelných důvodů naprosto odlišné“ ? Navzdory Vasemu prohlaseni, ja je nechapu. Snad budete tak laskav a poucite mne. Na Vase zde prohlaseni, ze jste v teto otazce zcela nestranny, jste zde jiz vypustil mnoho horkeho vzduchu.
Sloup bez draka
Lubos
| 18.04.20 06:45
Pane Piranesi, dekuji za vecny prispevek k tematu, protoze ted' Vas nazor dava smysl. I kdyz sleduji tuto aferu celkem aktivne, nevedel jsem, ze sloup bude bez draka. Pak Vase vytka, ze sloup bude deformace obrazu, je vystizna. Muj positivni pohled na sloup vychazi z nadeje, ze to opravdu bude prvni krok k naprave celeho namesti. Ceska namesti maji sloupy a kasny a Staromaku ten sloup chybi. Alespon bude min mista na jarmarky, ktere povazuji za daleko vetsi kyc. Asi je dobre, ze se u nas dusledne lpi na pamatkovou ochranu a vyzaduje se originalita. Mnoho turistu stejne povazuje Prahu za Disneyland, pokud si prectete komentare, i kdyz nase pamatky jsou ve vetsine originaly.
Re: evidentni nonsens
Piranesi
| 18.04.20 06:28
Pane Dr. Lusciniole, pokud se Vás můj výraz "evidentní nonsens" nějak dotkl, omlouvám se. O tom, že bych byl "zcela nestranný" nebo jenom "nestranný" jsem ovšem nepsal vůbec nic. Nad otázkou rozdílů v obecných nárocích na věrnost originálu při rekonstrukci architektonického a uměleckého díla, zkuste, prosím, trochu zauvažovat sám. Poznatek o rozdílné velikosti Vás nepochybně nevede úplně špatným směrem.
re Sloup bez draka
Vích
| 19.04.20 11:54
Pardon, to bylo ode mne dost nepřesné, drak tam bude, jen jak ho vidím na kopii u Týnského chrámu, tak je bez křídla. Se musím zeptat, jak je to myšleno. Tady je celkem podrobný popis i s odkazy na zdroje: www.wikiwand.com/cs/Mariánský_sloup_(Staroměstské_námě stí)
Verbatim et litteratim
Dr.Lusciniol
| 19.04.20 02:44
Doslova a do písmene jste to nenapsal, lec (pro mne) jasne naznacil, tak mi laskave dovolte opravit moji posledni vetu: “Na Vase zde naznaceni, ze jste v teto otazce zcela nestranny, jste zde jiz vypustil mnoho horkeho vzduchu.” Dekuji. Vas zaver, ze: „Lepší už mi přijde snad jen nechat sloup tak, jak jsme ho všichni dobře znali, to znamená jen jako připomínku v dlažbě na to, že tu byl, a že je bohužel navždycky pryč.“ je nejen nesmyslny, nebot doba se jiz hnula dale a nic neni "navždycky pryč“ pokud je to stale v nasi pameti, ale take jasne popira Vasi nestrannost v teto otazce. Jinak neni treba omluvy. Mne se "dotknout" neni tak lehke. Ale na rozdilne "požadavky na jejich věrnost originálu " jste mi nepomohl. Nad touto otazkou uvazuji jiz alespon od me dizertace, t.j. pres 40 let a dodnes nevidim rozdilu.
Hodnoceni
Lubos
| 09.06.20 05:54
Sloup uz stoji, tak jsem si myslel, ze se diskuse znovu otevre. Bohuzel nemam moznost se jit osobne podivat, jelikoz nebydlim v CR (emigroval jsem pred 24 lety hned po navrseni plnoletosti) a kvuli pandemii se do Cech jeste par mesicu nedostanu. Jsou tu nejake nove poznatky po realisaci sloupu nebo se tim tema uzavrelo? Mimochodem tema znovu-postaveni pamatek nebylo pouze v povalecne dobe, minuly tyden v Berline usadili kopuli na Berliner Stadtschloss, ma-li nekdo zajem se podivat na cam01.berlinerschloss-webcam , hotovo by melo byt letos v zari.
No jo, pane,...
šakal
| 09.06.20 07:18
... to máte těžký. Frauenkirche nebo Berliner Stadtschloss postavili NĚMCI sami sobě pro NĚMECKOU radost, a CIZINCI jim je zbourali pro NĚMECKOU zlost. Zatímco Mariánský sloup postavili jedni ČEŠI SPŘAŽENÍ S CIZINCI jiným ČECHŮM pro zlost, a ti druzí ČEŠI jim to zas zbourali pro svou radost. ... Načež momentálně to ti první ČEŠI teď těm druhým ČECHŮM opětovně postavili "pro smíření". Můžete čekat, že s takovouhle to zas těm NĚMCŮM, nějací CIZINCI zbourají a na odchodnou jim ještě řeknou: "... Se s tim smiř!" (7:- P)
ČEŠI SPŘAŽENÍ S CIZINCI
Dr.Lusciniol
| 10.06.20 06:08
Nechce se mi znovu otvirat jiz zaschle rany (nejsme Balkan) ale pro presnost, ti "jinni Cesi" byli "SPŘAŽENÍ S CIZINCI" taktez. Nicht war? Ostatne puvodni sloup byl vztycen jako vyraz diku za pomoc Bohorodicky v ubraneni pravobrezni Prahy a vitezstvi nad kym ?
Rozpor
Lubos
| 10.06.20 12:59
Ono to nebylo tak jednoznazne ani s Berliner Stadtschloss, protoze mnoho vychodnich Nemcu v tom videlo ignoranci a opomijeni jejich 40-ti lete NDR historie, protoze ten zamek byl vystaven na miste komunistickeho Palace Republiky, ktery byl strzen udajne kvuli azbestu. Samozrejme ten Palac Republiky byl postaven na miste ruin tohoto puvodniho mestskeho palace. Takze tam bylo dost hlasu pro i proti a vedly se nekolikalete diskuse. Ja bych se uz nerypal v nabozenskych duvodech, protestanti mohli byt pokrokovejsi ve sve dobe, ale dnes jsou jen dalsi nabozenskou sektou casto s radikalnejsimi nazory nez jejich katolicti soukmenovci. Mam take pocit, ze dnesni generace je tolerantnejsi k obnovovani pamatek i ve volnejsim provedeni. Z fotek ten sloup vypada zdarile, jediny mensi rozdil vidim v podstavci pod souchou Marie, coz je takovy kvadr, kdezto na starych fotech mi to spis pripominalo 'hroudu' a samozrejme chybi andele, k nimz uz nebude asi tolik vule je vratit. Samotny sloup z indickeho piskovce ma nachovy ton, coz dodava sloupu barevnost.
ad šakal
lasifa
| 10.06.20 11:39
Šakale, on je hlavní problém v tom, že vy a ostatní lidé podobného postoje tam ten pomník prostě nechcete a snažíte se vydobýt jakýkoliv argument proto, aby tam nestál. "Češi spřažení s cizinci"-to by platilo spíš pro evangelické vyhnance spřežené se Švédy. Ale já to tak říkat nechci, protože by to byla urážka a proč někoho urážet, že? Přehlédl jste, že Pražané, co se bránili proti Švédům, byli již druhá rekatolizovaná generace. A ti lidé již brali evangelictví svých dědů již jako omyl. A to přesto, že jim historická skutečnost o rekatolizačním násilí byla zřejmá. Vy ale do toho vkládáte český národněobrozenecký a mladočeský náhled z 19. století. Ale proč? To není vaše ani má doba. Proč se vy i ostatní lidé sloup kritizující necháte zatahovat do 150 let starých paradigmat? Je tu prostě část lidí, která chce obnovit něco, co zničila banda darebáků (a to mám k některým potomkům Sauerova rodu dost vřelý vztah ), a to neznamená triumfalismus. Jo, možná u takových těch katolíků, kteří se neobejdou bez zákazů a kteří by tak rádi vrátili latinu a všechny tyhle nesmysly. No, tak ti ať si triumfují, nejlépe před sebou v zrcadle. Ale ten sloup o tom není. Je to obráceně, národní obrození bylo pod vedením evangelíků a katolická tradice byla opomíjena (taková obrácená rekatolizace, díky bohu jen slovní, ne násilná, to budiž ke cti). Teď, když ty staré bolesti v době svobody nikoho nemusí bolet, tak je právě dobrý čas na návrat sloupu. Někdo z evangelíků psal cosi o zemi dvojího lidu. Ano, to jsme doteď a budeme tak navždy a ty dva pomniky na Staromáku to dobře symbolizují. Tak to přijměte, a to i jako metaforu jiných riftů (věřící/ateisté, konzervativci/liberálové, pravice/levice, babišovci/chvilkaři....prostě cokoliv, co najdete). Ať tam obojí stojí jako symbol toho, že se ty dvě grupy nemusí, ale patří k jedné zemi a jsou jedním národem. Anebo, ať to tam stojí pro lidi mého typu, takové, kteří nepatří ani k jednomu, ale snaží se nějak přijmout obojí(a cokoliv dalšího. A k čertu již konečně s tou historickou veteší o českých křivdách, kterou do nás během 20. století ve školách nahustili. K čertu také s jakoukoliv názorovou bipolaritou.
Ad bipolarita
Vích
| 11.06.20 04:13
Jako ateista sice uznávám, že tam ten sloup sedne, jak by tam byl odjaživa, ale je nejvyšší čas tam vrátit i kašnu pro nás civilisty, abychom se nemuseli scházet u těch náboženských kultů. V sekulární Praze je lépe mluvit o tripolaritě.
Hm...
šakal
| 12.06.20 12:14
"... snažíte se vydobýt jakýkoliv argument proto, aby..." Břemeno argumentace je na tom, kdo hodlá měnit daný stav věcí. Já si nezačal.
Břemeno dokazovani
Dr.Lusciniol
| 14.06.20 02:48
Myslite dany stav veci dnes ?
Helemese
Vích
| 15.06.20 11:22
Tady je nějaký daný stav? To mne začíná zajímat!
Virgin Mary
| 16.06.20 09:43
To je krásný sloup, jako by tam byl odjakživa. A teď historizující dostavba radnice.
Doufam ale, ze ne tu pseudogitickou
Dr.Lusciniol
| 17.06.20 10:42
Tu odstranit dokazala teprve az druha svetova. Dobrym zacatkem by byli architekti Pavlik a Kasicka, se svym navrhem z roku 1987.
Pseudogoticka radnice
Lubos
| 17.06.20 11:21
Z dnesniho pohledu i ta pseudogoticka radnice vypadala krasne a urcite by zapadla. Nebyla ani prevysena, jak se uvazovalo, protoze rimsa byla ve stejne vysi jako zastreseni za arkyrem. Pouze bych zmenil pudorys na ctvercovy/obdelnikovy a nechal bych stejna okna po obvodu jako v pruceli. Jinak Kasicka/Pavlik vytvorili projekt na Parlerovu stavbu, ktera by tam samozrejme zapadla nejlepe. Kasnu bych posunul do prostoru byvaleho Krennova domu vedle 'parciku'.
Gotika
Vích
| 17.06.20 12:08
S replikou gotické verze radnice je to ještě 100x složitější než s replikou barokního sloupu.
umí to někdo?
Tibor Králík
| 17.06.20 04:16
Repliku gotické verze radnice by žádný dnešní architekt nedokázal naprojektovat.
ale umí, ale...
Vích
| 17.06.20 06:24
ale jde o to, že ta podobnost s původní radnicí bude opravdu jen náznaková a z hlediska věrohodnosti bude 90% nevěrohodná, i když udělaná původními technologiemi a s detaily okopírovanými z dochované kaple. Jako kulisa do filmu dobré, ale... Prostě je to ideální příležitost si otestovat, jestli umíme postavit radniční sál s respektem k okolí, nebo jestli jsme tu citlivost díky modernismu už definitivně ztratili a umíme jen brutality jako Sefo v Olomouci.
umí to někdo?
Dr.Lusciniol
| 18.06.20 10:52
Na Vasi otazku odpovedel Prof. Pavlik jiz v roce 2004 (ZPP 5/2004) kdy zaroven odpovedel i zde kolegu Vichovi, kdyz rekl Katerine Beckove: „Náš základní přístup spočívá v tom, že navrhujeme problémy zmenšovat, ne zvětšovat. Vracíme se k architektonicky nejhodnotnější fázi radnice, z níž navíc, jak bylo již vícekrát řečeno a jak se každý může přesvědčit, celá jedna třetina stále stojí. Záměrně tento fakt stále znovu zdůrazňujeme. Zbývající dvě třetiny umíme s velkým obdivem i úctou k té geniální parléřovské stavbě, za jejíž kvalitu dáme klidně hlavu na špalek, obnovit. Proč tedy vytvářet komplikovaně další návrhy soudobých staveb s bláhovou nadějí, že se zrodí něco hodnotnějšího? Říkám to s upřímnou sebekritikou, protože sám jsem v jedné z předchozích soutěží na dostavbu Staroměstské radnice, v roce 1963-1964, získal s návrhem novostavby nejvyšší cenu.” Jak se take v tomto rozhovoru zminili pani architekti Pavlik a Kasicka, o snad jedine dobre veci te nacancane obludy z 19. stoleti, ze nebyla podsklepena takze, jak se ve sve praci presvedcili, tam pod zemi to vsechno z dob gotiky jeste je. Pamatuji, ze ac porotou neocenen, jejich navrh z roku 1987 ziskal obrovsky ohlas siroke verejnosti doma, ale i v odbornych kruzich v zahranici (viz. Domus napr.). Ale v tehdejsim politickema a odbornem tisku se to vysvetlovalo: “že nevzdělaná veřejnost se nechala okouzlit líbivostí divadelní kulisy „prozrazující mistry rekonstrukcí” (Radomira Sedlakova, Tydenik Tvorba c.219/1988) A soutezni porota (s predsedajicim komunistickym primatorem) se nechala slyset ze navrhy tohoto druhu: „jsou v rozporu se společenským požadavkem na dotvoření Staroměstského náměstí dílem soudobého architektonického výrazu.” Takze prvni cast obnovy prostoru Staromestskeho namesti je jiz temer hotova a ceka jen na celospolecenskou vuli ji uskutecnit. To ostatni se pak jiz s tim sveze. Vcetne “vystehovani” sv. Mikulase zpet, na sve misto (obnovenim Krennova domu) a nakonec i na tu “krocinku” by snad doslo, ale jen na svem miste ! Nebot architektura (na rozdil od “dyzajnu”) je o vztahovosti k mistu.
To mate pravdu,
Lubos
| 18.06.20 11:16
ze goticka radnice by byla spise kulisou nez replikou, i kdyz Kasicka a Pavlik celkem dobre popsali planovany postup opakovani detailu z dochovane casti radnice, jak jste jiz zminil. Nevim, zachovala-li se nejaka zobrazeni z interieru radniho salu, ktera by se mohla pouzit, ale pravdepodobne by se to stavelo ve stylu Brozikova salu. Jinak nazorove ruznoroda spolecnost jednomyslne odmitne jakykoliv navrh na budovu v modernim stylu, na to se snad ani nemusi delat pruzkum. Za kostelem Sv. Mikulase je funkcionalisticka budova (radio-komunikacni urad?) a i kdyz byla postavena tak pred sty lety, dodnes tam nezapadla a rusi prostor namesti.
pan Vích pravdu nemá,
Králík
| 18.06.20 01:04
Nemáte pravdu pane Víchu. Obnovená gotická radnice by byla krásná a lidem by se líbila. Schválně vše zhazujete nálepkou "kulisa". Je to zakrývání faktu, že dnešní architekti umí jen betonové konve na mlíko ale Sefo v Olomouci. Je přitom tisíce staveb obnovených, znovu postavených (Frauenkirche v Drážďanech, Chrám Krista Spasitele v Moskvě, polovina Varšavy, ........) To nejsou kulisy pane Víchu, to je nádherná architektura.
Samozrejme
Lubos
| 18.06.20 07:37
goticka radnice by byla nejvhodnejsi a dobre proveditelna v exterieru. Pan Vich urcite myslel spise interier te nove budovy, protoze tam se asi moc materialu nedochovalo. Jantarova komnata v Petrohradu, Leopoldinum Hall ve Vratislavi (Wroclaw) anebo Schatzkamer v mnichovske residenci (Munich Residenz) jsou samozrejme vyborne ukazky povedene rekonstrukce, ale tyto prostory byly alespon zdokumentovany na cernobilich fotografiich pred jejich totalnim znicenim, coz u Staromestske radnice chybi. Ale myslim si, ze goticky exterier s modernim interierem v historizujicim stylu by mohl vyresit tento problem. Rad bych, kdyby se projekt obnovy Staromestske radnice stal jakymsi aktem narodni hrdosti, neco jako ND nebo Betlemska kaple klidne i s moznosti verejne sbirky.
obnova staveb na Staromáku
lasifa
| 18.06.20 07:11
Vidím, že se diskuse posunula na tradiční téma, tj. obnovy více staveb na Staromáku. Ta kašna by měla být dalším krokem, ono by to utlumilo vášně okolo sloupu. Ukázalo by se totiž, že ta diskuze je multipolární a nejde jen o otisk nějaké jedné ideologie (jak jsem se snažil naznačit). Kašna by navíc mohla ubrat prostor pro ty šílené lunaparkové akce typu vánočních trhů a z náměstí by se zase mohlo stát náměstí. Já sám bych si přál, aby došlo i na rekonstrukci radnice i na Krennův dům. Ale, jak tady zaznělo na jiné diskusi-je fakt problém, co do těch staveb umístit a případné zadání by definicí účelu staveb mělo začít. Jak se pak v takovém případě vyrovnat s Pařížskou a frontou těch neobarokních domů, to je další mocnina problému. Šakal (možná nechtěně?) udeřil ve své replice problém na hlavičku - k jakému dobovému stavu to námko dovést? K oprávněné výtce pana Vícha ohledně náznakovosti a neautentičnosti event. radnice: opravdu se lze inspirovat zdařilejší částí obnoveného Gdaňsku, Elblągu a jistě i jinde.
Je to o pravdě,
Vích
| 18.06.20 08:21
to máte pravdu, ale která je ta pravá? Je to - historizující tradicionalismus replikující historický odkaz, - tradiční přístup usilující o zachování měřítka a o reakci na aktuální kontext a o dnešní citlivost, - moderní přístup vymezující se k historii a prosazující dnešní kontrastní tvarosloví? Myslím, že tu není řeč jen o Staroměstském náměstí, ale o architektuře obecně a že je třeba tu řeč vést a dovést k rozuzlení, které nám dá odpověď na řadu dalších architektonických a urbanistických otázek, co se měřítka, kompozic a materiálů týká.
Nobile - Sprenger
| 18.06.20 08:57
Ale vždyť zde Tomáš Vích nic neshazuje (píše se to s "s"), jen upozorňuje na potíže s dostavbou. Dalším problémem je, že někteří komentátoři by byli schopni preferovat podobu z 19. století od architektů Nobile - Sprenger, což je samozřejmě úplně mimo. P.L.
Kulisa ?
Dr.Lusciniol
| 19.06.20 11:28
Kolik se toho zachovalo z puvodni Betlemske kaple ? Velmi malo. V porovnani s "parlerovskou" radnici mozno soudit, ze az proklate malo ! A presto, co z toho mala dobry architekt dokazal ? Vzkrisil posvatne misto. Co se pak muze ocekavat od obnovy mista, kde je jeho pamet mnohem lepe zachovana, jak se rika "in situ" (na puvodnim miste) tak i jeste ve sve podstate i v obrazove podobe, z doby pred svym castecnym (2/3 vychodniho kridla) odstranenim, v prvni polovine 19. stoleti, pred mene nez 200 lety ! Ukol jej jiz zcela vytycen, od roku 1987. 33 let (?!?). A vnitrek ? Necham promluvit opet arch. Kasicku, v zde jiz zminenem rozhovoru z roku 2004: “Podle zachovaných plánů by mohl být rekonstruován klenutý slavnostní sál, který vyplňoval celé první patro, mimochodem byl to největší světský prostor v Praze před výstavbou Vladislavského sálu. Jednoduchý rozvrh přízemí je také dostatečně znám.” A jeho napln ? Vratit tam tu puvodni. Zajimave, ze “parlerovska” cast radnice vznikla az v polovine 15. stoleti, pul stoleti po smrti Mistra Petra. Byla to ale stale ta sama (jeho) stavebni hut.
DREAM B.I.G.!
Piranesi
| 20.06.20 10:34
Ale no tak, přátelé, co je to s Vámi?? To už jste úplně zapomněli snít??!! Krocínova kašna, Parléřova radnice, Krennův dům, naše fantazie a láska k historii se nesmí zastavit u tak malých cílů! Pojďme všichni společně na Pražském hradě znovu vystavět Spytihněvovu baziliku sv. Víta!!! Vždyť přece ty základy tam pořád jsou!!!! A v mojí obrázkové knížce Procházky starou Prahou ze Státního pedagogického nakladatelství je naše bazilika vyvedena se všemi detaily, takže si ji postavíme s „přesností na milimetr“, zrovínka jako ten sloup od pana Váni, který se tak náramně povedl!
není to o pravdě, je to o umění, (od slova umět)
Ivo Vondrák
| 20.06.20 01:38
"Moderní přístup vymezující se k historii a prosazující dnešní kontrastní tvarosloví" , to jsou jen zastírací řeči pane Víchu, toho neblahého faktu, že naprostá většina dnešních architektů nedokáže navrhnout krásnou stavbu, která přetrvá věky. Obávám se, že "betonové konve středoevropského fóra" nejsou ta správná cesta.
Vy, snilku
Dr.Lusciniol
| 21.06.20 11:24
Nechci rusit Vase sny, Vy snilku, ale ve Vasem zoufalem pokusu o byti vtipny za kazdou cenu jste opomnel skutecnost, ze na miste Spytihnevovy baziliky se nyni nachazi goticka (a i novogoticka) katedrala, ktera by Vasemu snu musela ustoupit. Navic, to co zbylo z romanske baziliky bylo, kde mozno, jiz zviditelneno arch. Hilbertem. Naproti tomu, na miste zborene radnice je toliko ubohy parcik, preplneny stanky nabizejici pro vsemu verici turisty prazske pochoutky, vcetne toho "tradicniho" prdelniku, nedavno privlekleho do Prahy odnekud z Transylvanie. Takze zde porovnavate neporovnatelne. Radeji se vyjadrete k veci same, jak Vy to vidite s dnesnim stavem celeho namesti. Nedelat (jako dosud) nic ? Jinak mne tesi, ze se Vam nakonec ten sloup take libi (as if).
náramně se to všem líbí, tak už ...
Michal Čapoun
| 21.06.20 03:18
Už tu hrůzu klerikářskou někdo polil hořlavinou a zapálil
Jiné příklady, různá řešení
VladislaV Dudák
| 21.06.20 05:36
Vážení diskutující, s velkým zájmem jsem si přečetl celou Vaši diskusi; pro mě byla nesporně podnětná. Chtěl bych pouze připomenout, že existují různá řešení a není jedné pravdy. To šťastné řešení je vždy šťastnou souhrou kontextu místa, politické reprezentace, citu autora pro genia loci, nadšení a umělecká fundovanost autorů, respekt k tradici a zároveň odideologizování tradice (na řadu dalších podmínek jsem samozřejmě zapomněl). Proč to připomínám. Máme tady již pár let obnovenou radnici malostranskou (náročný příběh jejího dotvoření si lze přečíst v publikaci Malostranská radnice a její znovuzrození - zvláště pasáže pana Víta Mlázovského). A máme zde také modernistickou obnovu věží emauzského kostela od Františka Marii Černého, která byla ve své době zjevením pro celý svět. (Do)stavby tak protichůdné... Obojí vítám a obdivuji a u obojího jsem přesvědčený, že tyto dostavby Prahu s respektem a úctou ke geniu loci obohatily. Jinak, co se týče gotické podoby křídla Staroměstské radnice, je vhodné připomenout, že přinejmenším obrazových dokumentů, ale i písemných zpráv je k této stavbě výrazně více, než bylo k protějšímu domu U zvonu "předělaném" z baroka zpět do gotiky. Emauzský kostel, Malostranská radnice, dům U zvonu - kdeže staré vášně jsou... Vadí to dnes někomu? Naprostá většina lidí má pocit, že ty stavby k městu patří. Povedly se, sžily se. Kéž je to tak i se Staroměstskou radnicí, Krocínovou kašnou atd. Kéž nastane ta mimořádná shoda okolností. Myslím, že Vaše diskuse k tomu vesměs přispívá. Děkuji.
Malostranská radnice
Vích
| 21.06.20 09:55
Za dostavbu věží na Malostranské radnici jsem rád, ale ty interiéry mne netěší, jsou nějak univerzálně nicneříkající a to je škoda. Když to srovnám třeba s Palácem Akropolis, tak ten level je o patro níž. Proto mluvím o dnešní citlivosti, která není ani v těch replikách a ani v té modernistické univerzalitě.
Virgin Mary
| 24.06.20 03:30
Pro mne byla překvapující ta samozřejmost s jakou tato replika vstoupila do prostoru kam byla před 400 lety navržena. Umístění a proporce. Ani mi tam ty čtyři sochy u sloupu nechybí. To je další ukázka toho, jak historická architektura účinně působí i v jejím fragmentu. Což je obtížně dosažitelné pro současný styl architektury. Já bych byl pro, aby se vyhlásila architektonická soutěž na dostavbu radnice s tím, že by se návrh pouze literárně popsal.
Zajimavy napad
Dr.Lusciniol
| 25.06.20 10:23
Jen si jej nedovedu dobre predstavit. Architektura byvse umenim zrakovym (vizualnim). Jiz pred 90 roky V+W zpivali "vono to baroko je dobry pro voko".
Vynikající nápad
Piranesi
| 28.06.20 11:10
Tak se mi to líbí! Nový Sloup uvolnil stavidla naší fantazie a myslím, že to je přímo vynikající nápad! Literárním popisem by se nakonec mohly řešit všechny veřejné architektonické zakázky a všechny ty skvělé "dary" ve veřejném prostoru. Vždyť ten Mariánský sloup nám jeho autor taky pouze literárně popsal ("Je to dar smíření a bude to s přesností na milimetr.") a vidíte: sloup tam stojí dřív, než byste řekli švec a nad takovými malichernostmi, jako že na něm čtyři sochy z pěti chybí, nebo že je každý jeho kus z úplně jiného kamene, se pozastavují jen ti největší škarohlídi. A jako takové zahřívací kolo bych postavil ten Krennův dům. Dokonce by nebyl třeba ani literární popis, postavilo by se to prostě podle té hezké písničky od V+W, co tady citoval pan Dr. Lusciniol. Bude to krása, už se nemůžu dočkat!
"už se nemůžu dočkat! "
Dr.Lusciniol
| 28.06.20 01:52
Doufam, ze nezadrzujete zadne telesne ukony, behem Vaseho cekani, nebot ten Krennuv dum nebude urcite v te fronte prvni. A s tim sloupem se opet mylite. Jde o sloup mariansky a Pana tam je. Ne o skupinovou sochu kluku z Polackovy knihy “Bylo nas pet”. To Vam nestaci se mylit jednou (jako s tou Spytihnevovou bazilikou) ? To jste takovy “sucker for punishment” (bohuzel presny cesky vyraz pro to neznam, ale je to neco jako se poradne seknout a prijit si jeste pro “nasup”) ? Prosim, prestante vtipkovat (nejde Vam to) aby s Vama mohla byti nejaka rec. Dekuji.
v nejlepším přestat
Piranesi
| 28.06.20 07:42
Já vím, toho vtipkování už bylo dost, však já už také končím. Když to víte, člověk si chce trochu popovídat na nějakém tom odborném fóru o novém Mariánském sloupu a pak už se jenom nestačí divit. Jeden mi povídá že podle starých rozmazaných fotek bude zrekonstruován s milimetrovou přesností, další mi učeně sděluje, jako bych právě spadl z měsíce, že na Pražském hradě už vyrostla místo románské baziliky katedrála, další pak má zase nápad, že by se návrh dostavby radnice měl jenom literárně popisovat. No řekněte, nezavtipkoval byste si z toho trochu?? Ale dobrá, v nejlepším se má přestat a já nemohu řící, že bych si z této diskuze po tom všem něco hodnotného neodnesl. Přinejmenším poznatek, že Mariánský sloup není skupinovou sochou kluků z knihy "Bylo nás pět", mi nepochybně dlouho z hlavy nevymizí. OK, teď už vážně končím. Tři - dva - jedna - tedˇ!
Tři dva jedna teď nám řekni svůj nápad.
| 30.06.20 08:05
Zatím nám tady pouze rozhořčeně popisujete své zklamání nad příspěvky ostatních. Povězte nám nějakou perlu.
Perfekcionista
Lubos
| 30.06.20 10:59
Pan Piranesi je perfekcionista, co neni na milimetry presne, neni ani umelecke dilo a ani hodnotna kopie. Podle tohoto klice, vsechny obnovene pamatky jsou vlastne jen odpad, takze je smysluplnejsi obdivovat proluky.
sokl
Lurago
| 04.08.20 02:21
To je průšvih. Pane jo.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.