Dům s byty pro seniory v dělnické čtvrti z roku 1930 je inspirován architekturou té doby. Je situován tak, že k ulici se přimyká zajímavým transparentním komunikačním až meditativním prostorem polootevřené pavlače. Prostor za perforovanou hliníkovou stěnou tvořící přechod mezi exteriérem a privátní zónou bytů slouží jako místo procházek, komunikace a sociální interakce. Obyvatelé domu jsou vizuálně spojeni s okolím skrze perforovanou stěnu, ale zároveň kryti před pohledem z venčí. Překvapivě má obývací pokoj třípokojového bytu okno otevřeno do pavlače a další dva pokoje i balkon jsou orientovány k severozápadu s výhledem do přilehlé zahrady, dobře fungující jako společenský venkovní prostor.
Dagmar Glosová: Bydlení pro seniory, ERA 2006, s.104-105