Casa Tóló

© FG+SG/Fernando Guerra

Casa Tóló leží na složitém pozemku s enormním převýšením. Slouží jako víkendová chata pro architektova bratrance, jeho ženu a dvě děti. Dům měl velmi omezený rozpočet (100.000 Euro na stavbu, 2000 Euro na úpravu okolí, z čehož vychází 65 Euro/m²). Ze strany klienta nepřišla žádná omezení a architekt tak měl relativně volné ruce. Jediným omezení a zároveň výzvou byl dlouhý úzký pozemek se spádem 33º. Tím, že dům kaskádovitě kopíruje terén, byly ušetřeny nemalé prostředky za zemní práce. Ve srovnání s klasickými stavbami postrádá Casa Tóló hlavní nebo zadní fasádu. Domu se daří s obtížným místem dokonale souznít. Velký počet schodů, které byly zapotřebí k překonání výškových rozdílů, se stal devizou celého projektu. Fyzicky náročné putování domem návštěvníka nakonec odmění bohatým prostorovým zážitkem. (pš)

---

Dům se skládá ze tří ložnic, hygienického zázemí, obývacího pokoje, jídelny, malé kuchyně, komory a dokonce zbylo také místo na malý venkovní bazén. Ostře se svažující pozemek je dlouhý a velmi úzký. Jeho výhodou je však optimální orientace na jižní sluneční stranu a jedinečný výhled do krajiny.
Hlavní vstup byl z funkčních důvodů spojení domu s okolím zvolen ze strany, kde byl možný příjezd automobilem. Tato cesta vede ze severní strany v nejvyšší části pozemku. Přístup do domu je však možný také pěšky ze stezky vedoucí na jihu. Kvůli příkrému reliéfu bylo nezbytné dům rozčlenit, což se v návrhu promítlo jako kompozice malých mezi sebou provázaných objemů. Výsledné řešení umožnilo daleko jistější a racionálnější využití pozemku. Tento způsob umožnil objasnění jednotlivých funkcí. Každá výšková úroveň odpovídá jiné funkční části. Střecha zároveň slouží pro násep nesoucí zahradu: podobně jako humna a vnitřní dvory tradičních domů v kopcovitém terénu severních oblastech této země.
Podélným umístěním do středu pozemku byl učiněn pokus zachovat všechny stávající vzrostlé stromy, které tvoří výrazný charakter místa. Stromy zároveň uchovávají spojitost s bezprostředním okolím a zabezpečují původní charakter. Výsledná forma vyplývá z přísné modulové geometrické abstrakce založené na nezbytném střídání určitých modulů tak, aby se přizpůsobily přirozené morfologii terénu, respektovaly vzdálenosti od sousedních regulačních stěn, které se však ve svém důsledku jeví, jako by se pohybovaly zcela přirozeně a s naprostou svobodou.
Nestabilní terén společně se skromnými ekonomickými prostředky zapříčinil vznik domu s trojí funkcí: samotnému domu s jeho vnitřními prostory; soustavě venkovních teras odpovídajících střechám na různých úrovních, které umožňují využití také jako zahrady; a nakonec vytvoření pěšího spojení mezi cestami v nejvyšší a nejnižší části pozemku. Z domu samého se tak stala cesta. Jeho tvar definuje základy venkovní stezky. Venkovní schodiště vytvářející spojení mezi terasami zrcadlí vnitřní schodiště, která mají tu stejnou funkci propojování jednotlivých částí domu navržených v různých úrovních. Venkovní schodiště tak korespondují s vnitřními stropy. Projekt je příkladem toho, jak se může obraz domu z různých pohledů silně proměňovat. Dům celý svůj objem promítá směrem na jihovýchod a jiným způsobem také na severovýchod. Ze severozápadní a jihozápadní strany je dům usazen do silného kontextu. Nejde o výrazně horizontální nebo vertikální architekturu. Umístěním na pozemek vznikla nakloněná stavba.
Potřeba ukrýt část domu pod zemí vzešla z nedostatku ekonomických prostředků. Zvoleným řešením rovněž vznikly příznivé podmínky pro tepelnou ochranu a fungování. Venkovní terasy se důsledně přizpůsobují a vytváří přímé propojení se zahradou a dům je tak přirozeně sjednocen s terénem. Zvolený pohledový beton působí dojmem mohutných kamenů, které jsou v této oblasti zcela běžné. Působivost je zde dosažena nepřetržitou strukturou ze železobetonu, který se k tomuto pozemku zdál vzhledem k přístupným finančním prostředkům jako nejvíce vhodný a nejoptimálnější.
Dlažba byla rovněž vytvořena ze železobetonu. Vyváří vzdušný prostor mezi nimi a parcelou, což bylo podstatné pro zaručení patřičné ochrany proti vodě a zlepšení tepelného fungování v terénu se zvýšenou hladinou vody. Na povrchu vnějších stran železobetonových stěn zůstal otisk bednění, jehož skladba byla speciálně vyprojektována. Základy, stěny i střecha jsou odolné vůči vodě díky vrstvám z PVC.
Střechy jsou pokryty tepelnou izolací a prefabrikovanými protiskluzovými dlaždicemi. Některé z teras jsou vyplněný hlínou, aby zde mohla růst tráva. Bylo postaveno několik nenosných stěn z cementových bloků  vyplněných pískem, které byly v interiéru omítnuty a natřeny bílou barvou. Vnitřní podlahy, dveře a obruby jsou ze dřeva s výjimkou vlhkých provozů v domě. Venkovní dveře a okna jsou kovová, která jsou kvůli zlepšení tepelných i akustických hodnot zdvojená.