Divadelní pavilon Zonnewende

Kancelář Reset Architecture navrhla v lesích Zonnewende – v nichž se nachází soubor staveb kolektivního bydlení – víceúčelový divadelní pavilon. Robustní cihlová stavba je vyprojektována tak, aby se se svým okolím prolínala, ale také aby z něj vystupovala.

Soubor ubytoven Zonnewende byl založen v roce 1932 s cílem umožnit městským dětem krátkodobé ozdravné pobyty v přírodě. Tento sociální přístup se do současnosti příliš nezměnil. Dnes toto zařízení nabízí za dostupnou cenu velkým skupinám mladých lidí 250 lůžek. Jde především o školní tábory, společenství věřících či hudební a sportovní spolky.

Areál Zonnewende je částí chráněné krajinné oblasti. Na pozemcích prázdninového komplexu se nacházejí husté lesy s listnatými i jehličnatými stromy kombinované s hřišti a dalšími otevřenými plochami pro sportovní aktivity. Pavilony rozmístěné v lesích využívají hosté k divadelním či hudebním představením, oslavám a dalším aktivitám. Jeden z nich – zchátralý objekt o rozloze 220 m² nyní nahradil nový pavilon o ploše 430 m², nabízející ve víceúčelovém sále 200 sedadel.

Architektura budov Zonnewende v sobě nese jistou nonšalanci, různé tvary střech vytvářejí neformální charakter. V tomto kontextu se stavba se zvláštním typem střechy jeví jako logické pokračování. Řešení Reset Architecture spočívá v jistém posunu – autoři tvaru docílili transformací jednoduché sedlové střechy. Pravoúhlé objemy zakončené dvěma sedlovými střechami jsou na rozích skoseny, a obvod stavby tak kopíruje kraj lesa. Díky tomuto řešení se budova snadno začleňuje do svého okolí a vytváří také zajímavé fasády s dynamickými tvary střešních linií. Opticky se tímto přístupem také proměňuje vnímání měřítka stavby. Protože jsou fasády kratší, nevnímáte během chůze v lese nikdy celý rozsah budovy. Podobně citlivý přístup jako k situování objektu se ukazuje také u setkání fasády s písčitým podložím – barevná stupnice základového zdiva tento přechod zjemňuje. Fasáda je vyzděna ze čtyř typů cihel, z nichž každý má vlastní odstín, v němž decentně rezonují barevné tóny půdy. Fasáda s venkovním hledištěm má zcela jiný charakter. Tmavší šedá barevnost fasády a střechy je jasnou vizuální odpovědí na navazující asfaltové hřiště. Malá hranatá nika na východní fasádě vítá hosty a přivádí je dovnitř, kde návštěvník pocítí jisté pokračování lesa. Stěny a strop z břízového dřeva prostoru propůjčují správnou atmosféru a ladí s dlažbou, na níž si lze všimnout různých odstínů šedé a hnědé podobně jako u písčité půdy v okolních lesích.

Divadelní pavilon byl postaven během krátké doby v zimním období, kdy je Zonnewende zavřeno – nedostatek času a omezený rozpočet si vyžádaly pragmatický návrh. Dispozice má přehledné uspořádání sestavené ze dvou zón: víceúčelového divadelního sálu a obslužného zázemí včetně vestibulu a baru s kuchyní. Díky existenci hlediště je organizace sálu jasná; tvar šestiúhelníku však zároveň vybízí i k odlišnému využití. Dynamický prožitek deformované stavby, již lze v této části vidět, je zdůrazněn kontrastem prostorového uspořádání i použitými materiály.

Pavilon je postaven z prefabrikované dřevěné rámové konstrukce, jež je v interiéru pohledovou.