Základní idea domu je znovuoživení historické tradiční lesovny. Její přizpůsobení dnešním potřebám, technickým možnostem, které zachovávají původní funkci, tedy péči o les, o krajinu, o životní prostředí. Studie navíc řeší tento problém filosoficky, kdy je navrženo ideové spojení člověka s přírodou, souznění funkcí a podstaty přírodního rámce a člověka, rozhodnutého s tímto rámcem koexistovat, žít v něm soudobým životem a pečovat o něj, pomáhat naplňovat jeho funkce.
Archetypální forma jednotlivých budov je dotažena do důsledku v exteriéru, taktéž zapojením do středu lesa, ve kterém se nachází. Interiéry jsou pak odkazem na nadstandardní vybavení lesních residencí minulých staletí ovšem ve zcela soudobém duchu.
Zcela zastavěná původní dispozice byla vybourána včetně části stropu, aby vznikl plynoucí jasně definovaný prostor s řadou prostorových zážtků. Společenská část s velkou kuchyní a jídelnou ve skleníku přes dvě patra je v konstrastu s bílými boxy ložnic tvořícími atmosféru intimních lesních obydlí drobného měřítka. Interiéry těchto ložniček jsou vytvořeny ze dřeva a kamene.
Objekt doplňuje vodní plocha a jedna původní stodola, které jsou předmětem dalšího obohacení architektury celého areálu. Rybník i stodola budou sloužit k rekreační, ale i hospodářské funkci.
Celý pozemek, který byl dříve lesní školkou je zrekultivován a vytříbenou formou zapojen do okolní krajiny v hloubi lesa.
Fránek Architects