|
Alvara Aalto lze vnímat jako zakladatele moderní architektury ve Skandinávii. Tato finská legenda stojí za mnoha urbanistickými plány, definováním nových center a řadou realizací veřejných budov. Také střed města Seinäjoki na západě Finska se může pyšnit souborem Aaltových staveb (kostel, divadlo, knihovna, radnice, administrativa) z poloviny 60. let minulého století, které jsou dnes památkově chráněné. Po čtyřech desetiletích však přestala kapacita místní knihovny stačit a v roce 2009 byla vypsána soutěž na její rozšíření. Vítězný projekt s názvem 'Trojlístek' od helsinského ateliéru JKMM se dokázal nejlépe začlenit do prostředí se silným Aaltovým odkazem při naplnění všech požadavků na moderní knihovnu. Z vějířovitě se rozevírajících půdorysů, zešikmených podhledů stropu i dalších prvků nového návrhu lze vycítit respekt i novodobou citaci Aaltova rukopisu. Architekti s okolními předobrazy zcela vědomě pracovali, aniž by se museli uchylovat k pouhému kopírování. Aby se podařilo zmírnit celkový účinek dostavby, byla hmota rozdělena do tří částí volně 'pohozených' uprostřed parku za knihovnou. Místo sloužící původně jako parkoviště se tak zároveň proměnilo ve veřejný park se třemi pavilony nové knihovny. Na rozdíl od bílých Aaltových barev architekti použili železobeton pokrytý tmavými měděnými plechy. Severně se knihovna otvírá velkou prosklenou plochou s výhledem na Aaltův kostel. Uprostřed knihovny se nachází trojúhelníková stupňovitá čítárna, která může zároveň sloužit k pořádání společenských událostí. S původní Aaltovou knihovnou je nový objekt propojen podzemní chodbou. Díky velkým průvlakům se podařilo vytvořit uvnitř knihovny rozlehlé místnosti. Návštěvníky přitom ve výhledech neruší žádné dodatečné sloupy. Stěny i šikmé stropy jsou (s výjimkou 'travnatého' dětského koutku) z pohledového betonu se záměrně nepravidelným vzorem s výrazným otiskem dřevěného bednění.