Protože původní městské divadlo v Recklinghausenu nebylo pro návštěvníky příliš přívětivé, rozhodli se radní vypsat soutěž na jeho rekonstrukci. V soutěži zvítězilo architektonické duo ze Stuttgartu - Auer a Weber. Jejich návrh spočíval v demolici původního nástupu a ve vytvoření nové prosklené lobby doplněné o odvážné canopy, které ovšem až nepříjemně připomíná
Fosterovu canopy u Carre d'Art v Nimes. V souvislosti s efektivním využíváním divadla bylo za jeho vlastní hmotu přistavěno konferenční centrum, stavba tím ožívá během roku mnohem častěji než o Hudebním festivalu Porúří. Nástupní lobby obsahuje kavárnu, která je v provozu každý den, a tak mohou obyvatelé Recklinghausenu při svých procházkách v městském parku využít možnosti příjemného občerstvení. Ukazuje se tedy, že polyfunkčnost veřejných budov je v současnosti nutná.