Od rozhodnutí soutěžní poroty k realizaci uběhlo moře času. Projekt musel mezitím projít řadou úprav, aby vyhovoval všem zúčastněným stranám. Velikost nových objemů se postupem času zmenšovala a ostré lokty moderních zásahů do historického prostředí otupovaly až vše dospělo k citlivému zasazení dvou omletých kamínků na nádvoří barokního komplexu. Mistrovskou práci s kamenným obkladem jsem měl možnost pozorovat i na jiných projektech ateliéru O&O. Promyšlenost ateliérů v MQ si na sklonku loňského roku mohl užívat jeden z nadějných českých umělců Jirka Skála, který byl spokojen, jak vše hraje do karet umělcům a nemusel se podřizovat libovůli stavby. Projekt MuseumsQuartier je neukončenou kapitolou, kde Ortneři neúnavně bojují za svoji věž před hlavní budovou a v historických interiérech řádí mladá vídeňská kancelář
querkraft architekten.
Petr Šmídek
MuseumsQuartier Wien je jedním z deseti největších kulturních areálů světa. Místo dnešního MuseumsQuartier (MQ) má pohnutou historii. Mezi císařskými stájemi z počátku 18.století, jejichž pozdějším využitím bylo výstavnictví a veletrhy, a oficiálním otevřením MQ roku 2001 leží bezmála 300 let. MQ spojuje barokní budovy s moderní architekturou, kulturní zařízení všech velikostí, různých kulturních oborů a příměstskou rekreaci do jednoho senzačního celku. Po stránce obsahu je šíře zájmů MQ světově ojedinělá.
Výhodné situování přímo v centru města nabízí veškeré výhody městské kulturní čtvrti. Kavárny, oázy zeleně, bary, obchody a knihkupectví tvoří výborné zázemí areálu o velikosti přes 60.000 m². Staří mistři a moderní umění, baroko a cyberspace, daleké cesty vaší fantazie a příměstská rekreace si ještě nikdy nebyly tak blízko jako v MQ. Spektrum nabídek sáhá od velkých uměleckých muzeí jako Leopold Museum a MUMOK (Museum moderního umění Nadace Ludwig Wien), přes prostory pro dočasné výstavy jako KUNSTHALLE wien, až po festivaly jako např. Wiener Festwochen, pro něž se MQ stal domovem. K tomu je všemu jsou tu ještě Tanzquartier pro moderní výrazový tanec, centrum architektury AzW, studia pro nová média, umělecké ateliéry pro „Artists-in-Residence", zařízení věnovaná speciálně dětem (dětské muzeum ZOOM, divadlo pro děti, wienXtra - info pro děti) a další různé slavnosti a festivaly (filmový festival Viennale, taneční festival ImPulsTanz).
Historie MQ 1713 císař Karel VI. zadává objednávku na zřízení dvorních stájí Johannu Bernhardu Fischerovi z Erlachu (1656-1723),
1725 dokončení hlavního průčelí stavitelovým synem Johannem Emanuelem Fischerem z Erlachu. Zamýšlená stavba ("Idealplan") nebyla nikdy realizována jako celek.
1918 po rozpadu Rakousko-uherské monarchie skončila velká část v dražbě. Stáje císařského dvora ztratily po vynálezu automobilu svůj účel.
od 1921 po větších přestavbách a přístavbách byl areál využíván pro veletrhy a výstavy ("Messepalast").
1985 první využití areálu ke kulturní akci "Wiener Festwochen".
1980-90 diskuze o vhodném využití někdejších dvorních stájí jako "MuseumsQuartier".
1990 byla vypsána architektonická soutěž z níž jako vítěz vyšla vídeňská kancelář "
Ortner & Ortner". Následovalo založení společností MQ Errichtungsgesellschaft a MQ Betriebsgesellschaft.
od 1990 prošel projekt po protestech občanských iniciativ mnohými změnami.
1995 po dlouhých střetech padlo zamítnutí plánované věže knihovny ("Leseturm"). K rekonstrukcím památkově chráněných staveb byl přizván specialista
Manfred Wehdorn. Spuštěn zkušební provoz kulturního centra (AzW, Dětské museum, Public Netbase, ...).
duben 1998 započetí stavebních prací.
2001 oficiální otevření MQ Wien ve dvou etapách (červen a září 2001).
2002 dokončení rekonstrukce křídla domu Fischera z Erlachu, ve kterém sídlí "Quartier 21" - centrum pro současné umění.
Technické informace Celkové stavební náklady 2 mld. ATS (170 mil. EUR); očekávaný počet návštěvníků za rok 1,1 mil; celková užitná plocha 60.000 m² (z toho 53.000 m² výhradně pro kulturu).
MQ