Nádraží Ostrava-Svinov

Takovou míru tupé ignorace jsem uz dlouho nevidel. Postavit sklenik pred peknou historickou budovu, to uz vyzaduje hodne silny zaludek. Doporucil bych autorum navstevu svycarskych nadrazi, ktera jsou vsechna rekonstruovana moderne, ale s citem a pokorou...

Budova sice pěkná a historická je, ale okolni ctvrť byla v minulých létech kompletně zdemolována. Ještě před několika lety to tam vypadalo jako památník svržení atomové bomby v Hirošimě + mimoúrovňové křížení čtyřproudové silnice s železničním koridorem a navíc se 100m od nádraží staví dálnice. Myslím, že v tomto případě je kontrast nové přístavby zcela na místě. Jistě, nejlepší by bylo, kdyby se zachovala celá historická čtvrť, ale to se naneštěstí nestalo. Rekonstrukce naprosto respektuje genius loci a rozhodně nejde říct, že by skleněná hala nějak razila do okolí... To spíš osamocená neobarokní budova mezi D1 a vietnamskou tržnicí by byla jako pěst na oko Tomu řikam ostravske paradoxy...

Trochu mne straší představa, jak bude na toto technicistní dílo působit čas.. V minulosti to u ČD bylo tak že honosná nádraží se po svém postavení postupně propadala do čím dál větší omšelosti. Když už odpadají kusy štuk, či je stavba už opravdu hodně omšelá, přistoupí se ke generální rekonstrukci... Mám obavy, že takový moloch jako ČD nebude asi "udržbě" věnovat moc pozornosti a všichni víme jak vypadá takováto konstrukce když není opečována a naleštěná.. Jinak jsem rád že tato stavba má nějakou architektonickou úroveň a nedopadlo to s ní jako s budovou krajského úřadu.
Ještě pár let zde však bude jedna zásadní vada na kráse - přístup na tramvaj na Svinovských mostech.. U nádraží jsou sice autobusové zastávky, ale k cestě do centra města je dle mého názoru praktičtější a ekologičtější užít tramvaj. Kdo se chce dostat k tramvajové zastávce, musí stále projít ohyzdnou kozí stezkou až pod most a pak nahoru kolem stánků s občerstvením... Pro všechny turisty co si nevezmou taxík to asi nebudou první hezké dojmy z města... Dostavba důstojného propojení ještě údajně nějakou dobu potrvá...

mozna je to proto,ze jsem dilo nevidel v realu,ale 2x horizontalne preriznuta puvodni neobarokni budova a to po cele delce podelne osy --- poprve horizontalou zastresenim autobus.zastavek,podruhe strechou a pristavbou odbavov.haly ne nepodobne europrodejnam vozu VW-Posche ( foto no .3 odshora - pristup ) na me pusobi pomerne divoce --- jako spatne predstavene kulisy pro jinou divadelni hru,nez pro kterou jsou urceny --- mozna ze je to jen diky fotografiim a realita ma dopad uplne opacny ---

Okolí stavby opravdu neodpovídá vzletnému charakteru budovy, která je údajně nejmodernějším nádražím v republice a fakticky zřejmě také už nyní hlavním ostravským nádražím. Pusté a neutěšené pláni vévodí osamocený válec parkovacího objektu, který nemá proporce a jehož členění na fasádě vyvolává pocit, jako by byl useknutý nebo nedokončený. "Kozí stezka" je opravdu výstižné. Při cestě na tramvaj si můžeme vybrat mezi štěrkovou plání s "china townem" a s papundeklovou hospodou, která má své dekadentní kouzlo jen pro zasvěcené, a mezi asfaltovou rampou lemovanou náletovými břízkami na druhé straně dalšího objektu, nad jehož smyslem zůstává rozum stát. Poté, co z jeho konce bylo odstraněno provizorní kovové schodiště, jistě nájemcům tamních obchůdků výrazně klesly tržby, protože dnes tado megachodba opravdu nikam nevede. O smysluplném využití jejího přízemí si dovolím pochybovat. Podchod pod svinovskými mosty, kam ústí asfaltová rampa, ani nevyžaduje komentář. Návštěvníkům Ostravy zatím proto opravdu doporučuji použít raději toho taxíka a doufat, že někdy v budoucnu bude snad okolí nádraží řešeno adekvátním způsobem. Obávám se, že podobný přístup je pro nás stále typický a přetrvává zřejmě z minulé epochy světlých zítřků.

Samotná budova nádraží, předkládaná na slavnostním otevírání jako opravdový skvost, má však podle mě také své vady. Mám z ní pocit, že je dalším dokladem naší úzkoprsosti a skoro bych řekl pocitu méněcennosti. Stará za totality očesaná budova je zrekonstruovaná opravdu svědomitě, což si uvědomíme při četbě dvojjazyčného nápisu, který nám sděluje, že jsme nejen ve Svinově, ale také v Schönbrunnu. Nová hala dokonalého high-tech designu nemá dobrou proporci, je příliš úzká. Po vstupu její úzkou stranou natahujeme krky, abychom viděli na odjezdovou tabuli. Elegantní velké hodiny na fasádě jsou bohužel čitelné jen zvenčí. Ve dvou oddělených starých halách jsou sedátka umístěna tak, že máme odjezdové tabule za zády. Puntičkářská obnova západní fasády podle mě nemá efekt, protože přes prosklení haly stejně není moc vidět, v přízemí ji zcela zakrývá ČD centrum. Její průchody mezi jednotlivými halami jsou obnoveny včetně mosazných kliček, které k ničemu nejsou, protože těžké repliky starých dveří jsou na fotobuňku. Brzy myslím budou v opravě, už teď nedovírají. Všudypřítomné nápisy a šipky dokazují nejasnost a zmatenost nádražních prostor. Navíc jsou stejně kontraproduktivní - rovněž matou. Poučil jsem se o tom nejen z vlastní zkušenosti. Stačí se podívat na půdorys budovy.
Myšlenka kontrastu starého s novým je jistě na místě, ale copak bychom nemohli být lepší než architekti v 19. století, nebo alespoň stejně dobří? Musíme dělat odbavovací halu průhlednou, aby byla vidět fasáda, která je stejně celá z gruntu nová a fasádou dnes vlastně ani není? Navíc ani v minulosti nebyla koncipována jako reprezentativní, protože před ní nebyl rozlehlý prostor jako dnes, ale jen úzká ulice. Myslím, že by bylo smysluplnější tuto fasádu na příslušných místech jednoduše probourat a vytvořit jednu velkou halu přímo navazující na staré haly, na restauraci, čekárnu a obchůdky, než mezi staré a nové vkládat ČD centrum a nesmyslně dlouhou chodbu. Takto máme tři haly, ale ani jednu dostatečně prostornou a přehlednou. Copak nemáme odvahu vytvořit úplně novou dostatečně sebevědomou západní fasádu namísto módní alibistické - jak už napsal kdosi přede mnou - kulisy, která je jen představena před dokonale obnovenou starou fasádou, jež je dnes budově jen na překážku?

Skoro každý týden tudy jezdím, a tak jsem měla to štěstí - či smůlu - poznat objekt až moc dobře, všechny jeho dostatky i nedostatky, některé již zmíněné autory ostatních příspěvků. A pár slov pro A.J.K. - fotky na archiwebu i v časopisech vypadají spíše ještě o dost lépe než ve skutečnosti... Ale nejde jen o nedostatky ve formě...bohužel...
Pevně věřím v to, že i ošklivá část svinovských mostů se časem dá nějak do pořádku...a do té doby se za toto stigma budeme stydět před nově příchozími návštěvníky Ostravy, a sami se těmto místům budeme vyhýbat jak jen to půjde... Rekonstrukce a dostavba nádraží měla tento proces pravděpodobně nastartovat, avšak tento start považuji spíše za nešťastný.

Znám nádraží Svinov velmi dobře, musím uznat, že budova je rekonstruována velmi pečlivě a s citem. Až na skleněnou přístavbu (která opravdu připomína autosalony). Budova zakrývá pohled na fasádu domu a je podle mě zbytečně velká. Pro provoz náraží na Svinově by určitě stačila stávající rekonstruovaná budova. Svinov prostě nikdy nebude hlavním náražím, tak to je! Taky by mě zajímalo, jak bude skleník fungovat v zimě...už teď se to různě mlží, kondezuje tam voda....Naprosto absurdní jsou fontánky před skleněnou budovou...
Kdo znal Svinov před rekonstrukcí musí uznat, že renovace dopadla jednoznačně dobře i přes ten skleník s fontánkama!

Ps: v Ostravě máme ještě jedno krásně rekonstrukované náraží Ostrava - střed

Jsem sice architektonický laik, ale zato hodně pamatuji.Plato bylo stavěno proto, že prý je nádraží poddolované a tudíž (podobně jako v Ostravě hl.n.) musí být přístupy na nástupiště pouze vrchem.Jak je tedy možné, že dnes tam jsou podchody?Dříve byl nástup do tramvají(i když tuším jen do Polanky) hned u dnešní Městské policie, na ty ostatní se chodilo nahoru na nižší most.Vlivem elektrifikace a špatného stavu mostu bylo nutno jej vybudovat nový .A tady se myslím stala chyba.Domnívám se, že železnice měla být vedena vrchem a silnice spodem, ostatně potvrdilo to zatopené kolejiště při povodních od Rudné ulice.Železnice má co do udržení provozu strategický význam, a tudíž přednost před dopravou silniční.Nemusím připomínat, že by přivedení tramvají do blízkosti nádraží při tomto uspořádání nemusel být zas tak velký problém.Tím by se tehdy i zpřístupnila část Dubí, kterou teď vlastně ani nikdo nezná.Teď vypadá celková kompozice děsně: Gigantický násyp s monstrózním platem a dole se krčí nesměle nádražíčko.Dnešní úpravu (přístavbu nádraží) i přes věcné připomínky považuji za snahu alespoň něco zlepšit.Doufám jen (jako jedenz pisatelů), že "ajznbon" tu a tam to množství skel občas umyje.

Já jsem se dostal k tomuto úkolu v době, kdy byly rozestavěny podchody a nástupiště v rámci tzv.2. koridoru. Nevím kdo toto rozhodnutí udělal. Vzhledem k šířkové světlosti Svinovských mostů jsou šířky nástupišť maximální a tedy nelze přístup na tyto nástupiště realizovat pouze jeden, jak bylo za socializmu předpokládáno, ale musely být dva. Do podchodu je daleko méně schodů než na nadchod a toto asi bylo rozhodující pro rozhodnutí.
Co se týče návaznosti na MHD historie je popsána ve zprávě. V realizovaném řešení je oproti předchozímu stavu dotažena autobusová doprava těsně před nádraží, což nikdy nebylo. Bohužel rozhodnutí o zrušení malodrah a posunutí tramvaje Poruba - Ostrava se stao v 60-tých a 70-tých letech minulého století a na razantní nápravu není vůle ani peníze.
To, co je zde presentováno je 1. etapa celého přednádražního prostoru. Ve druhé etapě by mělo být propojení přednádražního prostoru se Svinovskými mosty a přestavba přestupního uzlu Svinovské mosty (viz mé web.stránky) - vše je otázka financí.
3. etapa je zastavění volného prostoru k ulici Bílovecké - což by mělo být v režii soukromého investora.
Udržení čistoty je nejen na nádraží a nejen v Ostravě asi velký problém...

chci hluboce smeknout před řešením autora prosím všechny kecálky, kteří čerpají jen z fotek, běžte se na svinovské nádraží podívat in natura . autor ponechal prostor původní stavbě, prosklením nezastínil původní rysy a charakter krásně zdobené budovy. smekám před autorem, smekám před realizátorem-čistota řemeslného zpracování.

Protože jsem z Ostravy a vlakem jeydím celkem často, neodpustím si krátkou poznámku. Fotografie bohužel příliš nevystihují skutečnost a přijde mi, že se příliš snaží upozornit na detaily, ale žádná z nich nezachycuje průčelí budovy tak, jak působí na kolemjdoucí. V reálu skleněná přístavba nijak zvlášť nenarušuje původní historickou budouv, naopak působí jako jakýsi poloprůhledný závoj, nádraží získalo ojedinělou dynamiku a neuvěřitelně ožilo, což byl dle mého i záměr autora a investora. Dynamický ráz podtrhují zejména trysky ve vodní ploše bezprostředně před skleněnou fasádou, které tryskají s promenným proudem vody, což dojem z budovy dále oživuje. Dominantním prvkem na přístavbě jsou velké hodiny, které bohužel na fotografiích dost zanikají. Ve skutečnosti tak přístavba nepůsobí vůbec dojmem autosalónu (alespoň mne to nikdy ani nenapadlo . Celkově vzato, všem doporučuji se raději na budovu přijít podívat na vlastní oči, protože je mnohem podařenější, než většina přestaveb tady na archiwebu.

Rekonstrukci nádraží považuji za nejlepší ostravskou realizaci za posledních deset let, možná ještě více. Pokud někdo z fotek soudí, že skleněná hala se vůči staré budově chová arogantně a zastiňuje ji, tak v reálu je to přesně naopak. A je to přesně ten fakt který oceňuji nejvíce. Použití subtilní ocelové konstrukce a skla dalo nové hale tolik lehkosti, že pečlivě opravená stará budova má dostatek prostoru vyniknout a ukázat svou hmotu. Tento dialog nového a starého, což je u řady rekonstrukcí/dostaveb jeden z nejdůležitějších a nejcitlivějších momentů, zde považuji za mistrně zvládnutý. Neříkám to často, ale pokud je v Ostravě nějaká stavba, na kterou jsem jako Ostravský rodák opravdu hrdý, tak je to tato. Navíc předprostor nádraží a přilehlé oblasti považuji za plochy s velkým potenciálem, vše je jen otázkou času a peněz. Bohužel, mám pocit, že v Ostravě se vše ohledně výstavby děje třikrát pomaleji, než v ostatních velkých městech, takže už několik let diskutovaného stržení staré tržnice a řešení přístupu od tramvají ze asi jen tak nedočkáme. (Stejně jako třeba Karoliny.... ale to je téma aspoň na tři knihy). Každopádně panu architektu Filandrovi chci tímto poděkovat a pogratulovat, udělal mi radost.