Obytný soubor Obecní dvůr v Praze
Obecní dvůr v Praze na Starém Městě vznikl na půdorysu pozdně gotické budovy, která byla postupně rozšiřována a dostavována. Současná podoba areálu pochází z poloviny 19. století, kdy sloužil pro ustájení koní a uložení městského inventáře a mobiliáře, například hasičských stříkaček. Kromě toho zde byla také svatohaštalská škola. Projekt obnovy se zabýval rekonstrukcí a dostavbou komplexu tří historických objektů s vnitřním dvorem; novostavba bytového domu stojí v místě proluky.
Architektonickým záměrem bylo vytvoření ojedinělého obytného areálu v historické části Starého Města. Autoři projektu kladli důraz na zachování atmosféry místa, které tvoří soubor historických objektů různého stáří. Památkově chráněné stavby prošly komplexní rekonstrukcí, nový bytový dům navrhli jako střídmý, symetrického tvaru, s jasným a pravidelným řádem okenních otvorů. Jeho plechovou předsazenou fasádu člení organické motivy, které se uplatňují zejména při posunech stínících partií.
Obnova historických staveb
Obecní dvůr představuje soubor historických objektů různého stáří, nejstarší z nich obsahují pozůstatky středověkých konstrukcí. Areál sjednotila pozdně barokní přestavba v šedesátých letech 18. století. Právě tato fáze, doplněná a pozměněná ještě přestavbami a úpravami v 19. a 20. století (novostavba č. p. 1017, přestavba druhého nadzemního podlaží západní poloviny severního křídla, přístavek stáji v severozápadním rohu parcely) představuje jedinečný celek a urbanistický doklad středověké parcelace této části Prahy. Území navazující na areál Obecního dvora je v širších souvislostech zastavěné převážně bytovými domy. Před novostavbou je v ulici U Milosrdných v místě provizorního parkoviště plánována výstavba polyfunkčního objektu.
Tři památkově chráněné objekty byly opuštěné a zanedbané, jejich konstrukce se nacházely v havarijním stavu – zdivo a povrchové úpravy byly degradovány vlhkostí a povětrnostními vlivy, krovy byly napadeny biologickými škůdci. Východní část křídla byla znehodnocena vestavbou garáže, ale jako jedna z mála součástí areálu si zachovala autentický vzhled (doloženo na Langweilově modelu).
Objekt B byl původně hasičskou zbrojnicí, v domě C byla obecní škola a kanceláře, jeho jižní část sloužila jako hospodářská stavba. Postaven byl na místě zbořených koníren po roce 1874. Jednopatrový dům se dvěma křídly (objekt D) byl původně gotický s barokní nástavbou. Původní gotická křížová klenba měla čtyři pole a byla porušena vestavbou schodiště a příček v roce 1799. Jižní křídlo se několikrát přestavovalo v době baroka a byl v něm zřízen průjezd, který je zaklenut pozdně barokní plackou. Nedílnou součástí všech tří historických domů jsou dochované původní krovy mansardových střech s profilovanými dřevěnými římsami. I když byly tyto konstrukce značně poškozené, jejich původní prvky jsou v co největší míře zachovány.
Ve všech třech historických budovách jsou nyní byty, v 1. NP objektu D je ateliér. Dispozice bytů se snaží zohlednit stavební vývoj areálu tak, aby nezasahovaly do historického zdiva. Autoři projektu je očistili od novodobých úprav a nechali tak vyniknout velkorysým prostorům. Domy tedy prošly kompletní rekonstrukcí včetně restaurování historicky cenných prvků. Aby se co nejméně zasahovalo do krovů, byly vybrány dva dobové typy vikýřů: pultový a pseudobarokní. Stávající krytina je nahrazena novou – na budovách B a D jsou prejzy, na objektu C bobrovky. Odstrojily se veškeré podlahové vrstvy až na nosnou konstrukci (tzn. na trámy dřevěných stropů a rub klenby u klenebních stropů) a nahradily novými skladbami.
Pro úpravu dvora se autoři inspirovali u Langweilova modelu Prahy, který dokládá, že tu byl jeden soliterní strom, malá vodní nádrž a okrasná zahrádka. Po revitalizaci jsou nyní na dvoře tři vzrostlé stromy, které byly během stavby chráněny před poškozením. Nové zpevněné plochy s centrálním eliptickým chodníkem byly realizovány z repasovaných žulových kostek. Kromě toho jsou tu zpevněné plochy z repasovaných bloků ze sliveneckého mramoru , původní podlahy objektu B, které slouží pro přístupy k jednotlivým domům. Hledání autenticity původních objektů a snaha obnovit je v původních proporcích fasád znamenala mimo jiné nezbytné výškové úpravy dvora. Nově vzniklé dřevěné terasy před prosklenými arkádovými dveřmi v objektech B a D mimo jiné ukazují jak významně byl obecní dvůr v minulosti zavážen a navyšován. Rozdílné výškově uspořádané části dvora a oddělení předzahrádek bylo provedeno ze zídek vyzděných z hrubého kamene. Ve dvoře je také zahradní jezírko s vodotryskem.
Novostavba bytového domu
Nový objekt A stojí v proluce v severozápadní části území. Má šest regulérních nadzemních podlaží, ustupující sedmé podlaží a jedno podzemní podlaží. Prostory 1. NP a 1. PP z velké části fungují jako dvoupatrové garážové zakladače, kde jsou v části půdorysu výškově obě patra otevřena, vodorovnou monolitickou konstrukci zde nahrazuje technologie dopravníků automobilů.
V domě jsou tři byty: mezonetový umístěný v rámci 2. a 3. NP, patří k němu velká terasa ve 2. NP. Dále byt ve 4. NP a byt, který byl řešen v rámci 5. - 7. NP. K němu patří střešní pobytová terasa. Západní část 7. NP slouží jako částečně otevřený technologický prostor. V 1.NP se nachází vstupní prostor s recepcí. Vstup je koncipován jako hlavní pro celý areál (stejně tak recepce je společná). V rámci 1.NP je lokalizován vjezd pro osobní automobily z ulice U Milosrdných. Vjezd je řešen částečně jako zapuštěný záliv s následnou vjezdovou chodbou parkovací chodbou pro případ krátkodobého čekání v objektu a následně samostatný prostor nájezdu vozidla do prostoru automatického parkovacího systému. Ve východní části objektu je umístěna místnost odpadu, sklepy pro byty a technická místnost chlazení fungující pro osazení venkovních chladicích split jednotek pro objekty B a D. Zbývající prostor 1. PP slouží jako technické zázemí objektu: jsou tu umístěny místnost slaboproudu, silnoproudu, prostor pro vodoměrnou sestavu a umístění plynoměrů. V západní části je pak strojovna bazénové technologie pro jezírko nedvoře a prostor pro technologii závlah pro vertikální zahradu na fasádách objektu A.
Konstrukční řešení
Konstrukčně je objekt řešen jako kombinovaný železobetonový skelet s obousměrně pnutou lokálně podepřenou deskou, podporovanou sloupy čtvercového průřezu, nosnými obvodovými stěnami, vnitřními schodišťovými stěnami a výtahovou šachtou. Stavba byla založena na základové desce, která je pod nosnými sloupy a obvodovými suterénními stěnami podepřena velkoprůměrovými pilotami. Základová deska byla navržena s tloušťkou 600 mm, se zvětšením tloušťky desky pod sloupy tak, aby vzdorovala zatížení vztlaku vody při záplavách. Beton je vodostavebný třídy C30/37 –XA2 v kvalitě bílé vany.
Obvodové suterénní stěny tvoří nerozepřenou podzemní stěnu tloušťky 400 mm. Vybudovány byly před pažící stěnou a vzhledem k absenci stropní desky 1. PP jsou podepřeny základovou a stropní deskou 1. NP. Vnitřní nosné železobetonové stěny mají tloušťku 300 mm. V suterénu jsou sloupy oválného průřezu 650/400 mm. Bezprůvlakové stropní desky nad 1. PP, stejně jako deska nad 1. NP mají shodnou tloušťku 270 mm. Také stropní desky typického podlaží jsou bezprůvlakové a bez viditelných hlavic. Sloupy mají kruhový průřez o průměru 400 mm, vnitřní nosné železobetonové stěny tloušťku 200 mm. Vodorovné konstrukce byly realizovány z betonu C25/30-XC1, svislé nosné konstrukce z betonu C30/37-XC1, konstrukce v suterénech z betonu C30/37 třídy XA2.
Obvodový plášť
Obvodový plášť budovy je dvouvrstvý – kontaktní zateplovací plášť opatřený hladkou probarvenou omítkou doplňuje předsazený plášť z děrovaného plechu. Plechová fasáda je z galvanicky pokoveného a lakovaného hliníkového plechu tl. 3 mm. Vzor stylizovaných větví stromu byl do plechu vyražen formou různě velkých kruhových otvorů rastrovaných metodou typografického štočku. Do pravidelného rastru fasády zapadají i posuvné panely ze stejného materiálu – okenní žaluzie, které v zavřeném stavu dotvářejí motiv fasády. Výtvarně zásadní a technicky nejkomplikovanější bylo provedení rastru na jednotlivých panelech. Více než 300 částí pláště muselo být vyrobeno atypicky, podmínkou byla přesná návaznost rastru, v praxi minimalizace distancí mezi panely a perforace až do jejich krajů. To jsou požadavky, které jdou proti nárokům na dilatace, tuhost panelů (zejména u posuvných částí klíčové) a navíc vyžadují až strojírensky přesnou montáž. Po více než roce usilovného hledání dodavatele na domácím trhu a mnoha nezdařených pokusech se vzorkováním byla nakonec realizace kovové části fasád zadáno nizozemské společnosti MetaDecor. Ta uplatnila své zkušenosti z obdobných realizací v zahraničí, přesto si projektová a výrobní příprava zahrnující mimo jiné vytvoření úplného 3D modelu celé fasády s více než 80 atypickými detaily téměř rok.
Kinetika fasád je od 2. do 6. NP řešena motoricky, uskočená část 7. NP s variantním řešením otevírání (na rozdíl od posuvu se zde jedná o skládání celých částí fasád) je ovládána manuálně. V parteru je severní uliční fasáda řešena jako vertikální zahrada s automatickým zavlažováním (systémová dodávka truhlíků se zeminou zavěšených na podkladní rošt kotvený do nosné zdi). Stejný systém vertikální zahrady byl použit i na východní a jižní části dvorní fasády v 1. NP. Západní část fasády 1. NP směrem k sousednímu objektu a část jižní fasády bude porostlá popínavou zelení na treláži.
Okna bytů za pohyblivými panely jsou dvojdílná posuvná hliníková, široká 3 m a vysoká 2,3 m (bez parapetu). Okna mají tepelněizolační skla se samočisticí úpravou. Rámy jsou eloxované, v přírodním (stříbrném) odstínu.
Architektonickým záměrem bylo vytvoření ojedinělého obytného areálu v historické části Starého Města. Autoři projektu kladli důraz na zachování atmosféry místa, které tvoří soubor historických objektů různého stáří. Památkově chráněné stavby prošly komplexní rekonstrukcí, nový bytový dům navrhli jako střídmý, symetrického tvaru, s jasným a pravidelným řádem okenních otvorů. Jeho plechovou předsazenou fasádu člení organické motivy, které se uplatňují zejména při posunech stínících partií.
Obnova historických staveb
Obecní dvůr představuje soubor historických objektů různého stáří, nejstarší z nich obsahují pozůstatky středověkých konstrukcí. Areál sjednotila pozdně barokní přestavba v šedesátých letech 18. století. Právě tato fáze, doplněná a pozměněná ještě přestavbami a úpravami v 19. a 20. století (novostavba č. p. 1017, přestavba druhého nadzemního podlaží západní poloviny severního křídla, přístavek stáji v severozápadním rohu parcely) představuje jedinečný celek a urbanistický doklad středověké parcelace této části Prahy. Území navazující na areál Obecního dvora je v širších souvislostech zastavěné převážně bytovými domy. Před novostavbou je v ulici U Milosrdných v místě provizorního parkoviště plánována výstavba polyfunkčního objektu.
Tři památkově chráněné objekty byly opuštěné a zanedbané, jejich konstrukce se nacházely v havarijním stavu – zdivo a povrchové úpravy byly degradovány vlhkostí a povětrnostními vlivy, krovy byly napadeny biologickými škůdci. Východní část křídla byla znehodnocena vestavbou garáže, ale jako jedna z mála součástí areálu si zachovala autentický vzhled (doloženo na Langweilově modelu).
Objekt B byl původně hasičskou zbrojnicí, v domě C byla obecní škola a kanceláře, jeho jižní část sloužila jako hospodářská stavba. Postaven byl na místě zbořených koníren po roce 1874. Jednopatrový dům se dvěma křídly (objekt D) byl původně gotický s barokní nástavbou. Původní gotická křížová klenba měla čtyři pole a byla porušena vestavbou schodiště a příček v roce 1799. Jižní křídlo se několikrát přestavovalo v době baroka a byl v něm zřízen průjezd, který je zaklenut pozdně barokní plackou. Nedílnou součástí všech tří historických domů jsou dochované původní krovy mansardových střech s profilovanými dřevěnými římsami. I když byly tyto konstrukce značně poškozené, jejich původní prvky jsou v co největší míře zachovány.
Ve všech třech historických budovách jsou nyní byty, v 1. NP objektu D je ateliér. Dispozice bytů se snaží zohlednit stavební vývoj areálu tak, aby nezasahovaly do historického zdiva. Autoři projektu je očistili od novodobých úprav a nechali tak vyniknout velkorysým prostorům. Domy tedy prošly kompletní rekonstrukcí včetně restaurování historicky cenných prvků. Aby se co nejméně zasahovalo do krovů, byly vybrány dva dobové typy vikýřů: pultový a pseudobarokní. Stávající krytina je nahrazena novou – na budovách B a D jsou prejzy, na objektu C bobrovky. Odstrojily se veškeré podlahové vrstvy až na nosnou konstrukci (tzn. na trámy dřevěných stropů a rub klenby u klenebních stropů) a nahradily novými skladbami.
Pro úpravu dvora se autoři inspirovali u Langweilova modelu Prahy, který dokládá, že tu byl jeden soliterní strom, malá vodní nádrž a okrasná zahrádka. Po revitalizaci jsou nyní na dvoře tři vzrostlé stromy, které byly během stavby chráněny před poškozením. Nové zpevněné plochy s centrálním eliptickým chodníkem byly realizovány z repasovaných žulových kostek. Kromě toho jsou tu zpevněné plochy z repasovaných bloků ze sliveneckého mramoru , původní podlahy objektu B, které slouží pro přístupy k jednotlivým domům. Hledání autenticity původních objektů a snaha obnovit je v původních proporcích fasád znamenala mimo jiné nezbytné výškové úpravy dvora. Nově vzniklé dřevěné terasy před prosklenými arkádovými dveřmi v objektech B a D mimo jiné ukazují jak významně byl obecní dvůr v minulosti zavážen a navyšován. Rozdílné výškově uspořádané části dvora a oddělení předzahrádek bylo provedeno ze zídek vyzděných z hrubého kamene. Ve dvoře je také zahradní jezírko s vodotryskem.
Novostavba bytového domu
Nový objekt A stojí v proluce v severozápadní části území. Má šest regulérních nadzemních podlaží, ustupující sedmé podlaží a jedno podzemní podlaží. Prostory 1. NP a 1. PP z velké části fungují jako dvoupatrové garážové zakladače, kde jsou v části půdorysu výškově obě patra otevřena, vodorovnou monolitickou konstrukci zde nahrazuje technologie dopravníků automobilů.
V domě jsou tři byty: mezonetový umístěný v rámci 2. a 3. NP, patří k němu velká terasa ve 2. NP. Dále byt ve 4. NP a byt, který byl řešen v rámci 5. - 7. NP. K němu patří střešní pobytová terasa. Západní část 7. NP slouží jako částečně otevřený technologický prostor. V 1.NP se nachází vstupní prostor s recepcí. Vstup je koncipován jako hlavní pro celý areál (stejně tak recepce je společná). V rámci 1.NP je lokalizován vjezd pro osobní automobily z ulice U Milosrdných. Vjezd je řešen částečně jako zapuštěný záliv s následnou vjezdovou chodbou parkovací chodbou pro případ krátkodobého čekání v objektu a následně samostatný prostor nájezdu vozidla do prostoru automatického parkovacího systému. Ve východní části objektu je umístěna místnost odpadu, sklepy pro byty a technická místnost chlazení fungující pro osazení venkovních chladicích split jednotek pro objekty B a D. Zbývající prostor 1. PP slouží jako technické zázemí objektu: jsou tu umístěny místnost slaboproudu, silnoproudu, prostor pro vodoměrnou sestavu a umístění plynoměrů. V západní části je pak strojovna bazénové technologie pro jezírko nedvoře a prostor pro technologii závlah pro vertikální zahradu na fasádách objektu A.
Konstrukční řešení
Konstrukčně je objekt řešen jako kombinovaný železobetonový skelet s obousměrně pnutou lokálně podepřenou deskou, podporovanou sloupy čtvercového průřezu, nosnými obvodovými stěnami, vnitřními schodišťovými stěnami a výtahovou šachtou. Stavba byla založena na základové desce, která je pod nosnými sloupy a obvodovými suterénními stěnami podepřena velkoprůměrovými pilotami. Základová deska byla navržena s tloušťkou 600 mm, se zvětšením tloušťky desky pod sloupy tak, aby vzdorovala zatížení vztlaku vody při záplavách. Beton je vodostavebný třídy C30/37 –XA2 v kvalitě bílé vany.
Obvodové suterénní stěny tvoří nerozepřenou podzemní stěnu tloušťky 400 mm. Vybudovány byly před pažící stěnou a vzhledem k absenci stropní desky 1. PP jsou podepřeny základovou a stropní deskou 1. NP. Vnitřní nosné železobetonové stěny mají tloušťku 300 mm. V suterénu jsou sloupy oválného průřezu 650/400 mm. Bezprůvlakové stropní desky nad 1. PP, stejně jako deska nad 1. NP mají shodnou tloušťku 270 mm. Také stropní desky typického podlaží jsou bezprůvlakové a bez viditelných hlavic. Sloupy mají kruhový průřez o průměru 400 mm, vnitřní nosné železobetonové stěny tloušťku 200 mm. Vodorovné konstrukce byly realizovány z betonu C25/30-XC1, svislé nosné konstrukce z betonu C30/37-XC1, konstrukce v suterénech z betonu C30/37 třídy XA2.
Obvodový plášť
Obvodový plášť budovy je dvouvrstvý – kontaktní zateplovací plášť opatřený hladkou probarvenou omítkou doplňuje předsazený plášť z děrovaného plechu. Plechová fasáda je z galvanicky pokoveného a lakovaného hliníkového plechu tl. 3 mm. Vzor stylizovaných větví stromu byl do plechu vyražen formou různě velkých kruhových otvorů rastrovaných metodou typografického štočku. Do pravidelného rastru fasády zapadají i posuvné panely ze stejného materiálu – okenní žaluzie, které v zavřeném stavu dotvářejí motiv fasády. Výtvarně zásadní a technicky nejkomplikovanější bylo provedení rastru na jednotlivých panelech. Více než 300 částí pláště muselo být vyrobeno atypicky, podmínkou byla přesná návaznost rastru, v praxi minimalizace distancí mezi panely a perforace až do jejich krajů. To jsou požadavky, které jdou proti nárokům na dilatace, tuhost panelů (zejména u posuvných částí klíčové) a navíc vyžadují až strojírensky přesnou montáž. Po více než roce usilovného hledání dodavatele na domácím trhu a mnoha nezdařených pokusech se vzorkováním byla nakonec realizace kovové části fasád zadáno nizozemské společnosti MetaDecor. Ta uplatnila své zkušenosti z obdobných realizací v zahraničí, přesto si projektová a výrobní příprava zahrnující mimo jiné vytvoření úplného 3D modelu celé fasády s více než 80 atypickými detaily téměř rok.
Kinetika fasád je od 2. do 6. NP řešena motoricky, uskočená část 7. NP s variantním řešením otevírání (na rozdíl od posuvu se zde jedná o skládání celých částí fasád) je ovládána manuálně. V parteru je severní uliční fasáda řešena jako vertikální zahrada s automatickým zavlažováním (systémová dodávka truhlíků se zeminou zavěšených na podkladní rošt kotvený do nosné zdi). Stejný systém vertikální zahrady byl použit i na východní a jižní části dvorní fasády v 1. NP. Západní část fasády 1. NP směrem k sousednímu objektu a část jižní fasády bude porostlá popínavou zelení na treláži.
Okna bytů za pohyblivými panely jsou dvojdílná posuvná hliníková, široká 3 m a vysoká 2,3 m (bez parapetu). Okna mají tepelněizolační skla se samočisticí úpravou. Rámy jsou eloxované, v přírodním (stříbrném) odstínu.
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
...Tak jsem si tak nějak...
šakal
05.10.17 09:55
Domy duchů
Tomáš Vích
09.10.17 02:52
zobrazit všechny komentáře
