Revitalizace Bastionu u Božích muk

Původní stav
Oblast barokního Bastionu XXXI je součástí středověkého opevnění Nového Města pražského, založeného roku 1348 císařem Karlem IV. Nedobytnost místa byla posílena přítomností chrámu Karlu Velikého. Spolu s pevností Vyšehrad, významnou památkou fortifikace města, tvoří hradby obranný komplex, skrytý v nových vrstvách soudobé Prahy, památky UNESCO. Oblast zahrad před hradbami byla ve 14. století ponechána jako územní rezerva a zůstala nezastavěná i v době pozdějšího rozšiřování města. Zachovaná linie hradeb dosud jasně odděluje funkční územní celky „před“ hradbou: Nové město a kampus Karlovy Univerzity a „za“ hradbou: park Folimanka a část města pod Vyšehradem. Neprostupnost území způsobila vznik periferní, nepřístupné a nevyužité zeleně uvnitř centra města, místy až s charakterem „brownfields“. Postupná ztráta významu historických cest a cílů v území způsobila sice konzervaci místa, ale i lokální pauperizaci a související ohrožení historických památek.
Původní stav - místo uzavřené rozpadlou ohradou, nepřístupné, neviditelné. Za ohradou -   neprostupný vysoký plevel prorůstající hromady sutě. Uprostřed torzo domu. Periferie – uprostřed starého města. Ale také – oáza uprostřed města. Vyjmutá, vyzvednutá, vyklenutá nad údolí. Místo levitující ve vlastní prostorové vrstvě. Prostor specifického světla, větru, obrazů horizontu.

Záměr
Stavba je součástí širší plánované koncepce propojení zelených částí a veřejných prostranství oblasti univerzitního kampusu Albertova, navazujících území Nového města pražského a Vinohrad. Součástí je také zpřístupnění doposud nevyužívaných a zanedbaných lokalit a vybudování nových veřejných venkovních prostor s odpovídajícím kulturním a užitným zázemím souvisejících objektů. Cílem byla úprava veřejného prostranství, dostavba objektu zahradní kavárny a galerie na místě zříceného nadzemního objektu z 19. století, propojení prostoru před a za středověkou hradební linií, oddělující území zahrad a univerzitního kampusu od dalších částí města. Záměrem bylo vytvoření atraktivního společného cíle pro obyvatele „před“ i „za“ hradbou a obnovení základních vlastností „ostrožny“, místa s širokou viditelnosti (vidícího i viděného), místa spojení obou stran města, místa pobytu, místa setrvání, místa k přemýšlení, místa odpočinku, místa akropole přístupné cestami ze všech stran. Místa cíle, místa setkání, místa schůzek, místa k zapamatování, místa koncentrace lidského umění, místa odpočinku na slunci, pikniku na trávě, posezení na lavici pod stromem, místa „opevnění“, místa bezpečí, „věčného“ místa v Praze, místa Bastionu u Božích muk.



Návrh
Revitalizace byla realizována na základě vítězného návrhu z veřejné architektonické soutěže, vypsané Městskou částí Praha 2 v roce 2007. Nový objekt zázemí byl navržen jako podzemní stavba, skrytá akropole, která láká svým obsahem a zpracováním, nikoli viditelností. Je koncipován jako samostatná pevná schránka lastury, vložená do souvrství archeologicky definovaných stratigrafických rovin barokního a nového terénu, bez narušení charakteru fortifikace a pohledové linie hradeb. Objekt nabízí variabilní využití: univerzální sál pro výstavy, společenské akce či kavárnu, zázemí veřejnosti a provozu. Masivní posuvné stěny umožňují naprosté uzavření baru a ostatního zázemí kavárny a přeměnu na otevřený kulturní prostor. Otevřením prosklených stěn jak směrem do atria, tak směrem do volného prostranství bastionu lze kompletně propojit interiér s exteriérem a vytvořit jednotný neomezený prostor pro pořádání divadelních představení nebo koncertů. Upravená plocha bastionu umožňuje výstavu uměleckých děl v krajině. Exteriér se otevřenou čelní prosklenou posuvnou stěnou, obrácenou k panoramatu Vyšehradu, stává plnohodnotnou součástí interiéru. Obnovená pohledová komunikace mezi fortifikacemi navazuje na strategickou vzájemnost obou staveb v prostoru města. Propojení území skrze hradby je realizováno průchodem na rozhraní mezi středověkou a barokní zdí fortifikace v místě skrytých středověkých schodů. Nové točité schodiště spojuje Bastion s parkem Horská a novou brankou v hradbách dále s parkem Folimanka.
Součástí realizace je i rekonstrukce stěnové kaple z 18. století a doplnění soudobé skulptury Božích muk.

Revitalizace Bastionu je první realizovanou součástí rozsáhlého záměru, jejíž velký význam spočívá v nastartování procesu oživení širší oblasti, přivedení obyvatel do lokality, upoutání pozornosti veřejnosti umožňující realizovat pokračování dalších etap revitalizace. Vložení nové pobytové a kulturní funkce do struktury památkových objektů umožnilo jejich záchranu nikoli jako neživých muzeálních objektů, ale jako přirozené živoucí součásti města. Výsledná architektonická podoba je důkazem možnosti spojení památkového přístupu k obnově památkově cenných konstrukcí a přiměřeně sebevědomého současného výrazu nové kontextuální architektury. Stává se tak příkladem možného způsobu práce v oblastech podobného charakteru. Vytvořením současné skulptury Božích muk do obnovené kaple a jejím vysvěcením došlo k posílení Genia Loci a návratu obsahu jménu místa.

Kromě kontextuálního doplnění a vyzdvihnutí potenciálu stávajícího prostředí, přinášejí nové objekty také prožitek z architektury samotné. Tvarosloví novostavby je elementární, minimální a vychází z principů fortifikační architektury. Záměrem je elementárnost prvků a materiálů, nepřidávání ničeho „navíc“. Mnohovrstevnatosti vjemů bylo dosaženo nikoli kupením detailů, ale naopak ukládáním vrstev vjemů do samotné hmoty a prostoru, které akcentují, iniciují anebo pouze hostí jemné jevy prostředí -  proměnlivou barevnost odrazů slunce, temnou hloubku stínů, šelest suchých listů, přechody světla a stínu od nejjemnější struktury k ostrým hranám kontrastu, pomalé stékání rzi po kamenné zdi – odměřující čas.