Veletržní palác
Palác Pražských vzorkových veletrhů v Praze
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
pro náčrtky generelního řešení výstavby veletržních budov P. V. V. na pozemcích továrních objektů Melichar-Umrath v Praze VII.
Pro budoucí výstavbu budov P. V. V. rozšířil jsem daný program a načrtl jsem možnost velkorysé výstavby veletržních budov i na pozemcích, které doposud nejsou majetkem P. V. V. a to proto, abych poukázal na výhody tohoto řešení.
Z ekonomických důvodů jest pro P. V. V. nejdůležitější otázka laciné dopravy. Proto věnoval jsem jí hlavní pozornost a navrhl jsem v blízkosti budoucích budov P. V. V. u tělesa buštěhradské dráhy zvláštní nádraží pro P. V. V., které má sprostředkovati rychlou a lacinou dopravu výstavních předmětů do veletržních budov.
Poněvadž byla ponechána projektantu určitá volnost v úpravě bloků C a D, navázal jsem svůj návrh na myšlenku nákladního nádraží a provedl jsem úpravu regulační na ploše dřívějších bloků C a D.
Úprava tato v návrhu ideální výstavby zabírá sice část plochy zrušeného hřbitova; naproti tomu však zvětšuje zahradní plochu v těchto místech. Tato úprava umožňuje mimo to vytvoření pravoúhlých bloků, výhodnějších pro řešení výstavních budov, jak bylo svrchu uvedeno se zřetelem k laciné dopravě vystavovaných předmětů do veletržních exposic a skladišť. Proto navrhl jsem menší nákladní nádraží, kde dvěmi nákladními zdvižemi
možno dopraviti vagony do niveau II. souterrainu a rozvésti je pak po kolejích položených v hlavních komunikacích souterainních. Pro místní dopravu výstavních předmětů jsou v budovách A a B nákladní zdviže, situované v Bělského třídě a ve Veverkově ulici. Tyto ulice mají nepatrné stoupání a hodí se tedy jedině pro místní dopravu. Výtahy tyto umožňují spojení veletržních exposic se všemi patry a též s výstavním velkým sálem, kde jednoduchým přesunem na pojezdný jeřáb dopravují se předměty do všech míst sálových prostorů.
Při budově C, kde rozhodují disposice obytného patra, dislokovány dle umístění schodišť menší nákladní výtahy, jež pracují v šachtě výtahů osobních. Pro disposici budov A a B bylo směrodatným:
Program budovy A jest doplněn tím, že byl zvětšen biograf na 800 míst, zřízena centrální restaurace a že byla navržená kavárna spojena výtahy s bufety ve všech patrech a v druhém souterrainu vyřešeno rozsáhlé skladiště beden. U budovy B vytvořeny mimo program velké lidové lázně. U budovy hotelové rozšířen program o lidovou restauraci a malý sál. Vše ostatní jest patrno z půdorysů a řezů.
Konstrukce všech budov jsou železobetonové, systému hřibového; spojení podpor s deskou jest bez viditelných hlav. Konstrukce nad středním traktem jest patrna z řezu budovou. Byla, právě tak jako jiné v projektu použité konstrukce zhruba staticky vyřešena.
Alternativní řešení.
Přikládám též alternativní řešení provedené pro nedostatek času pouze v půdoryse přízemí, III. patra, v průčelích a perspektivě. Krámové hally střídají se v přízemí s výstavními sály, osvětlenými kromě vrchního světla též direktně. Vyšší patra mají spojitou komunikaci. Souterrain představoval jsem si řešený podle způsobu provedeného u budovy A. Uspořádání kanceláří P. V. V., banky, restaurace, kavárny a biografu jest vzhledem na dislokaci schodišť snadno proveditelné.
Oldřich Tyl. V Praze, 31. srpna 1924.
K SOUTĚŽI NA VELETRŽNÍ BUDOVY
ALOIS ŠPALEK
Regulační podmínka soutěže, zachovati směr ulice u Studánky znamenala již sama pro soutěžící značné minus pro vyvinutí takové koncepce, jak samotným programem byla předurčována. K této podmínce pak nad to nebylo důvodu, vždyť v cestě není nic více než starý hřbitov, který nemá významu ani uměleckého, ani historického. Pro řešení úkolu, jak se ukázalo, právě tato podmínka byla až osudně nebezpečnou. Vtiskla pracem těch, kteří se nedovedli od ní emancipovati, ráz jisté bezradnosti a tápání a podlomila jim přímo možnost dojíti k velkorysému řešení. Přední dva bloky byly jimi disposičně ovládnuty více nebo méně uspokojivě, za to zadní blok, vtěsnaný do trojúhelníkové parcely, dopadl místy až nemožně bizarně (viz řešení paprskovité, Kotek neb Vaněček). Architekt Dryák ovládl obloukovým přechodem poměrně nejšťastněji tento blok. Ze všech projektů toliko jediný (Tyl) má tolik síly, že zrušením násilné šikmosti ulice u Studánky dociluje lepší regulace a pravidelné, rovné bloky, schopné širšího zpracování. Veletržní bazar, toť prototyp časového problému, v nějž se dá vtělit všechen důvtip moderní techniky. Jí ovlivněná disposice sama se udává, sama roste, pomíjejíc vše malicherné, zbavujíc se planého dekoru, historicismu i romantismu, v ní vtěluje se opravdový duch inženýrský, těžící jen z potřeb, účelnosti, praktičnosti, ekonomie, hygieny, z vymožeností technických i hospodářských, onen duch, jimž rodí se nová architektura. Projekt, který má vítěziti a - nad to - býti i realisován, musí vycházeti z těchto eminentních potřeb, které určují jeho linii; architekt, tvůrce, musí vědecky pojímati svůj úkol jako vzdělanec, sledující rozvoj moderního života, tak mnohotvárného, se všech hledisek; nesmí ho zajímati pouze architektura (tektonika a plastika), ale život.
Je mnoho v některých disposicích provinciálního, staroevropského, málo života, mnoho školy. Jak mnoho práce dala na př. některým soutěžícím nepatrná nesnáz, totiž zálom front předních bloků kol ulice Rudolfovy, jenž dává levému bloku tvar nepravidelného různoběžníka (viz projekt Roithův, kde příčná křídla jsou kolmá k ulici Bělského, se zadním traktem se vesměs kose protínající a trčí takto celý systém pravidelných trojúhelníků při této frontě). Tato nepravidelnost se dala lehce překonati zakřivením nebo zálomem příčných traktů tak, aby se kolmo s podélnými protínaly (Tyl).
Disposice bloků pro moderního architekta je daným úkolem vytčena: přehlednost, jednoduchost, dobré dimense; podkladem jest konstruktivní systém, určující rytmus stavby, rytmus se opakující, monumentalisující (Tyl). Není tu místa pro idylické kouty, malebná seskupení, působivé prospekty, ale požadavky jsou : prostor, přehled, orientace, rychlost, pořádek, systematičnost, bezpečnost, vzduch, světlo, čistota; to jsou účelové prvky, tvořící žádoucí dobrou disposici. Je s podivem, že projekt v pořadí nejbližší za nejlepším sahá k bezcennému dekoru reklamní věže 80 m vysoké, nesrovnávající se v nejmenší s pojmem ekonomie v nynější době tak významným. Bylo naprosto falešným to cítění, jež pojímá stavbu jako objekt reklamní z jisté analogie nutností reklamy pro vystavené zboží. Tato snaha právě vedla k výstřelkům, jež podlamují vlastní účinnost celkového útvaru budov, které samy o sobě při dobré konstruktivní architektuře jsou tou nejúčinnější reklamou.
Komunikace, doprava zboží velkého i menšího, vlastní provoz a frekvence jsou základními složkami účelného řešení. Bizarností a složitostí půdorysu, labyrintem chodeb, místností a dvorů znemožňuje se komunikace, provoz, béře se světlo i vzduch. Jen půdorysy, mající velkou linii, podmíněnou konstruktivním systemem, prostorností, přehledem a pravidelností mohou obstáti, protože vytvářejí soustavnost, řád, snadnou orientaci, zaručují bezpečnost, zdravý pobyt, pohodlí, finanční úspěch obchodu (Tyl). Doprava zboží přímo z kolejí buštěhradské dráhy do souterainu vlečkou a výtahy je eminentní podmínkou velmi dobře pochopenou jen sporým počtem soutěžících (Tyl, Dryák). Vtipu vyžadovalo též vyřešení terénního stoupání směrem západním bez újmy homogenosti disposice a frekvence (Tyl).
Veletržní bazar, toť továrna, reservoir světla a vzduchu, prostor ovládaný řádem, systemem, organisaci pohybu, uspořádání, složení zboží, frekvence, provozu, odpočinku, osvěžení, posilnění a zotavení. Nevyhnutelné tyto součásti celku, kavárny, restaurace, biografy, bary jsou vedlejšími produkty celkového útvaru, jichž umístnění v dobré koncepci půdorysové samočinně vyplyne, aniž poruší vlastní organismus budovy a její vlastní účel (Tyl).
S velkým povděkem vítáme, že architektům naší generace naskytl se první úkol od obvyklých odlišný, při jehož řešení se zástupci našeho směru podařilo dokumentovati oprávněnost našich thesí a jejich životnost! Lze jen znovu opakovati, že dobově cítěná a tvořená konstruktivní architektura musí býti výsledkem důmyslu a techniky dnešní doby a musí takto přesně a eminentně splniti požadavky dnešního složitého života. Moderní architektura není problémem jen výtvarnickým, ale i technickým, hospodářským, sociálním a kulturním zároveň.
pro náčrtky generelního řešení výstavby veletržních budov P. V. V. na pozemcích továrních objektů Melichar-Umrath v Praze VII.
Pro budoucí výstavbu budov P. V. V. rozšířil jsem daný program a načrtl jsem možnost velkorysé výstavby veletržních budov i na pozemcích, které doposud nejsou majetkem P. V. V. a to proto, abych poukázal na výhody tohoto řešení.
Z ekonomických důvodů jest pro P. V. V. nejdůležitější otázka laciné dopravy. Proto věnoval jsem jí hlavní pozornost a navrhl jsem v blízkosti budoucích budov P. V. V. u tělesa buštěhradské dráhy zvláštní nádraží pro P. V. V., které má sprostředkovati rychlou a lacinou dopravu výstavních předmětů do veletržních budov.
Poněvadž byla ponechána projektantu určitá volnost v úpravě bloků C a D, navázal jsem svůj návrh na myšlenku nákladního nádraží a provedl jsem úpravu regulační na ploše dřívějších bloků C a D.
Úprava tato v návrhu ideální výstavby zabírá sice část plochy zrušeného hřbitova; naproti tomu však zvětšuje zahradní plochu v těchto místech. Tato úprava umožňuje mimo to vytvoření pravoúhlých bloků, výhodnějších pro řešení výstavních budov, jak bylo svrchu uvedeno se zřetelem k laciné dopravě vystavovaných předmětů do veletržních exposic a skladišť. Proto navrhl jsem menší nákladní nádraží, kde dvěmi nákladními zdvižemi
možno dopraviti vagony do niveau II. souterrainu a rozvésti je pak po kolejích položených v hlavních komunikacích souterainních. Pro místní dopravu výstavních předmětů jsou v budovách A a B nákladní zdviže, situované v Bělského třídě a ve Veverkově ulici. Tyto ulice mají nepatrné stoupání a hodí se tedy jedině pro místní dopravu. Výtahy tyto umožňují spojení veletržních exposic se všemi patry a též s výstavním velkým sálem, kde jednoduchým přesunem na pojezdný jeřáb dopravují se předměty do všech míst sálových prostorů.
Při budově C, kde rozhodují disposice obytného patra, dislokovány dle umístění schodišť menší nákladní výtahy, jež pracují v šachtě výtahů osobních. Pro disposici budov A a B bylo směrodatným:
- Vytvoření co možná velkých výstavních ploch,
- utvoření spojitých komunikací,
- vytvoření velkých sálů výstavních,
- získání co největšího množství krámů.
Program budovy A jest doplněn tím, že byl zvětšen biograf na 800 míst, zřízena centrální restaurace a že byla navržená kavárna spojena výtahy s bufety ve všech patrech a v druhém souterrainu vyřešeno rozsáhlé skladiště beden. U budovy B vytvořeny mimo program velké lidové lázně. U budovy hotelové rozšířen program o lidovou restauraci a malý sál. Vše ostatní jest patrno z půdorysů a řezů.
Konstrukce všech budov jsou železobetonové, systému hřibového; spojení podpor s deskou jest bez viditelných hlav. Konstrukce nad středním traktem jest patrna z řezu budovou. Byla, právě tak jako jiné v projektu použité konstrukce zhruba staticky vyřešena.
Alternativní řešení.
Přikládám též alternativní řešení provedené pro nedostatek času pouze v půdoryse přízemí, III. patra, v průčelích a perspektivě. Krámové hally střídají se v přízemí s výstavními sály, osvětlenými kromě vrchního světla též direktně. Vyšší patra mají spojitou komunikaci. Souterrain představoval jsem si řešený podle způsobu provedeného u budovy A. Uspořádání kanceláří P. V. V., banky, restaurace, kavárny a biografu jest vzhledem na dislokaci schodišť snadno proveditelné.
Oldřich Tyl. V Praze, 31. srpna 1924.
Stavba III, 1924, s. 75, 78.
K SOUTĚŽI NA VELETRŽNÍ BUDOVY
ALOIS ŠPALEK
Regulační podmínka soutěže, zachovati směr ulice u Studánky znamenala již sama pro soutěžící značné minus pro vyvinutí takové koncepce, jak samotným programem byla předurčována. K této podmínce pak nad to nebylo důvodu, vždyť v cestě není nic více než starý hřbitov, který nemá významu ani uměleckého, ani historického. Pro řešení úkolu, jak se ukázalo, právě tato podmínka byla až osudně nebezpečnou. Vtiskla pracem těch, kteří se nedovedli od ní emancipovati, ráz jisté bezradnosti a tápání a podlomila jim přímo možnost dojíti k velkorysému řešení. Přední dva bloky byly jimi disposičně ovládnuty více nebo méně uspokojivě, za to zadní blok, vtěsnaný do trojúhelníkové parcely, dopadl místy až nemožně bizarně (viz řešení paprskovité, Kotek neb Vaněček). Architekt Dryák ovládl obloukovým přechodem poměrně nejšťastněji tento blok. Ze všech projektů toliko jediný (Tyl) má tolik síly, že zrušením násilné šikmosti ulice u Studánky dociluje lepší regulace a pravidelné, rovné bloky, schopné širšího zpracování. Veletržní bazar, toť prototyp časového problému, v nějž se dá vtělit všechen důvtip moderní techniky. Jí ovlivněná disposice sama se udává, sama roste, pomíjejíc vše malicherné, zbavujíc se planého dekoru, historicismu i romantismu, v ní vtěluje se opravdový duch inženýrský, těžící jen z potřeb, účelnosti, praktičnosti, ekonomie, hygieny, z vymožeností technických i hospodářských, onen duch, jimž rodí se nová architektura. Projekt, který má vítěziti a - nad to - býti i realisován, musí vycházeti z těchto eminentních potřeb, které určují jeho linii; architekt, tvůrce, musí vědecky pojímati svůj úkol jako vzdělanec, sledující rozvoj moderního života, tak mnohotvárného, se všech hledisek; nesmí ho zajímati pouze architektura (tektonika a plastika), ale život.
Je mnoho v některých disposicích provinciálního, staroevropského, málo života, mnoho školy. Jak mnoho práce dala na př. některým soutěžícím nepatrná nesnáz, totiž zálom front předních bloků kol ulice Rudolfovy, jenž dává levému bloku tvar nepravidelného různoběžníka (viz projekt Roithův, kde příčná křídla jsou kolmá k ulici Bělského, se zadním traktem se vesměs kose protínající a trčí takto celý systém pravidelných trojúhelníků při této frontě). Tato nepravidelnost se dala lehce překonati zakřivením nebo zálomem příčných traktů tak, aby se kolmo s podélnými protínaly (Tyl).
Disposice bloků pro moderního architekta je daným úkolem vytčena: přehlednost, jednoduchost, dobré dimense; podkladem jest konstruktivní systém, určující rytmus stavby, rytmus se opakující, monumentalisující (Tyl). Není tu místa pro idylické kouty, malebná seskupení, působivé prospekty, ale požadavky jsou : prostor, přehled, orientace, rychlost, pořádek, systematičnost, bezpečnost, vzduch, světlo, čistota; to jsou účelové prvky, tvořící žádoucí dobrou disposici. Je s podivem, že projekt v pořadí nejbližší za nejlepším sahá k bezcennému dekoru reklamní věže 80 m vysoké, nesrovnávající se v nejmenší s pojmem ekonomie v nynější době tak významným. Bylo naprosto falešným to cítění, jež pojímá stavbu jako objekt reklamní z jisté analogie nutností reklamy pro vystavené zboží. Tato snaha právě vedla k výstřelkům, jež podlamují vlastní účinnost celkového útvaru budov, které samy o sobě při dobré konstruktivní architektuře jsou tou nejúčinnější reklamou.
Komunikace, doprava zboží velkého i menšího, vlastní provoz a frekvence jsou základními složkami účelného řešení. Bizarností a složitostí půdorysu, labyrintem chodeb, místností a dvorů znemožňuje se komunikace, provoz, béře se světlo i vzduch. Jen půdorysy, mající velkou linii, podmíněnou konstruktivním systemem, prostorností, přehledem a pravidelností mohou obstáti, protože vytvářejí soustavnost, řád, snadnou orientaci, zaručují bezpečnost, zdravý pobyt, pohodlí, finanční úspěch obchodu (Tyl). Doprava zboží přímo z kolejí buštěhradské dráhy do souterainu vlečkou a výtahy je eminentní podmínkou velmi dobře pochopenou jen sporým počtem soutěžících (Tyl, Dryák). Vtipu vyžadovalo též vyřešení terénního stoupání směrem západním bez újmy homogenosti disposice a frekvence (Tyl).
Veletržní bazar, toť továrna, reservoir světla a vzduchu, prostor ovládaný řádem, systemem, organisaci pohybu, uspořádání, složení zboží, frekvence, provozu, odpočinku, osvěžení, posilnění a zotavení. Nevyhnutelné tyto součásti celku, kavárny, restaurace, biografy, bary jsou vedlejšími produkty celkového útvaru, jichž umístnění v dobré koncepci půdorysové samočinně vyplyne, aniž poruší vlastní organismus budovy a její vlastní účel (Tyl).
S velkým povděkem vítáme, že architektům naší generace naskytl se první úkol od obvyklých odlišný, při jehož řešení se zástupci našeho směru podařilo dokumentovati oprávněnost našich thesí a jejich životnost! Lze jen znovu opakovati, že dobově cítěná a tvořená konstruktivní architektura musí býti výsledkem důmyslu a techniky dnešní doby a musí takto přesně a eminentně splniti požadavky dnešního složitého života. Moderní architektura není problémem jen výtvarnickým, ale i technickým, hospodářským, sociálním a kulturním zároveň.
Stavba III, 1924, s. 65, 71, 72.
0 komentářů
přidat komentář
