Drákulovo doupě na pěší zóně vytvořil jako jednu ze svých prvních realizací mistr současné dekonstrukce ze Štýrského Hradce Günther Domenig. Organicky laděná hmota domu a především jeho fasáda nám podávají svědectví, co se honilo architektovi v polovině 70. let hlavou. Tendence směřující k přírodním křivkám, zájem o organicky tvarované formy nenechaly klidným ani
Jörna Utzona, který je inspirací z přírodní říše proslulý.
Hlavním dojmem z banky na Favoritenstrasse je šok. Naprosto kontrastující stavba je zde nepochopitelná a vyvolává řadu emocí. Nerezový plech jako krunýř chrání vnitřní orgány tohoto živočicha. Vzduchotechnika, schodiště, to vše je zapojeno do bizarní architektonické hry, která stojí za vidění. Pocit z tvorby
Antonia Gaudího se pomalu vkrádá do návštěvníkovy mysli. Velkou nevýhodou takto pojaté stavby je její zašlost vlivem smogu velkoměsta a navržených forem, které jen velmi špatně odolávají tomuto neduhu.
Jan Kratochvíl, 2001