Byt pro rodinu se třemi dětmi
Dům u sadů Svatopluka Čecha pochází z roku 1904, v roce 1928 byl nadstavěn o čtvrté patro a podkroví a byla změněna původně neoklasicistní fasáda. Byt 4+1 ve třetím patře byl předchozími nájemníky využíván jako dvougenerační a byl ve velmi opotřebovaném stavu, nicméně dispozice zůstala půvdní. Kromě vybudování moderního a pohodlného rodinného zázemí bylo přáním majitelů vytvořit možnost soukromého prostoru pro každého člena rodiny, zejména pro každé ze tří dětí.
Nepříznivou severojižní orientaci kompenzuje výhled do parku a díky vysoké poloze bytu také pohled na střechy okolních domů a katedrály sv. Víta v dálce.
Centrálním a vstupním prostorem je původní chodba - nyní vstupní hala, která také slouží jako malá galerie. Původní repasované dveře byly doplněny o nástěnné kazetové obklady, aby byl zvýrazněn historický charakter domu. Mírný retro charakter mají ještě koupelny, jinak je byt zařízen nábytkem a dveřmi v nedekorativním stylu.
Jako společný prostor byla zvolena místnost s arkýřem na severní straně bytu. Příčky dalších pokojů do Slezské ulice byly posunuty nebo přidány tak, aby vznikl samostatný pokoj pro dívku a dva propojené menší pokoje pro chlapce. Vzhledem k velkému věkovému rozdílu a z toho vyplývajícího rozdílného životního rytmu je pokoj vybaven posuvnou stěnou na celou výšku prostoru, aby bylo možné míru soukromí upravit.
K dětským pokojům přiléhá chodba s knihovnou a úložnými prostory, vše je řešeno jako nábytková vestavba.
Na jižní straně bytu se nachází ložnice rodičů a průchozí pracovna, kombinovaná s funkcí pokoje pro hosty. Místnost je opět možné uzavřít posuvnou stěnou.
Pro finální povrchové úpravy byly zvoleny tradiční materiály - dřevěná podlaha (jasan) a bíle lakovaná mdf. Na podlahách v koupelnách je epoxycementová stěrka šedé barvy, kombinovaná s bílým fazetovým keramickým obkladem, doplněné skříňkami z olejovaného masivního dubu a velkoplošnými zrcadly.
Bílá barva na stěnách a vestavěném nábytku byla zvolena na přání majitelů. Tvoří základ pro budoucí postupné zabydlování a dotváření prostoru dalšími prvky a uměleckými díly.
Nepříznivou severojižní orientaci kompenzuje výhled do parku a díky vysoké poloze bytu také pohled na střechy okolních domů a katedrály sv. Víta v dálce.
Centrálním a vstupním prostorem je původní chodba - nyní vstupní hala, která také slouží jako malá galerie. Původní repasované dveře byly doplněny o nástěnné kazetové obklady, aby byl zvýrazněn historický charakter domu. Mírný retro charakter mají ještě koupelny, jinak je byt zařízen nábytkem a dveřmi v nedekorativním stylu.
Jako společný prostor byla zvolena místnost s arkýřem na severní straně bytu. Příčky dalších pokojů do Slezské ulice byly posunuty nebo přidány tak, aby vznikl samostatný pokoj pro dívku a dva propojené menší pokoje pro chlapce. Vzhledem k velkému věkovému rozdílu a z toho vyplývajícího rozdílného životního rytmu je pokoj vybaven posuvnou stěnou na celou výšku prostoru, aby bylo možné míru soukromí upravit.
K dětským pokojům přiléhá chodba s knihovnou a úložnými prostory, vše je řešeno jako nábytková vestavba.
Na jižní straně bytu se nachází ložnice rodičů a průchozí pracovna, kombinovaná s funkcí pokoje pro hosty. Místnost je opět možné uzavřít posuvnou stěnou.
Pro finální povrchové úpravy byly zvoleny tradiční materiály - dřevěná podlaha (jasan) a bíle lakovaná mdf. Na podlahách v koupelnách je epoxycementová stěrka šedé barvy, kombinovaná s bílým fazetovým keramickým obkladem, doplněné skříňkami z olejovaného masivního dubu a velkoplošnými zrcadly.
Bílá barva na stěnách a vestavěném nábytku byla zvolena na přání majitelů. Tvoří základ pro budoucí postupné zabydlování a dotváření prostoru dalšími prvky a uměleckými díly.
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
ta to daco baječne!
sandokan
24.11.16 07:09
show all comments
