Centrální autobusová zastávka Krumbach

Zatímco na dílčích autobusovým zastávkám rozesetých v okolí Krumbachu se podíleli ti nejvěhlasnější světoví architekti, tak centrální stanici si navrhli místní architekti sami. Za projektem  ve středu obce stojí stejná trojice autorů (Bernardo Bader, René Bechter a Hermann Kaufmann), která navrhla i sousední farnost.
Okolní zastávky připomínající spíše výstavní exponáty mají za úkol zvýšit turistický zájem o horskou vesnici. Centrální nádraží je plnohodnotnou dopravní stavbou, která udržuje spojení s přilehlými obcemi. Při naší návštěvě na zastávce čekali lidé a pravidelně zde zastavovaly autobusy.
Na rozdíl od přehlídky všech možných tvarů okolních zastávek je hlavní terminál v Krumbachu dokladem neryzejšího minimalismu. Objekt snad ani nešlo postavit jednodušeji.
Zastávka leží severně od návsi v místech staré salaše (Das alte Sennhus). Nahradila původní objekt, který již přestal vyhovovat požadavkům na bezpečnost a zároveň zvýšeným potřebám na komfort. Zastupitelé obce, kteří si uvědomovali význam objektu, prozíravě vyčlenili místo v centru obce a pověřili trojici architektů vypracování studie dopravního terminálu, který dokáže ve stejnou chvíli obsloužit až čtyři autobusy. Současně bylo vyžadován a rychlý a bezpečný přestup cestujících, z čehož vzešel protáhlý tvar zastávky složený z pouhých tři prvků: dvou zalomených stěn dlouhých 8,2 metrů a střešní desky o rozměrech 29 x 4 metrů. Všechny nosné prvky jsou z prefabrikovaných dřevěných lepených prvků s křížem kladenými vrstvami. Střešní deska, kterou tvoří devět vrstev o tloušťce až 43 mm, je na obou koncích vykonzolována o 3,5 metru. Stěny vytváří pevná záda k posezení při čekání a současně dobrý výhled na přijíždějící autobusy z obou stran.
Není potřeba zmiňovat, že na se realizaci podíleli místní řemeslníci, kteří pro stavbu z lepených dřevěných nosníků použili zdejší smrk, na lavičky použili masivní dubové dřevo, nadzemní betonové prvky byly následně opískovány a informační tabule s jízdními řády jsou z mosazi. Všechny použité materiály zůstaly neošetřeny, aby mohly přirozené stárnout.