Divadlo na Orlí

místo
Pozemek Divadla na Orlí se nachází v historickém jádru města Brna, na ulici Orlí, v blízkosti Měnínské brány. Místem stavby je proluka, která vznikla po vybombardování dvou činžovních pavlačových domů na konci druhé světové války. Na pozemku se nacházely historické sklepy, které jsou zachovány, zapojeny do novostavby a využívány.

zadání
Brněnská umělecká vysoká škola JAMU dlouhodobě usilovala o vlastní výukovou divadelní scénu zaměřenou především na hudební obory. Pozemek na ulici Orlí v historickém centru města Brna, v blízkosti ostatních výukových prostor školy, se nabízel jako ideální pro umístění nového moderního školního divadla. Podle podmínek regulačního plánu městské památkové rezervace byla na základě tohoto záměru v roce 2003 vypsána veřejná architektonická soutěž na novostavbu budovy JAMU.

koncept
Cílem bylo navrhnout moderní funkční divadlo, pracoviště pro studenty a pedagogy JAMU. Řešení vychází z funkce budovy a z místa v centru města. Výslednou podobu budovy významně ovlivnilo především místo stavby - hustě zastavěné historické centrum města - proto je stavba navržena v duchu úsporného urbanismu tak, že nezastavuje celý stavební pozemek a v budoucnu tak umožňuje realizovat domem průchod na ulici Jánskou v sousedství Minoritského kláštera přes vnitroblok, který čeká na obrodu a zpřístupnění veřejnosti. Původní, převážně barokní, historické sklepy jsou zachovány a budova je navržena do proluky nad nimi. Historické sklepy jsou zpřístupněny veřejnosti jako vinárna.
Pro řešení budovy byl důležitý stavební program, náplň budovy a specifický provoz - hudební divadlo pro výuku studentů, ale přístupné také pro veřejnost. Odráží to i navržené dvě hmoty budovy: uliční část přístupná veřejnosti, která je nižší, vychází z měřítka ulice a opticky navazuje na sousední zástavbu; druhá vyšší hmota s divadelním sálem a výukovými prostory je navržena jako „přírodní blok“ - dům částečně porostlý zelení.
Důležité je otevření budovy do ulice Orlí, aby oživila tuto část centra. V návaznosti na parter ulice Orlí je proto navržen venkovní vestibul, z něhož jsou vstupy do jednotlivých provozních částí budovy: divadlo, kavárna, škola. Vestibul rozšiřuje ulici a dává stavbě vzdušnost, zároveň vytváří nástupní prostor do divadla, je místem pro setkávání lidí a slouží také jak o krytá letní zahrádka kavárny.

architektonické a provozní řešení
Navrženou novostavbu Divadla na Orlí tvoří dvě hmoty. Uliční část je nižší, vychází z měřítka ulice. Druhá navazující hmota je navržena jako „přírodní blok“ - dům částečně porostlý zelení. Na parter ulice Orlí navazuje venkovní vestibul, z něhož jsou vstupy do jednotlivých provozních částí budovy.
Hlavním prostorem budovy JAMU je divadelní sál. Pro návštěvníky je sál přístupný z dvoupodlažního foyer, orientovaného do ulice Orlí. Jako další prostor určený pro veřejnost je kavárna v přízemí budovy divadla s letní zahrádkou v otevřeném vestibulu. Z kavárny jsou přístupné historické sklepní prostory z období baroka, které budou využity jako vinárna. V zadní části budovy je situováno provozní zázemí divadla s šatnami, učebnami a zkušebnami. V suterénu je navrženo moderní nahrávací studio určené kromě výuky také pro externí hudební soubory.
forma a barevnost
Fasády a průčelí budovy jsou tvořeny velkoformátovými zavěšenými betonovými panely. Uliční fasádu tvoří bílé panely z grafického betonu s použitím bílého cementu, kladené v horizontálním směru. Horizontální členění fasády je podpořeno vloženým pásovým oknem, které opticky propojuje foyer divadla s ulicí. Průčelí je oživeno grafikou, která vychází z hudební náplně divadla a symbolizuje tóny přepsané do schématu klaviatury. Grafika je na panelech provedena technologií grafic concrete stejně jako nápis s názvem divadla. Na ustoupené části budovy, která bude porostlá popínavou zelení, jsou použity betonové panely s černým probarvením.
Exteriér domu je v neutrálních barvách, akcent bílé na uliční fasádě a černé na zadní hmotě domu podtrhuje odlišnost provozu uvnitř budovy. Černá fasáda je oživena barevnými plechovými panely v odstínech použitých v interiéru. Autoři uplatnili barevnost především v interiéru, kde jsou barevně rozděleny jednotlivé dispoziční trakty budovy, které odpovídají jednotlivým provozům divadla a ulehčují tak návštěvníkovi orientaci: trakt do ulice (třípodlažní foyer) je červený, prostřední hlavní trakt (divadelní sál, zkušebny, kavárna) je černý a šedý, zadní trakt (zázemí budovy, šatny) je okrový.

konstrukce a technologie
Pro nosnou konstrukci domu byl zvolen ocelobetonový skelet. Jedná se o speciální konstrukci, tvořenou ocelovými prvky s betonovým jádrem a výztuží, která je připravována v továrně a na stavbě se pouze smontuje jako stavebnice. Tato technologie byla navržena především kvůli lehkosti a rozměrové úspornosti konstrukce, což je vhodné vzhledem k malému po zemku, blízkosti historických staveb a existenci historických sklepů pod budovou. Dalším výhodným aspektem této technologie je vysoká kvalita, přesnost a rychlost výstavby - montáž skeletu proběhla během několika týdnů. Vyzdívky skeletu jsou provedeny z akustických keramických cihel. Suterén je řešen jako železobetonová „bílá vana“.
V celém objektu je instalována elektroinstalace inteligentní budovy. Všechny koncové prvky, jako jsou svítidla, okna, žaluzie, dveře, divadelní technologie, vytápění nebo vzduchotechnika jsou řízeny centrálně elektronicky.
Budova je navržena v energeticky úsporném režimu. Díky výbornému zateplení obvodového pláště a použití kvalitních oken se zasklením dvojsklem s fólií HEAT MIRROR, jsou minimalizovány tepelné ztráty objektu. K dobrému klimatu vnitřních prostor pomáhá zelená střecha, ozelenění fasády a venkovní stínění oken. Provozní náklady na vytápění a chlazení objektu jsou významně sníženy instalovanými tepelnými čerpadly vzduch - vzduch a vzduchotechnickými jednotkami s rekuperací tepla. Tím je dosaženo parametrů nízkoenergetické budovy.