Fòrum Barcelona 2004

"Z dálky připomíná dílek z modrého dortu. Když však přijdete blíž, zjistíte, že povrch stavby je hrbolatý jako omítané zdi ze 70. let. Díky ‘kouskům’ odebraným ze stran a dírám v trojúhelníku (ukrývající srdce stavby a ‘světelná náměstí‘) vypadá tak trochu jako kus švýcarského ementálu."

Pro velkou část Barcelony je typická šachovnicová urbanistická struktura, kterou protínají dvě dominantní diagonály. Ty začínají v parcích na pobřeží a pokračují do svahů Tibidabo ve vnitrozemí. Na exkluzivním místě zrodu jedné z diagonál vznikla stavba, kterou si její zaměstnanci přejmenovali “el quesito” (malý sýr, homolka).
Za poslední tří desetiletí zažila Barcelona přerod, během něhož se mnohamilionová metropole otevřela k moři. Jeden z nejambicióznějších programů obnovy metropole tvoří Barcelona Fòrum 2004. Na tomto třicetihektarovém (dříve industriálním) pozemku se měla prvně konat světová výstava. Až časem byla tato myšlenka převedena na uspořádání Fòrum 2004, kde by se mělo diskutovat o mírových procesech, trvale udržitelném rozvoji a kulturní odlišnosti světa, což byla voda na mlýn pro katalánskou identitu neustále soupeřící s Madridem. Fòrum 2004 probíhalo 141 dní po celé Barceloně až do 26. září 2004 a tvořilo jej nespočet koncertů, konferencí, diskuzí a výstav. Akce v hlavním areálu se velmi podobala Swiss Expo s jedinou výjimkou, že nebyla dočasná, ale uvažovalo se o dalším využití areálu a jeho celkovém vlivu na rozvoj města.
Území bývalé městské skládky dnes dominuje trojúhelníkové kongresové centrum. Do projektu přestavby však promluvily i jiné architektonické kanceláře: solární stanice od Torres & La Peña, pobřežní park s auditoriem od FOA, hotel a společenské centrum od Josep Lluise Mateo. V současnosti se území rozrůstá směrem na východ, kde by měl vzniknout univerzitní campus od Zaha Hadid.
Nazpět k ‘sýru‘ od Herzog & de Meuron. Půdorys koncertní, přednáškové a výstavní budovy tvoří rovnostranný trojúhelník o hraně 180 metrů a výšce přes 25 metrů. Obří hmota s až třicetimetrovými konzolami se vznáší na 17 sloupech. Neprodyšnou fasádu z hrubé modré omítky prosvětlují štěrbiny ze zrcadlového skla. Volné přízemí pod domem, kudy mohou běžně proudit chodci, přerušují pouze vstupy a auditorium chovající se jako jádro celé stavby. Vše je transparentní a otevřené pohledům dovnitř i ven. Sál pro 3200 diváků zasahuje od suterénu až po střechu a je spojen s podzemím kongresového centra. Zrcadlící kovový obklad stropu (který jeho autoři také nazývají fasádou) z trojúhelníků s nepravidelným ornamentem bez přerušení pokračuje do obkladu masivních noh v přízemí i do světlíků vyhloubených ve hmotě stavby. Žádný z 28000 trojúhelníkových obkladových panelů není díky vyraženému ornamentu stejný. Střechu pokrývá vodní plocha s mnoha ostrovy a zářezy, která má za účel ekologicky ochlazovat střechu v letních měsících vystavenou vysokým teplotám. Do některých ze dvorů padá ze střechy dolů voda do bazénu, další z dvorů slouží jako svatební kaplička a tak by se dalo ve výčtu pokračovat.
Hrubá modrá fasáda může asociovat blízkost mořské hladiny hladiny, stále rozjasněnou oblohu nebo také tvorbu Yves Kleina (u první novostavby H&deM také použili Kleinovu modř). Slunce si na houbovité fasádě dokáže pohrát s barevností a servíruje tak jedinou barvu v mnoha různých odstínech.