Volně inspirovaný pokoj „Padesát odstínů šedi“ Petra Stolína a Aleny Mičekové, autorů pokoje, je místo, kde si každý může vytvořit svůj vlastní příběh.
Tento pokoj má ve Vás vzbudit pocit, že jste se právě ocitli v klasickém newyorském budoáru, kde se kombinuje staré a nové, industriální a honosné prvky a předměty s osobním příběhem. Velkou inspirací byly fotografie Helmuta Newtona, Roye Stuarta, Terezy z Davle... Interiér pokoje by měl být scénou, která díky své atmosféře láká k netušeným zážitkům.
Jak z Almodóvarových filmů
„To, co se stane na hotelovém pokoji, zůstává na hotelovém pokoji.“ Vše je zcela ponecháno na Vaši vlastní fantazii. I to, jak si název „Padesát odstínů šedi” vyložíte. Lze jej tedy interpretovat různě, mísí se zde hned několik stylů a vlivů. Obsahuje nejen odkaz na barevnost, ale i třeba na surrealistickou atmosféru Almodóvarových filmů, kterou by měl pokoj evokovat.
Při návrhu se postupovalo formou koláže, kombinací materiálů a nábytku se architekti snažili vystihnout svou finální představu.
Z původního Imperialu
Šedá je elegantní, decentní.... sexy. Nebylo však zde striktně dodržováno tohoto schématu, ale objevují se tu i jiné akcenty. Kromě magické šedi jsou zde také instalována i znovuzrozená mosazná svítidla a čalouněný nábytek z původního Imperialu ze 70. let.
Královnou pokoje je geometrická postel s čelem, které funguje jako paravan. Můžete se za ním převlékat a umocnit tak napětí z očekávání. Dalším výrazným prvkem jsou rafinovaně rozmístěné velké zrcadlové plochy, tak jak již ve svých mnohých realizovaných pracech autoři několikrát použili.