Novostavba mateřské školy je realizována na ulici Stanislavského v Ostravě, v městské části Svinov. Tato škola je řešena pro dvě oddělení s 24 dětmi. Jedná se o jednoduchý, přízemní objekt situovaný v severní části předmětného pozemku.
Vlastní návrh vznikl jako řešení dlouholetého problému objektu mateřské školy na jiné ulici, která byla v nevhodném stavebně-technickém stavu a bylo ji potřeba do konce roku 2016 opustit.
Pozemek sám je pravděpodobně původní zahradou činžovních domů při blízké ulici. V širším měřítku se pozemek nachází v území s potenciálem velmi dobrého rozvoje, což je dáno především blízkostí významného železničního uzlu Ostrava – Svinov a na něj navázaného dopravního terminálu ostravské MHD a příměstské dopravy západní a jižní části ostravské urbánní struktury.
Záměrem byla realizace menší mateřské školy o dvou odděleních, ve vztahu ke konstrukčním možnostem daných požadavkem na „pokud možno“ rychlou výstavbu.
Celý záměr je rozdělen do logických celků, kdy základní částí je objekt vlastní mateřské školy. Tento je doplněn o terasu s pergolou a malým objektem venkovního wc. Konstrukce vnějších teras rozděluje vlastní zahradu na dvě části. Na vnitřní – intenzivně ozeleněnou pro lepý výhled s prostorů školky a vnější, uvolněnou umožňující veškeré hry dětí. Tato část zahrady je doplněna dětskými herními prvky.
Vlastní hmota objektu je navržena jako atriová struktura, kdy severní část na půdorysu L, charakterizuje dvě oddělení, které mezi sebou svírají ozeleněnou část zahrady. Tato část je taktéž charakterizována pozitivní hmotou stavby. Protilehlá část átria je charakterizována volným otevřeným prostorem, určeným pouze terasami na terénu a otevřenou pergolou. Prostor je tedy určen negativní hmotou stavby – nestavbou, za kterou se rozprostírá již jen volná zahrada. Pro zajištění konstrukční stability a také z důvodu provozních je ve vrcholu tohoto tvaru umístěn malý plný objem obsahující sklad hraček a venkovní wc.
V rámci respektování hmotové a plošné regulace byla vlastní hmota školky rozdělena do dvou samostatných objemů, každém zastřešeném autonomní střechou, které budou vzájemně spojeny pouze úzkým hrdlem spojovacího krčku. Tím dojde k naplnění požadavku prostorové regulace v tomto území.
Veškeré provozy oddělení spojené s dětmi, jsou orientovány na jihovýchod a jihozápad, obslužné a doprovodné provozy, charakterizované malým požadavkem na proslunění poté na severovýchod a severozápad. Vstup do objektu je taktéž veden od severozápadu a je veden do místa, se kterého jsou ideálně napojeny všechny části provozu školky.
Vlastní zahrada je vyšetřena v jižní části pozemku, přístup a parkování vozidel při severním okraji pozemku. Na jižním okraji zahrady zbývá optimální prostor pro umístění ochranné zeleně ukončující a ohraničující prostor areálu školky. Tato ochranná zeleň bude mít funkci jak při pohledu ze zahrady jižním směrem, k zadní částí činžovních domů, které bude krýt, tak i pro zpětné pohledy z balkónů těchto domů, kdy do zahrady budou tlumeny právě touto ochrannou zelení.
Severozápadní fasáda bude vytvářet uliční čáru a je optimálně umístěna ve vztahu k vlastní ulici Stanislavského. Počítá se zde i z realizací chodníku po přilehlé straně ulice.
Vlastní návrh stavby vychází z požadavku na řešení s možností použití dřevěných konstrukcí a užití montážních postupů při realizaci dřevostaveb. Toto se nejvýrazněji projevuje na materiálovém řešení povrchů obvodových zdí, kdy je zde užito dřevocementových obkladových tabulí. Z této hmoty jsou poté výrazným způsobem vyříznuty okenní sestavy, tyto jsou poté doplněny o prosklené konstrukce definující prostory, kde objekt školky komunikuje s okolím - vstupy a výstupy do volného prostoru. Vlastní architektura poté vychází z požadavku na jednoduchost ploch, kdy vlastní architektura je vytvářena kontrastem plných a transparentních ploch. V plných plochách jsou otvory minimální aby byly poté doplněny velkými transparentními plochami prosklení propojující interiér s exteriérem. Jednotlivé plochy se poté potkávají v rozích nebo hranách, minimálně v plochách, v principu vycházejícího z plasticismu.
Pro objekt je taktéž charakteristická výrazná barevnost, která je provedena v přírodních odstínech.
Vlastní hmota objektu je poté řešena s ohledem na optimální rozpony používané v tomto konstrukčním systému, nikdy nepřekračující rozpon 6 m. V rámci optimálních prostorových vazeb je stavba taktéž řešena jako kombinace rovné střechy nad doplňkovými provozy, kdy světlá výška 3m je pro provoz nadstandardní a pultových střech nad provozy dětských oddělení, kde je světlá výška 3m požadavkem vycházejícím s požadovaných norem. Směry střech se poté obracejí v závislosti s logikou umístění kolem vnitřního dvora a pokračování na části s pergolou.
Do objektu je vstup veden ze severozápadní části objektu, ve vrcholu plné části átria. Vstupující projde zádveřím do vstupní haly, která umožňuje důstojné čekání rodičů na své potomky. Na tuto vstupní halu jsou napojeny všechny provozní celky mateřské školy. Přes šatny jsou napojeny obě oddělení, dále je z haly napojeny šatna učitelek a samostatně také přístup do přípravny jídla. Samostatně jsou přístupny technické provozy jako je sklad prádla, úklidová místnost a místnost technického zařízení budov. V závěru této části je umístěna kancelář vedoucí učitelky, opět přístupná přímo z komunikace, pro optimální kontakt učitele s rodiči.
Vlastní oddělení je primárně přístupno přes šatnu, z této je vstup přímo do oddělení, které je pouze pomyslně a mírně tvarově rozděleno na jídelnu, hernu a ložnici. Z ložnice je poté přístupný sklad lůžek a také kabinet učitelek. Na prostor herny je navázán sanitární box dětí, obsahující pět toalet, pět umyvadel a jednu sprchu. V prostoru je ale rezerva pro umístění případné další záchodové mísy, pro případ požadavku na zvýšení počtu dětí na maximální možný počet. Tento sanitární box může být alternativně napojen přímo na prostor šaten, vyhláška toto propojení vyžaduje, nicméně provozovatelé tuto vazbu přímo odmítají a označují ji za nevhodnou. Významným způsobem toto propojení navyšuje požadavky na kontrolu a pozornost učitelek, někdy až za možnou hranici.
Šatny učitelek jsou poté doplněny sanitárním zázemím obsahujícím wc a samostatnou sprchu. Celé zázemí je také přímo napojeno na přípravnu jídla, které je provozně propojena s oběma odděleními. Obě oddělení jsou shodná a zrcadlově otočená podle severojižní osy.
Přístup do objektu je veden ze severní strany a bude zároveň sloužit i pro zásobování objektu. V předprostoru je poté počítáno s realizací 7 parkovacích stání, kolmých ke stávající komunikaci. Před vlastní vstupem je poté pojízdný chodník rozšířen do dostatečné plochy pro rozptýlení rodičů s dětmi, popř. pro shromažďování těchto rodičů s dětmi, např. před školními výlety nebo jinými akcemi.
Janda + Zezula architekti