Nové ústředí ČSOB Group

Pleskota považuji již dlouhá léta za nejlepšího a zároveň obecně nejrespektovanějšího českého architekta. Před několika lety jsem měl vzácnou možnost se s ním přímo v jeho holešovickém ateliéru setkat a pak ještě následně na pozoruhodné schůzce, kterou sprostředkoval a mohl jsem tak alespoň nepatrně proniknout do jeho vnímání architektury. Na ČSOB jsem se byl několikrát podívat a byť ještě stále není vše dokončené, zeleň, která je nedílnou a podstatnou součástí realizace prostě potřebuje čas, již nyní mohu říct, že tuto stavbu považuji za nejlepší porevoluční administrativní budovu u nás. Jeho stavby jsou vždy neobyčejně citlivé, svým způsobem skromné, ale zároveň také jasné a nepoplatné době, či tlaku investora. Ukazuje se, že i v současné době si dobrý architekt může i v sebevětší zakázce uchovat svoji tvář. ČSOB na svém místě vůbec nepůsobí masivně, což je vzhledem k její reálné velikosti s podivem, dokonce i ke kapličce se chová pokorně. Nádherné je užití dřeva na fasádě, stejně jako celá řada nenuceně samozřejmých, ale o to působivějších detailů. Prostě skromná, pokorná, ale zároveň naprosto sebevědomá architektura. Ještě jen tak na závěr připojim osobní zážitek, který nakonec o mnohém vypovídá. Když jsem byl tuto budovu fotit, najednou z metra vyšel naprosto tuctově oblečen sám autor a s úsměvem mě míjel. Nepřijel Mercedesem, nebyl trendově oblečený, neměl po svém boku oslňující blondýnu a prostě jen tak mimochodem šel zřejmě na jeden z kontrolních dnů. Přestože měl na krku ohromnou investici, zůstal svůj.

Nejsem sice architekt ani renomovaný teoretik, nicméně jenom z fotografií mi přijde tahle stavba jako ta nejzoufalejší šedivá stavebničina, které nemá žádný architektonický esprit. Pamatuji si, jak jsem nedávno jel po okružní autostrádě ve Vídni a za okny se zjevila kancelářská architektura ve své nejskvělější podobě: sídlo rakouské pobočky T-mobile od Günthera Domeniga. Ač uživatelem služby Vodafone musím složit poklonu rakouskému T-mobilu, který toto architektonické gesto umožnil. ČSOB. jejímž uživatelem pro změnu jsem - mě ovšem zase zklamala. Už její logo je grafická šeď a tahle stavba je jen odrazem této myšlenkové sterility a snahy neprovkovat klienty a působit důstojně a vážně - a nudně. Tady se žádná Bilbao efekt konat nebude. Škoda, škoda, škoda... Tak snad příště. A třeba bulinovitě...

no budova T- mobile vo Viedni ma teda nedostala a to proti agresivnej architekture nemam nic. podla mna dost nepodareny barak.
CSOB vyzera z fotiek rafinovane projemne a spominat v tomto pripade "bilbao efekt" je viac ako irelevantne..
a ak by som si mal utvorit nazor na spominane spolocnosti, tak by som veril skor CSOB, pretoze investovala peniaze rozumne a verim ze aj mne sa o ne rozum,ne postara. takze do T-mobile urcite neprestupim a budem si spievat konkurencne HARE KRSNA

Pleskot = Bůh

Budova je to celkem zajimava po strance architektonickeho provedeni, zdanlive se snazi nastolit pocit rovnosti v prostredi, ktere funguje na zaklade nerovnosti a z te zije a roste. A tim bych se chtel dostat k smrtici rane teto budovy, ktera kazdemu novemu zamestnanci CSOB prinese, leckdy ne ihned, ale za urcity cas pocit totalni manipulace, nesvobody, umelosti. Co to zpusobuje? Rozsahle dostatecne nerozdelene pracovni plochy, ktere se pri zevrubnejsim pohledu slevaji v jeden krivolaky otevreny prostor, kde kazdy roh je v pravem uhlu, to vse v betonu. To by se jeste mohlo zdat zajimave, ale k tomu prichazi ta zasadni rana a tim je vsudypritomny hluk. Predstavte si, ze by Vam nekdo dal stul s pocitacem doprostred budovy hlavniho nadrazi v patek odpoledne a nechal vas tam 8 hodin na necem pracovat. A predstavte si, ze by vam k tomu odal, ze to takto bude po celou dobu vasi spoluprace. Otevreny pavlacovy pristup v architekture teto kancelarske budovy vede k tomu, ze kdyz nekomu 100 metru od Vas pres celou dvoranu zvoni mobilni telefon nejakou agresivnejsi melodii, muzete si byt jisti, ze to na sve strane alespon hodne vzdalene zacnete vnimat. Ted si rpedstavte, ze je v tomto prostoru 2500 lidi. Slysite v patem patre na pavlaci klepani podpadku lidi, kteri zrovna prochazeji dnem dvorany. To vse se sleje do masivni hlukove koule, z ktere vybihaji hovory a zvuk pristroju v blizkosti kolem vas. Je to silene, o produktivite v takovem prostoru si lze nechat jenom zdat a porucham psychiky nekterych slabsich jednotlivcu se bohuzel nebudu divit.

Dívejte se pozorně a zkuste se zamyslet, zda architekt se zkušenostmi a mozkovnou Pleskota by opomněl akustickou stránku projektu... neopomněl, "pavlače" jsou evidentně bezrámově zaskleny. Takovéto zasklení lze dnes bez problémů zkonstruovat tak, aby vyhovělo normovým požadavkům..

Teda ten článek je naprosto zběsilej. Patetická vata vyplňuje 98% popsané plochy úctyhodných rozměrů. Přece když je velkej barák, není třeba aby byl dlouhej i článek nebo jo? Buď jsem to přehlédl, nebo to tam neni - ale chybí mi tam informace například o tom, že základní rozvržení budovy mělo několik měřítek - od velkých celků (6 spojených pootočených pavilonů) až po měřítka malá (organizace layoutu kancelářských ploch). Obecně mi chybí relevantní pojednání o práci s měřítkem, který je při této velikosti domu základní téma. Pak bych očekával konkrétnější pojednání o VZTAHU k důležitým bodům okolí (tedy když pominu, že barák je přísný, skromný a architekt zůstal skromný a že je odtamtud vidět Vyšehrad). Naštěstí jsou k dispozici obrázky. Věčná škoda, že tu není např. pasáž z autorské zprávy - to by bylo zřejmě úplně jiné čtení. Ale přidávám se k Aleně Šrámkové - geniální to neni, ale špatný to podle toho co znám asi taky neni.

Pane chitektar, ja jsem zrejme na rozdil od Vas byl minuly tyden nekolikrat v budove za provozu a mohu Vam tedy rict, jak je to ve skutecnosti s hlukem. Pavlace zaskleny nejsou!!! Je to opravdu jako pracovat na Hlavnim nadrazi a to jeste neni budova zdaleka zaplnena planovanou kapacitou ... a na hluk si v budove stezuje velmi mnoho lidi.

Máte zřejmě pravdu. Hodnotil jsem z fotografií a na jedné to vypadalo, že je pavlač zasklená... Při bližším prozkoumání ostatních obrázků je jasné, že tomu tak není.. Někdy reaguji ukvapeně. S pozdravem. Ch.

Patrně nedopatřením Vám vypadlo, že autorkou s citlivostí a s porozuměním k architektuře budovy komponovaných doprovodných fotografií je fotografující filmařka Marie Šandová..

Omlouvám se, po otevření fotografií jsem zjistil, že každá fotka je pečlivě označena autorstvím. Kvalitu si jistě posoudí čtenáři sami. Děkuji za shovívavost. Josef Šanda.

musite ale uznat ze je to lepsi nez mrakodrap

Stavba je podle mého názoru výborná, dovoluji si zde uvést odkaz na články, které vyšly i v časopise Stavba/6 - http://www.stavbaweb.cz/stavba-mesice/19757/nove-ustredi-cso b-v-radlicich/
Zejména článek Miloslava Smutka o přemostění metra.
Chtěla bych se dozvědět, jak jsou ukončeny sloupy ve stavbě (skryté hlavice??), jestli jsou prefabrikované (fakt nejsou podhledy?) a kolik je dilatačních celků? Pomohl by mi popisek i odkaz. Studijní účely. Děkuji

Zajímalo by mě, jestli po dalších měsících v budově došlo k nějaké změně ve Vašem vnímání hluku? Budovu jsem navštívil jen jednou s průvodkyní, která v ní také pracuje a která si dle svých slov na šum (o hluku nemluvila) zvykla tak, že jej již vůbec nevnímá. Myslím, že na onom nevnímaném protože neustálém šumu je založena celá teorie velkoprostorových kanceláří, jsem tedy zvědav, jestli opravdu funguje. Děkuji

Potesitelne, ze obrovsky penezni ustav jako CSOB ma tak osvicene vedeni, jak ve vyberu architekta tak i v prijeti jeho pojeti "mrakodrapu".

takhle velký dům nemůže nikdy dopadnout dobře...

..., ale přesto dopadl. Víchův axiom je naštěstí nicotný...

Rozumím li dobře panu Víchovi, tak panu Pleskotovi se podařilo nemožné ?!?

Banka ve spojení s vedením prahy 5 zvolila nejsnazší cestu - stavbu na zelené louce (doslova) a architekt budovami celé údolí také doslova zaplácl, jakoby cílem bylo vyplnit kompletně celý prostor údolí stavbou. Přitom vedle pod bazénem byly pozemky, které by jistě bylo možno k tomuto účelu použít - ale dalo by to trochu práce navíc.
Navíc- podle mne se tam musí pořád topit nebo chladit - kde je tedy ekologičnost stavby? V těch pár stromech na střeše? Byla bych raději, kdyby to byly původní stromy v údolí... A parkoviště? Banka má cca 2000 zaměstnanců, jezdí za nimi také klienti, takže přes ujišťování, jak tam jsou kapacitní podzemní parkoviště atd je výsledkem to, že v pracovní dny stojí auta v celé Kutwirtově ulici až nahoru (300-400 aut), kde je oceňovaný minimální vliv na žp? Banka prostě zaplácla údolí a zaplnila tak rušné místo tisícem aut denně. A poslední připomínka - dřevěný obklad jaksi oprýskává, šedne a je vůbec nehezký. Kde udělali soudruzi chybu?
Neměla by se architektura oceňovat až po čase, až je vidět dopad stavby na okolí?