Skladiště Ricola
Mulhouse
V roce 1992 začala Ricola v souvislosti se vstupem Švýcarska do EEA rozšiřovat své evropské obchodní a výrobní aktivity. V souvislosti s těmito událostmi byla zahájena stavba výrobního a skladovacího objektu ve francouzském Mulhouse. Ricola oslovila osvědčenou basilejskou dvojici Herzog a de Meuron.
Zadání bylo hodně podobné skladu ve švýcarské centrále Ricoly v Laufen. Rozdíl byl především v kontextu a o šest let prohloubenějším myšlení architektů. Zatímco v Laufen jsme byli svědky rozvíjení místní tradice a reflexe tradic, v Mulhouse stojíme před vrstevnatějším a bohatším architektonickým dílem.
Budova se nachází v jižní průmyslové části Mulhouse. V její blízkosti se nachází vodní kanál Rýn-Rhóna. Stávající vzrostlou zeleň architekti respektovali, avšak její zachování nebylo hlavním prvkem konceptu. Budova působí dojmem obrovského mentolového bonbónu usazeném v parku. Čelní stěny skladu jsou provedeny v monolitickém betonu. Vymezují a ukončují rytmus polykarbonátové fasády na podélných stranách objektu. Po betonových stěnách nechávají architekti stékat dešťovou vodu, která vytváří na jejich povrchu výrazný grafické motiv. S podobnými dešťovými mapami se můžeme setkat na nedalekém studiu Rémy Zaugga. Polykarbonátové desky jsou polepeny fotografickým obrazem listu léčivky Umbel Achillea (autorem fotografie je Karl Blossfeldt). Podobný prvek nalezneme také u fasád univerzitní knihovny v německém Eberswalde.
Herzog s de Meuronem návrhem skladu v Mulhouse naplňují téma ornamentu novým obsahem. Ornament je zde chápán jako výtvarný činitel, který ovlivňuje jak vnější, tak vnitřní prostorové působení. Právě fasáda hraje v tehdejších dílech Herzoga s de Meuronem hlavní roli. Ustálené dispoziční a typologické normy v podstatě odsunuly práci architekta na obal domu. V případě skladu v Mulhouse byly výrobní, balící a skladovací technologie exaktně zadány. Narozdíl od skladu v Laufen vypovídá Mulhouse více o svém obsahu - fasáda je jakousi demonstrací účelu budovy.
Pronikání světla do interiéru lze v Mulhouse přirovnat k dojmu ze sakrálních staveb. Poměrně nezajímavou funkci skladiště dokázali architekti povýšit na prostor až mystický. Měnicí se pozice Slunce na obloze proměňuje vnější a hlavně vnitřní působení domu.
V řadě podobných staveb švýcarského ateliéru zaujímá skladiště Ricoly v Mulhouse výsostné postavení, o čemž svědčí i megafotografie nočního zářícího skladu na stěně obývacího pokoje vlastního domu Pierra de Meurona v Basel-Riehen.
Zadání bylo hodně podobné skladu ve švýcarské centrále Ricoly v Laufen. Rozdíl byl především v kontextu a o šest let prohloubenějším myšlení architektů. Zatímco v Laufen jsme byli svědky rozvíjení místní tradice a reflexe tradic, v Mulhouse stojíme před vrstevnatějším a bohatším architektonickým dílem.
Budova se nachází v jižní průmyslové části Mulhouse. V její blízkosti se nachází vodní kanál Rýn-Rhóna. Stávající vzrostlou zeleň architekti respektovali, avšak její zachování nebylo hlavním prvkem konceptu. Budova působí dojmem obrovského mentolového bonbónu usazeném v parku. Čelní stěny skladu jsou provedeny v monolitickém betonu. Vymezují a ukončují rytmus polykarbonátové fasády na podélných stranách objektu. Po betonových stěnách nechávají architekti stékat dešťovou vodu, která vytváří na jejich povrchu výrazný grafické motiv. S podobnými dešťovými mapami se můžeme setkat na nedalekém studiu Rémy Zaugga. Polykarbonátové desky jsou polepeny fotografickým obrazem listu léčivky Umbel Achillea (autorem fotografie je Karl Blossfeldt). Podobný prvek nalezneme také u fasád univerzitní knihovny v německém Eberswalde.
Herzog s de Meuronem návrhem skladu v Mulhouse naplňují téma ornamentu novým obsahem. Ornament je zde chápán jako výtvarný činitel, který ovlivňuje jak vnější, tak vnitřní prostorové působení. Právě fasáda hraje v tehdejších dílech Herzoga s de Meuronem hlavní roli. Ustálené dispoziční a typologické normy v podstatě odsunuly práci architekta na obal domu. V případě skladu v Mulhouse byly výrobní, balící a skladovací technologie exaktně zadány. Narozdíl od skladu v Laufen vypovídá Mulhouse více o svém obsahu - fasáda je jakousi demonstrací účelu budovy.
Pronikání světla do interiéru lze v Mulhouse přirovnat k dojmu ze sakrálních staveb. Poměrně nezajímavou funkci skladiště dokázali architekti povýšit na prostor až mystický. Měnicí se pozice Slunce na obloze proměňuje vnější a hlavně vnitřní působení domu.
V řadě podobných staveb švýcarského ateliéru zaujímá skladiště Ricoly v Mulhouse výsostné postavení, o čemž svědčí i megafotografie nočního zářícího skladu na stěně obývacího pokoje vlastního domu Pierra de Meurona v Basel-Riehen.
0 comments
add comment
