St. Benno Gymnasium
Když se kníže August Silný koncem sedmnáctého století po svém obrácení na katolicismus stal polským králem, zřídil v Drážďanech pro novice malou latinskou školu. Ta se pozvolna přetransformovala na gym- nasium Svatého Benna. V roce 1939 bylo vybavení školy zabaveno národ- ními socialisty a budova padla za oběť leteckým náletům během druhé světové války. Po pádu železné opony se energicky usilovalo její znovu- postavení. Biskupství Drážďany-Míšeň pověřilo s plánováním místního rodáka Günthera Behnische. V létě 1996 se mohlo 750 školáků nastě- hovat do nové školy na východním okraji městského centra.
Pozemek je od Starého Města oddělen územím pětipodlažních pa- neláků z dob socialismu. Při své úzkosti a extrémní délce je navíc obklo- pen dvěmi dopravně velmi zatíženými ulicemi. Architekti si přáli nabídnout školákům relativně klidné prostředí, které by bylo chráněno před hlukem ulice a špatným vzduchem. Rozhodli se k silně dopravně zatížené Gnützstrasse obrátit zády a směrovat třídy ke klidnější straně. Vidím zde podobnost s jiným Benischovým projektem školy ve Frankfurtu (Geschwister-Scholl-Schule), kde má budova taky dvě tváře. Na východ dlouhá a rozměrná zeď, která izoluje třídy od ulice, a na západ k obytným domům mnohotvará otevřená struktura. Volba barev Ericha Wiesnera, který spolupracoval s Behnischi na konceptu, připomínají obraz luk obklo- pených vinicemi. Záda školy k Güntzstrasse - část tzv. šestadvacátého okruhu - jsou částí, se kterou přichází většina míjejících lidí nejvíce do styku. Tato část budovy přejímá oficiální a reprezentativní úlohu a ukazuje ulici poutavou podobu. Fasáda je prolomena rozptýlenými okny a plastic- ky rozdělena vystupujícími objemy. Objemy těchto prvků odpovídají městskému měřítku a působí již z dálky.
Skrz rozměrná okna mohou být žáci zúčastněni na městském životě a možné jsou i pohledy zvenčí na vnitřní život gymnasia. Místnosti pro vedení a pracovny učitelů jsou pověšeny na stěnu jako zásuvky; pra- covny v přízemí jsou prosklené do ulice. Platanová alej a další skupinky stromů nabízí příjemná předpolí.
Ke Starému Městu a obytným domům se obracející fasáda působí otevřeně a nekompaktně. Na této straně je budova rozdělena do skupin po třech až čtyřech třídách. Je tak rozbita stočtyřicetimetrová délka školy a jednotlivé třídy si mohou připadat svobodněji. Balíky tříd jsou proti sobě natočené.
Na úzké jižní straně parcely byl vypracován společně s městským úřadem koncept městského náměstí. St. Benno gymnasium bezprostřed- ně zasahuje do tohoto prostranství. Odtud vede dominantní schodiště k hlavnímu vchodu na prvním patře, na jehož úrovni se nachází knihovna, aula, komunikační, administrativní a správní prostory. Pod nimi leží dílny, jídelna a tělocvična. Učebny jsou rozděleny do obou úrovní. V severní části pozemku zůstaly stromy a stávající zeleň nedotčeny. Sportovní plocha a prostor k přestávkám sem byly jen citlivě začleněny.
Ocenění:
Pozemek je od Starého Města oddělen územím pětipodlažních pa- neláků z dob socialismu. Při své úzkosti a extrémní délce je navíc obklo- pen dvěmi dopravně velmi zatíženými ulicemi. Architekti si přáli nabídnout školákům relativně klidné prostředí, které by bylo chráněno před hlukem ulice a špatným vzduchem. Rozhodli se k silně dopravně zatížené Gnützstrasse obrátit zády a směrovat třídy ke klidnější straně. Vidím zde podobnost s jiným Benischovým projektem školy ve Frankfurtu (Geschwister-Scholl-Schule), kde má budova taky dvě tváře. Na východ dlouhá a rozměrná zeď, která izoluje třídy od ulice, a na západ k obytným domům mnohotvará otevřená struktura. Volba barev Ericha Wiesnera, který spolupracoval s Behnischi na konceptu, připomínají obraz luk obklo- pených vinicemi. Záda školy k Güntzstrasse - část tzv. šestadvacátého okruhu - jsou částí, se kterou přichází většina míjejících lidí nejvíce do styku. Tato část budovy přejímá oficiální a reprezentativní úlohu a ukazuje ulici poutavou podobu. Fasáda je prolomena rozptýlenými okny a plastic- ky rozdělena vystupujícími objemy. Objemy těchto prvků odpovídají městskému měřítku a působí již z dálky.
Skrz rozměrná okna mohou být žáci zúčastněni na městském životě a možné jsou i pohledy zvenčí na vnitřní život gymnasia. Místnosti pro vedení a pracovny učitelů jsou pověšeny na stěnu jako zásuvky; pra- covny v přízemí jsou prosklené do ulice. Platanová alej a další skupinky stromů nabízí příjemná předpolí.
Ke Starému Městu a obytným domům se obracející fasáda působí otevřeně a nekompaktně. Na této straně je budova rozdělena do skupin po třech až čtyřech třídách. Je tak rozbita stočtyřicetimetrová délka školy a jednotlivé třídy si mohou připadat svobodněji. Balíky tříd jsou proti sobě natočené.
Na úzké jižní straně parcely byl vypracován společně s městským úřadem koncept městského náměstí. St. Benno gymnasium bezprostřed- ně zasahuje do tohoto prostranství. Odtud vede dominantní schodiště k hlavnímu vchodu na prvním patře, na jehož úrovni se nachází knihovna, aula, komunikační, administrativní a správní prostory. Pod nimi leží dílny, jídelna a tělocvična. Učebny jsou rozděleny do obou úrovní. V severní části pozemku zůstaly stromy a stávající zeleň nedotčeny. Sportovní plocha a prostor k přestávkám sem byly jen citlivě začleněny.
Ocenění:
- 1998 The RIBA Award for Architecture, Anglie
- 1998 cena Saského spolku architektů (BDA Sachsen)
- 1997 Národní architektonická cena (BDA Deutschland)
- 1997 Zlatá medaile - zvláštní ocenění Ruského spolku architektů
- 1997 Stříbrná medaile - Mezinárodní akademie architektury, Sofie
- 1996 Architektonická cena Nového uměleckého spolku, Sasko
0 comments
add comment
