Vila Tugendhat

Vila Tugendhat
Historik architektury Wolf Tegethoff označil vilu Tugendhat společně s Robbie House od Franka Lloyda Wrighta, Steiner Haus od Adolfa Loose a vily Savoye od Le Corbusiera mezi klíčové stavby moderní architektury. U vily Tugendhat jej k tomu vedlo především volné prolínání prostoru a formální Miesova čistota.
Během 19. století se Brno stalo centrem textilní výroby tehdejšího Rakousko - Uherska. Výsledkem rozvoje průmyslu byl i růst brněnské populace, který vyvolal výstavbu nových předměstí - mj. Černých Polí, kde se vila Tugendhat nachází. Příznivá poloha Černých Polí vůči centru města a jejich topografické přednosti rychle vedly ke vzniku jedné z brněnských prestižních vilových čtvrtí. Jižní svahy nad městským parkem Lužánky s nádherným výhledem na centrum Brna brzy pokryl koberec vil. Kolem roku 1900 byla na úpatí jižního svahu postavena vila ve stylu art-nouveau pro rodinu Löw-Beerů. Když se v roce 1928 Greta, dcera továrníka Löw-Beera, podruhé vdávala za dalšího továrníka Fritze Tugendhata, dostala věnem horní část pozemku nad vilou Löw-Beerů. Příprava stavby nové rezidence mohla začít, manželé ještě během svého pobytu v Berlíně roku 1927 kontaktovali prostřednictvím historika umění Eduarda Fuchse architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Mladému páru se zalíbil dům Eduarda Fuchse v neoklasicistním slohu, který Mies navrhoval. Během návštěvy u pana architekta pár shlédl projekt německého pavilonu na světovou výstavu v Barceloně a paní Tugenhatové se nový styl natolik zalíbil, že Miesově cestě do Brna již nic nebránilo.
Mies přijel do Brna v září 1928 a byl parcelou uchvácen. Ihned začal na projektu vily pracovat a do konce roku již existoval projekt, který uváděl myšlenky barcelonského pavilonu do praxe. Stavba byla realizována od července 1929 do konce roku 1930, Tugendhatovi se nastěhovali do vily v prosinci 1930. Původní architektovy obavy z možného nekvalitního provedení stavby vyvrátila desítka moravských stavebních firem, která vilu pod vedením brněnské stavební firmy Moritze a Artura Eislerových zrealizovala.
Brněnská vila Tugendhat vychází ve svém konceptu z myšlenek Miesova barcelonského pavilonu z roku 1927. Poučen holandským plasti- cismem vytvořil Mies svůj nezaměnitelný rukopis vycházející z jednoty prostoru, jehož plynutí omezují pouze dílčí stavební elementy vesměs provedeny v nejkvalitnějších materiálech a detailech.
Přístup k domu je možný ze severní strany z ulice Černopolní. Poměrně neatraktivní uliční fasáda je prolomena přímým vstupem na terasu s nádherným výhledem na historické centrum Brna. Přívětivá křivka mléčného skla uvádí návštěvníka do vstupního foyer s travertinovou podlahou, ebenovými vestavěnými skříněmi a sádrovou omítkou. Již v tomto prostoru nám Mies naznačuje, že je mistrem detailu (jak sám říkával - "Bůh je v detailu"). Materiálů sice nepoužívá mnoho, zato však s velkorysostí jemu vlastní. Technické finesy počínaje výškou dveří a konče madlem zábradlí jsou nadčasové a okouzlující. Vila Tugendhat je důkazem nutnosti technického vzdělání architekta. Vrátíme-li se zpět do vstupního foyer, zjistíme, že horní podlaží vily okupují ložnice členů rodiny s hygienickým zázemím. Z pokojů je přímý přístup na venkovní terasu. Z foyer lze sestoupit do spod- ního patra, které z velké části vyplňuje obytný prostor pojímající obývací pokoj, jídelnu, pracovnu, knihovnu a příležitostně i domácí kino. Obytný prostor spodního patra hraje nejdůležitější roli v přínosu vily Tugendhat do dějin světové architektury. Ústředními prvky prostoru jsou onyxová dělící stěna a původně makasarový segment vymezující jídelní prostor. Jižní stě- na je celá prosklená s možností úplného zasunutí tří megaoken do spodního podlaží. Prostor tak nejen plyne v interiéru vily, ale sjednocuje interiér s exteriérem. Úplnému splynutí brání výšková úroveň obytného podlaží a zahrady, nicméně pocit volnosti je tím ještě více umocněn. Nevím, zda-li Mies studoval zásady Feng-Shuei, každopádně stojíte-li v obývacím pokoji a díváte se do zahrady, chápete, jak odlétá fénix.
Podstatnou část vily tvoří technické zázemí a prostory služebných. Technická zařízení vytápění, klimatizace atd. vyplňují celé nejnižší podlaží, služební obývají samostatnou část domu v návaznosti na garáž a kuchyni.
Vila Tugendhat je špičkovou ukázkou extrémně komfortního bydlení, která ohromí i po 70 letech. Mies svým nadčasovým konceptem zamotal hlavy mnoha architektům a lze bez skrupulí tvrdit, že vila Tugendhat je jeho stěžejním dílem, které mu zajistilo nesmrtelnost. Zaplaťpánbu, že ho zrealizoval v Brně.
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
show all comments

more buildings from Ludwig Mies van der Rohe