March

Werner March

*17. 1. 1894 - Berlin, Germany
11. 1. 1976 - Berlin, Germany
Hlavní obrázek
Biografie
Werner Julius March se narodil 17. ledna 1894 v Charlottenburgu do významné továrnické a architektonické rodiny. Jeho otec Otto March byl významným berlínským architektem a autorem Německého stadionu (1912-13), předchůdce berlínského olympijského stadionu. Po maturitě na gymnáziu v Charlottenbugu (1912) March studoval architekturu na Vysoké technické škole v Drážďanech. V letech 1914-18 sloužil jako voják a studium architektury zakončil na Vysoké technické škole v Berlíně. Svoji kariéru začal jako stavbyvedoucí Říšské odškodňovací správy (Oranienstrasse, Berlín-Kreuzberg) a byl mistrovským žákem Germana J. Bestelmeyera (1874-1942). Po vykonání stavebních zkoušek v roce 1922 se osamostatnil. Společně s bratrem Walterem (1900-69) navrhl v Berlíně budovu Německého sportovního fóra (1926) a na počátku třicátých let Dům německého sportu. Roku 1928 navrhl územní přestavbu jeho otcem navrženého sportovního areálu Grunewaldstadion. Na základě těchto referencí přišlo v roce 1932 zadání projektu k uspořádání jedenáctých olympijských her. Říšský sportovní areál tvořil olympijský stadion - po Hitlerových námitkách proti původnímu projektu značně pozměněný -, plavecký stadion a lesní tribuna.
Realizace působivé stavby sebou přinesla další zakázky na sportovní zařízení, jejichž realizaci však zabránila druhá světová válka. Ze všech sportovních staveb byl nakonec postaven jen stadion v Káhiře (1956). Také Marchův projekt archeologického muzea v Bagdádu z roku 1936 byl zrealizován až v letech 1952-56. Během druhé světové války (1940-45) March působil jako štábní důstojník na úseku kontrarozvědky admirála Canarise.
Po válce byl March pověřen znovupostavením mindenského dómu a radnice. V roce 1952 vznikl podle jeho projektu evangelický kostel St. Petri a 1961 kostel modlitby Páně v Berlíně-Wilmersdorfu, které se řadí mezi obzvlášť vydařené církevní stavby z poválečného období. V letech 1963-67 vznikl v severní části campusu TU Berlín Ústav pro sdělovací techniku. Z několika málo jeho obytných staveb stojí nejvíce za povšimnutí kolonie Rechsbanksiedlung (1923) v Berlíně-Wilmersdorfu.
V říjnu 1953 se March stal profesorem urbanismu na TU Berlín a ředitelem Centrálního institutu pro stavbu měst. Tento ústav se stal v místem přednášek mnoha mezinárodních expertů z oborů urbanismu, architektury, politiků a dalších odborníků. Podařilo se mu přesunout Spolkový urbanistický ústav do Berlína. Berlínská Technika se tak stala centem urbanistického plánování. V roce 1960 byl March penzionován. Kromě několika postavených domů vznikly v jeho ateliéru také pozoruhodné projekty, které, jako např. Mnichovský olympijský stadion, zůstaly nerealizovány.
March měl značný podíl na současné podobě soutěžního řádu architektů BDA, ale také v mezinárodním kontextu při posuzování tvorby architektů v rámci UNESCO. Je škodou, že nebyl uskutečněn jeho projekt rekonstrukci Kreuzbergu, na němž od roku 1963 spolupracoval se socioložkou Ilse Balg.
V roce 1962 byl March jmenován čestným senátorem berlínské Techniky. Zemřel v Berlíně 11. ledna 1976.

Realizations and projects

Další stavby
Nerealizovaný soutěžní návrh olympijského stadionu do Mnichova, 1965
Sanace berlínské čtvrti Kreuzberg (spol. Ilse Balg), 1962-67
Kostel modlitby Páně, Berlín-Wilmersdorf, 1961
Kostel St. Petri, Bielefeld, 1954
Antické muzeum v Bagdádu, Irák, 1952-56
Apoštolský kostel v Gütersloh, 1951-52
Znovupostavení zemského domu v Münsteru, 1948-51
Znovupostavení radnice v Minden, 1948-54
Znovupostavení dómu v Minden, 1946-57
Velvyslanectví jugoslávského království, Berlín-Tiergarten, 1938-39
Ředitelství vodních staveb, Berliner Strasse, Postupim, 1938-39
Lesní tribuna, Berlín-Ruhleben, 1934-36
Olympijská vesnice (spol. Watler March, H. Wiepking-Jürgensmann, G.Steinmetz), Dallgow-Döberitz, 1934-36
Carinhall - lovecké sídlo pro Hermanna Göringa, Schorfheide, 1933 (1937 vyhořelo)
Německé sportovní fórum, Berlín-Westend, 1926-36