Festspielhaus Bregenz - rekonstrukce a rozšíření

Divadelní představení na hladině Bodamského jezera mají v Bregenzi tradici již od roku 1946. První představení - balet k Mozartově Malé noční hudbě - se konalo na dvojici výletních lodí. Roku 1947 byla instalována mobilní tribuna pro 2500 osob a mobilní plovoucí pódium, které bylo nahrazeno roku 1950 pódiem stabilním. 1953 byla instalována i stabilní tribuna pro 6400 osob. Roku 1979 byla tribuna postavena znovu, tentokrát ze železobetonu, včetně zázemí pro herce a orchestřiště. Zároveň byl objekt rozšířen o kryté koncertní a kongresové sály. 1992-97 byl objekt znovu rozšířen známým ateliérem Dietrich/Untertrifaller Architekten. (6770 míst na tribuně, 1765 míst v sálech, 2000 míst venkovní mobilní tribuna) Atelier Dietrich | Untertrifaller Architekten je i autorem rekonstrukce exteriéru i interiéru objektu z let 2005-06. Mimo každoroční operní festival Bregenzer Festspiele a každoroční baletní festival Bregenzer Frühling se zde konají jiné letní festivaly, koncerty populární hudby, baletní a taneční představení a různé kongresy. Divadelní scéna „Seebühne“, která je vždy velmi působivá a náročná na stavbu, je měněna každé dvě sezony.

---

Z budovy uzavřeného dojmu k variabilnímu a přívětivému komplexu - změna tváře rakouského divadla Festspielhaus Bregenz.

Festspielhaus v Bregenzi, který byl kompletně rekonstruován a podstatně rozšířen o několik jevišť, je dnes dobře fungujícím místem pro různé druhy divadelních představení nebo pro pořádání kongresů. Tato architektonicky pozoruhodná budova je dokonale posazená u jezera a utváří bezchybné místo. Současně projekt povyšuje plochu u vstupního průčelí a dává jí vskutku městský ráz.
Původní budova z roku 1979 působila spíše uzavřeným dojmem. Nyní byla rozšířena a proměněna ve variabilní a přívětivý komplex, nikoliv skrze formální hry, ale díky tomu, že byla nalezena promyšlená řešení celého uzlu zdánlivě neřešitelných problémů. Osvobozující závan přišel ve formě dlouhé dvoupatrové hmoty, vznešeně vyvýšené nad zem jako trám, v níž jsou kanceláře a produkční administrativa. Zdvižení tohoto prvku umožnilo zachovat všechna důležitá spojení pod ním v celém rozsahu a samozřejmě přidat některá nová.
Odpovědí na tento velký a prostorově náročný prvek je druhý dlouhý hranol podobných rozměrů, který jako by sklouzl mezi břeh jezera a festivalovou halu. Na straně k náměstí vystupuje konzolou nad hlavní vchod a v ní se nalézá sál Propter Homines s blyštivou průčelní stěnou. Na druhém konci tohoto hranolu je tzv. Lake foyer s širokým proskleným průčelím nabízející nádhernou vyhlídku na jezero, která dala tomuto prostoru název. Mezi těmito dvěma póly je otevřený foyer sestavený z mnoha částí tak, aby pojal i enormní množství diváků.
Tyto dva pozoruhodné prvky budovy,  jakési předimenzované tyče, člení rozsáhlý komplex na tři hlavní sekce: areál studií a workshopů, vlastní festivalovou síň a plovoucí jeviště. Hranaté prvky velkého novátorského jeviště pro workshopy spolu s jezerním studiem se otáčejí od náměstí a svými střízlivými fasádami utvářejí skupinu, rámovanou blízkými lužními lesy. Prostory pod „trámem“ administrativy i postranní jeviště jsou přímo propojeny se scénou pro workshopy a s hlavním scénou. Věž provaziště se vztyčuje mezi dlouhými hranoly administrativy a foyerů, za ní je festivalová síň. Kolem hlavní scény je nižší budova se zázemím divadla, šatnami umělců, sály, restaurantem a samozřejmě vstupní plocha se šatnami. Průčelí této budova je obráceno k nově upravené ploše nádvoří. Podél břehu jezera jsou umístěny čtyři segmenty sedadel na jezerní tribuně, která je třetím výrazným prvkem komplexu. Nad tribunou se tyčí konkávní prosklená fasáda s pásovými okny nového přestávkového foyer. Nad ním je patro k řízení představení na plovoucím jevišti a salonky VIP. Pod tribunou jsou rozsáhlé servisní prostory pro návštěvníky, pokladny atd. Toto funkční a logické uspořádání nabízí různé výmluvné obrazy na každé straně: příjezdová strana je pozoruhodná/obzvláštní a vzbuzuje zájem; vstupní strana obrácená do nádvoří je přívětivá a otevřená; směrem k jezeru je je to efektní nejen díky amfiteatru venkovních sedadel, ale také jako budova; směrem k sousednímu parku je výraz divadla mnohem střídmější, nikoli rezervovaný, ale tajemně pobízivý.
Interiér byl zcela přestavěn: hlavní hlediště má nyní nejnovější technické a akustické vybavení, jakož i novou galerii s 600 sedadly. Povrchy byly obloženy exkluzivním dřevem, střídmá barevnost a citlivé osvětlení vytvářejí atmosféru vhodnou nejen pro ohromná množství diváků, ale též pro večerně oděné návštěvníky zvláštních představení.