Muzeum Alvaro Aalta

Muzeum Alvaro Aalta se nachází poblíž univerzitního areálu a Muzea centrálního Finska. Stojí na příkrém svahu porostlým rozložitými stromy, odkud se otevírá pohled jihovýchodním směrem na jezero Jyväsjärvi. Místem protéká potok, který se u kavárny rozlévá do umělé hladiny s vodní kaskádou. Muzeum centrálního Finska i Alvaro Aalta jsou představiteli Mistrova 'bílého období'. Svým měřítkem a vnějším zjevem se však liší od ostatních veřejných budov z tohoto časového úseku. Jedno desetiletí, které obě stavby mezi sebou dělí, je nejvíce patrné na fasádách; pravoúhle tvarovaná fasáda Muzea centrálního Finska se hrdě tyčí na kopci a odráží se v ní geometrická pragmatičnost funkcionalismu, zatímco Aaltovo muzeum je více uzavřené, ale zároveň volnější ve své formě. Počátkem 90. let minulého století bylo Muzeum centrálního Finska rozšířeno podle návrhu Elissy Aalto směrem do přilehlého parku Ruusupuisto.
Muzeum Alvaro Aalta stojí na bíle natřeném betonovém podstavci, z něhož vyrůstají stěny obložené lehce zbarvenými keramickými dlaždicemi 'Halla' (což ve finštině znamená mráz) pocházejícími od slavné helsinské porcelánky Arabia. Svislé pruhy glazovaných dlaždic rozčleňují hradbovitou fasádu. Když jsou tyto pásy nasvětleny, tak potom vytváří na obvodových plochách silný prostorový účinek. Dojem pevnosti je dále posílen svislým mřížováním oken v horním patře. Střešní okna osvětlující výstavní expozici se v některých místech propisují také do fasády.
Až na několik malých otvorů poblíž dveří nemá vstupní fasáda žádná okna. Masivní dveře jsou z měděných plátů. Na levé straně od vchodu zbylo místo pro pět mramorových desek. Střeše dominují světlíky nasměrované k východu.
Ve spodním patře muzea se nachází vstupní hala, šatna se záchody, kavárna, kanceláře, knihovna, archivy, místo pro sklady a fotografa. Vzadu je malý byt s kanceláří a studio, které bylo dříve využíváno místním uměleckým spolkem a dnes slouží pro muzejní workshopy 'URBS'. Do vstupní haly se otevírá malá výstavní galerie známá jako 'Studio'. Z kavárny je výhled směrem, kudy dříve protékal potok a kde dnes kaskádovitě stéká voda z jednoho uměle vytvořeného bazénu do dalšího. Ze tlumeně osvětleného foyer to návštěvníky automaticky táhne ke schodišti vedoucímu do velké výstavní galerie umístěné v horním patře.
Plocha galerie ve druhém podlaží má rozlohu přes 700 m². Zadní zvlněná stěna obložená borovicovými latěmi je připomínkou Aaltova pavilonu navrženého pro světovou výstavu do New Yorku (1939). Denní světlo se do galerie dostává střešními světlíky. I přes svoji projasněnost působí vnitřní prostor poklidným a důvěrným dojmem. Velká galerie hostí stálou muzejní výstavu Alvar Aalto, Architect.

čerpáno z domovských stránek muzea