Wiener Gasometer
Realizace:1896 (Franz Kapaun), 1995-2001
Na konci 19. století bylo obvyklé, že velká města užívala plynu pro osvětlení veřejných prostranství a budov, odtud označení svítiplyn. Ve Vídni byla roku 1896 dokončena stavba 4 obřích plynojemů podle návrhu Franze Kapauna. Plynojemy sloužily svému účelu téměř 100 let. Jejich provoz byl ukončen s přechodem od svítiplynu k zemnímu plynu, a tak 20. května 1986 bylo skladování plynu v Simmeringu odzvoněno. Vzhledem ke kvalitám a poloze těchto čtyř dominant se začalo uvažovat o jejich dalším využití, kterého se gigaválcům dostalo v září roku 2001. Vítejte ve městě ve městě.
Gasometer A - Jean Nouvel
První z plynojemů dostal za úkol zrekonverzovat francouzský architekt Jean Nouvel. Rozhodl se neomezovat původní působení obvodového pláště a zastavil jeho obvod lehkou ocelovou strukturou, která se obrací do atria zastřešeného skleněnou kopulí. Dvě podzemní patra obsahují 183 parkovacích míst a rovněž je v podzemí umístěna stanice vídeňského metra. Další důvod pro zvýšení ceny bytů. Ve dvou přízemních podlažích se na ploše 5300m² rozkládá divize obchodů a služeb. Podél obvodu válce se nachází osmnáctidílná 12.patrová segmentová forma vyplněná byty. Koncepčně funguje plynojem A jako vstupní místo do území, což Nouvel vyjádřil akcentováním vstupu do metra. Skleněná kopule vypadá dobře.
Gasometer B - Coop Himmelb(l)au
Mí miláčci se jako jediní rozhodli doplnit stávající válcovou hmotu plynojemu o další prvky. Dovnitř dostavěly válcový objem, do podzemí situovali obří multifunkční halu, což byl pravděpodobně statický oříšek, a především představěli před vlastní hmotu plynojemu dekonstruktivistický štít. Plynojem B dodává celému souboru duch modernosti a pro věřejnost tolik potřebný interesantní prvek. Funkčně je stavba vyplněna byty a kancelářemi. V podzemí garáže, v přízemí obchody + podzemní multifunkční hala pro 3000 návštěvníků, která je navíc propojujícím podzemním prvkem všech gasometrů.
Na štítu byla použita obdobná fasáda jako u jiné vídeňské realizace tohoto ateliéru - obytné věže v Donau City. Modernost je tedy vyjádřena novým přístupem ke zdrojům energie, jak specifické u konverze stavby, která po 100 let pojímala zásoby plynu pro Vídeň... I z tohoto důvodu hodnotím konverzi "béčka" jako nejlepší.
Gasometer C - Manfred Wehdorn
Profesor na vídeňské technice funkčně vyplnil plynojem podzemním parkováním, přízemními obchody a 12 nadzemními patry s byty. Jediným zajímavým prvkem je určitě vnitřní arboretum.
Gasometer D - Wilhelm Holzbauer
Vyznavač postmoderny přistoupil k zastavění vnitřního prostoru poněkud odlišně. Dostavba se netočí kolem atria, tak jako u ostatních architektů, nýbrž je formována tak, aby rozdělila vnitřní prostor na 3 menší atria. V jižním atriu se nachází mateřská školka. Plynojem D neobsahuje obchodní plochy, ale mnohem více ploch administrativních a parkovacích. Byty v horních patrech nemohou chybět... Poměrně zajímavé zastavění posunuje "déčko" na pomyslnou 3. příčku mého žebříčku.
Gasometer A - Jean Nouvel
První z plynojemů dostal za úkol zrekonverzovat francouzský architekt Jean Nouvel. Rozhodl se neomezovat původní působení obvodového pláště a zastavil jeho obvod lehkou ocelovou strukturou, která se obrací do atria zastřešeného skleněnou kopulí. Dvě podzemní patra obsahují 183 parkovacích míst a rovněž je v podzemí umístěna stanice vídeňského metra. Další důvod pro zvýšení ceny bytů. Ve dvou přízemních podlažích se na ploše 5300m² rozkládá divize obchodů a služeb. Podél obvodu válce se nachází osmnáctidílná 12.patrová segmentová forma vyplněná byty. Koncepčně funguje plynojem A jako vstupní místo do území, což Nouvel vyjádřil akcentováním vstupu do metra. Skleněná kopule vypadá dobře.
Gasometer B - Coop Himmelb(l)au
Mí miláčci se jako jediní rozhodli doplnit stávající válcovou hmotu plynojemu o další prvky. Dovnitř dostavěly válcový objem, do podzemí situovali obří multifunkční halu, což byl pravděpodobně statický oříšek, a především představěli před vlastní hmotu plynojemu dekonstruktivistický štít. Plynojem B dodává celému souboru duch modernosti a pro věřejnost tolik potřebný interesantní prvek. Funkčně je stavba vyplněna byty a kancelářemi. V podzemí garáže, v přízemí obchody + podzemní multifunkční hala pro 3000 návštěvníků, která je navíc propojujícím podzemním prvkem všech gasometrů.
Na štítu byla použita obdobná fasáda jako u jiné vídeňské realizace tohoto ateliéru - obytné věže v Donau City. Modernost je tedy vyjádřena novým přístupem ke zdrojům energie, jak specifické u konverze stavby, která po 100 let pojímala zásoby plynu pro Vídeň... I z tohoto důvodu hodnotím konverzi "béčka" jako nejlepší.
Gasometer C - Manfred Wehdorn
Profesor na vídeňské technice funkčně vyplnil plynojem podzemním parkováním, přízemními obchody a 12 nadzemními patry s byty. Jediným zajímavým prvkem je určitě vnitřní arboretum.
Gasometer D - Wilhelm Holzbauer
Vyznavač postmoderny přistoupil k zastavění vnitřního prostoru poněkud odlišně. Dostavba se netočí kolem atria, tak jako u ostatních architektů, nýbrž je formována tak, aby rozdělila vnitřní prostor na 3 menší atria. V jižním atriu se nachází mateřská školka. Plynojem D neobsahuje obchodní plochy, ale mnohem více ploch administrativních a parkovacích. Byty v horních patrech nemohou chybět... Poměrně zajímavé zastavění posunuje "déčko" na pomyslnou 3. příčku mého žebříčku.
0 komentářů
přidat komentář
