Obytný “Blok 16”

foto: Petr Šmídek, 2009

Blok 16 je součástí urbanistického plánu navrženého OMA pro nové prestižní centrum v Almere. Samostatný, expresivní blok reaguje na dvě okolnosti: jeho vlající konec je branou do přístavu, na opačném konci je tvar vyrovnán a budova zapadá do pravoúhlé sítě sousedících vysokopodlažních obytných bloků ze skla. Blok je usazen na podzemních garážích (návrh OMA), tvořících sokl stavby. Zvýšené přízemí zabírají z poloviny společný vstup a sklepy. Druhou část tvoří tělocvična, která navazuje i ve spodní úrovni garáží, kde ji ukončuje samostatný pavilon fitness-café.

Návrh Bloku 16 je do značné míry založen na zkoumání staveb z tunelového bednění. Použití této technologie je při výstavbě větších obytných projektů z finančního hlediska zajímavé. Základním principem tunelového bednění je současná betonáž stropů a společných zdí. Podobně jako u technologie protlačování je tedy nezbytný stálý průřez. Bednící díly běžně mívají také stejnou délku, což vede ke vzniku pravidelné betonové konstrukce. Změnou délky sousedících tunelů je tato monotónnost narušena. Výsledkem je zvlněná fasáda, dodávající bloku dynamiku. Nezvyklé použití tunelového bednění znamená poměrně malý nárůst nákladů, ovšem dodává stavbě velmi expresivní podobu.*

Blok 16 je vybaven dvěma centrálními chodbami, umožňujícími obyvatelům přístup do jednotlivých bytů. Obývací pokoje všech 49 bytů jsou orientovány jižně, směrem k nábřeží. Na severní straně jsou umístěna soukromá schodiště, propojující v bytech různé úrovně. Hlavní společné schodiště vyplňuje otevřený prostor sedmipatrové výšky, který se nachází v místě největšího vyboulení. Jeho odlišná funkce v exteriéru je navíc přiznána pásem fasádních panelů poloviční velikosti.
Výdutě a vyboulení na fasádě vždy mají své funkční opodstatnění. Zahloubení na severní straně zvýrazňuje vstup a vyčnívající jižní fasáda vyplývá z vložení atrií do některých bytů.

Původně bylo plánováno dřevěné opláštění, ale při výběru dodavatele se ukázalo jako příliš drahé. Jiným řešením byla výroba fasádních prvků, které by zakrývaly vždy celý tunel. Záměrem bylo aplikovat tyto prvky překládaně, s překryvy na všech stranách. To bylo umožněno pouze šikmým kladením panelů, kterým v pohledu nechtěně vznikla diagonální osnova. Kvůli použití upraveného principu překládání strany panelů nelícují. Přečnívající "skulina" je utěsněna odlišným materiálem, jednotlivé prvky tedy vzájemně odděluje. Budově to dodává dvě tváře, v jednom směru je hladká a vlnitá, ve druhém hrubá a stupňovitá.
Stříbrný obklad fasády z eloxovaného hliníku v kombinaci s proměnami dopadajícího světla dodává Bloku 16 pokaždé jinou podobu, evokující pohybující se zvíře se šupinami.