Revitalizace prostoru Parku Komenského ve Zlíně

V roce 2011 byla vypsána ve spolupráci s ČKA ojedinělá anonymní veřejná architektonická soutěž. Návrh, jenž byl nakonec vítězný, jsme společně dopracovali do fáze realizační dokumentace ve sdružení obou našich kanceláří.

Původní stav a východiska — Stromy a staré keře v parku, nepříliš kvalitní svým zdravotním stavem a vitalitou, prostor zarůstají, oddělují park od okolí a jeho užitečnou plochu zmenšují, ztmavují. Kolize. Problematická hygiena. Nebezpečnost. Vybavení parku z 80. let, které dosloužilo. Lidé se v parku nezdržují, nežijí zde, častěji jen probíhají, čekají na autobus, „záškoláci“. Výrazné kulisy okolního města, Baťův mrakodrap, obchodní dům, „Jiřičná“, trh, kostel, park u zámku, bloková zástavba na ulici Školní, doprava na ulicích, město, semafory. Silné odborné a zahradnické zázemí ve Zlíně, květiny v ulicích, nadstandardní „zahradničení“ na volných plochách města. Často však zahradnická péče bez souvislostí konceptu a bez pomoci potřebné architektonické rozvahy.

Koncepce — Nutnost a nezbytnost pozvednout park na úroveň plnohodnotného, významného městotvorného prostoru, urbanistického celku, veřejného městského parku v pravém slova smyslu, jenž se stane svébytnou součástí moderního vybavení města, o jehož významu pro Zlín nikdo nepochybuje. Naším cílem bylo přetvořit území, které se stane živým prostorem, mezi „starým“ a „novým“ Zlínem a svojí funkcí a formou bude představovat výrazové prolnutí těchto zde přítomných urbanistických částí města. Snažili jsme se dotvořit park, který bude na jedné straně jasně do sebe uzavřeným svébytným městským prostorem, nicméně který bude zároveň plochou otevřenou do okolí a absorbuje podstatu okolních urbánních prvků. Funkčně životaschopný objekt, který bude schopný reagovat i v budoucnu na potřeby obyvatel města. Chybějící západní řada domů na ulici Školní byla v návrhu nahrazena „parterem“ s možností volného rozptylu lidí do parku, souběh náplní a funkcí.
Součástí koncepce se staly nové objekty, které byly do plochy zeleně vloženy. Každý má svou funkci a zásadním způsobem ovlivňuje prostorové parametry. Dostavba kavárny k objektu bývalé školy, stavby z konce 19. století, se měla stát jakýmsi zázemím pro park a objektem otevřeným pro veřejnost a do městských ulic. Záměr koncepce vlastní budovy se ale bohužel nepodařilo prosadit, rekonstrukce stavby není naším dílem. Kašna spoluvytvářející „piazatelku“ před vstupem do tohoto objektu, altán v centrální zeleni, objekt uzavírající park na rušné ulici Štefánikově (objekt dopravního podniku), hřiště pro děti i dospělé s objektem „sala terrena“.
Cílem bylo také nastavit „nový start“ pro rostliny a novým uspořádáním vytvořit podmínky pro intenzivně zahradnicky udržované plochy, kde jednotlivé porosty nebo pro ně určené plochy mají v parku jednotně definované „místo“, a rostliny tedy technologicky jednoznačně danou zahradnickou péči. Dosadby dřevin přispějí ke „zpevnění“ postupně se rozpadající a stárnoucí kosterní vegetace v parku a obvodových stromořadí, včetně významného stoletého stromořadí jilmů podél ulice Školní.

Architektonické řešení — Zásadní proměnou prošla ulice Školní, která je nyní kultivovanou, frekventovanou pěší komunikací, s rezidenční dopravou. Stávající pěší trasy nahradily geometricky pojaté chodníky, centrální eliptická komunikace zasazená do nakloněného terénu rozdělující plochu parku na vnitřní intenzivně udržovanou a na část vnějšího parku. Na východě navazuje na vlastní park obdélníkový formální prostor, který se stal rozšířenou součástí promenády v ulici Školní. Osázen je květinami a koberci dřevin, doplněn dřevěnými platy pro posezení u kaváren, na jihu, v nejvyšší části je vymezen nástupním „portálem“ lehké prodloužené markýzy objektu dopravního podniku, na severu ve spodní části je jeho součástí objekt bývalé knihovny s přístavbou kavárny a moderní fontánou v předprostoru knihovny. V horní části je ve výseči elipsy umístěno velké dětské hřiště. Od ulice Štefánikovy je hřiště chráněno horizontálním objektem „sala terrena“. Ve vnitřním prostoru parku stojí nedotčeně hrob a památník obětem 2. světové války, v těžišti elipsy je umístěn nový altán, poblíž hřiště pro děti houpačka pro odrostlejší mládež a veselé dospělé. Parkem prochází vlnící se pěšina, diagonála, symbolicky a funkčně spojující městský prostor. Území je hojně vybaveno mobiliářem. Řešení je celkově velmi střízlivé, bez jakýchkoliv příkras a ozdob nebo „módně“ řešených prvků. Jednotlivé drobné stavby jsou výrazově silné, jednoduché a moderní, avšak zároveň svojí hmotou opakují staré klasické formy v jejich ideálních poměrech. Také jejich poloha v území je určována klasickými kompozičními principy. Jako jediná výraznější a dynamická „dekorace“ působí v parku vegetace, stávající a nové rostliny, umístěné vyváženě a na promýšleném místě. Celkově má být vše přívětivé, neokázalé, klidné a účelné.

Realizace — Provádění stavby bylo rozděleno na tři na sebe navazující etapy, aby výsledek byl nakonec celistvý. Nejobtížnější při přípravě stavby a její realizaci bylo dodržet původní řešení, aniž by došlo v důsledku zpřesňování a následně vyvstalých nepředvídaných nebo opomenutých komplikací k odchýlení od tohoto původního jasného záměru. Díky vstřícnosti a pozitivnímu naladění jednotlivých přímých účastníků realizace nebyla prvotní ucelená koncepce dotčena. Stavba proběhla ve velmi krátkém období, kdy vlastně bylo od základu přeměněno území několika hektarů uprostřed „živého“ města. Úspěch.

Následná ocenění

» Zlínský kraj, Hlavní cena v kategorii „Rozvojové projekty měst a obcí“ soutěže Stavba roku Zlínského kraje 2014, 2015
» Svaz zakládání a údržby zeleně titul Park roku 2015 v České republice, 2015
» Svaz zakládání a údržby zeleně, titul Park desetiletí v České republice, 2016
» ČKA, Nominace na Českou cenu za architekturu, 2016