Univerzitní knihovna Utrecht

Po tři staletí sídlila utrechtská universita v historickém centru malebného města. Pod taktovkou architekta Arjan Sikkemy se na počátku 60. let minulého století universita přestěhovala o pět kilometrů na východ, kde vytvořila největší universitní campus v Holandsku. Před patnácti lety vyhrála OMA soutěž, která navzdory své bohémské pověsti areál citlivě zahustila. Zatím poslední realizací campusu je temná hmota knihovny od maastrichtského architekta Wiel Aretse. Budova bez čitelného vstupu a nejasné funkce z venku je rozdělena do dvou základních tvarů a funkcí. V jednou kvádru je uschováno 90 kilometrů knih a v tom druhém je místo pro 450 aut. Z venku se však oba tváří stejně. Sbírka 4.200.000 svazků se může i nadále rozrůstat, protože autor ve svých plánech počítal se střešní nadstavbou.
V Holandsku se, na rozdíl od Švýcarska, ortodoxním minimalistům nikdy moc nedařilo, a proto ornament na fasádě Aretsovy knihovny překvapuje méně než u podobné instituce v Eberswalde od dvojice Herzog & deMeuron. Obvodový plášť je vyskládaný z tabulí leptaného skla a tvarovaných betonových panelů (za pomocí pryžových pásků vkládaných do forem) s motivem rákosí od fotografa Kim Zwarts. Výsledkem není jako u eberswaldské universitní knihovny setření rozdílů mezi sklem a betonem, ale přestože se i v tomto případě barevně i texturou sobě blíží dva naprosto odlišné stavební materiály, působí výsledek jakoby chtěl mít architekt stavbu špinavou a zastaralou ještě před kolaudací. Arets: “Mysleli jsme, že by ve svém polovenkovském umístění měla knihovna působit přirozeně.”
Další možnost k srovnávání se nabízí s městskou knihovnou v Seattle. Koolhaasův program měl nalákat nový druh čtenářů. Jeho stavba tu je především pro lidi, kteří se nesmí v žádném případě nudit. V případě universitní knihovny je úkol jiný - nerozptylovat. Téměř všechny vertikální prvky jsou černé. Jedinými barevnými (rušivými) akcenty jsou pouze červené informační centrum a výpůjční pulty. Potisk skel ubírá na propustnosti světla a navozuje pocity tajemna až útlaku. Arets: “Chtěl jsem vytvořit místo k přemítání, místo klidu a jasu v našem dnešním zmateném světe. Společně se světleji laděnou podlahou a pracovními deskami, vytváří černá barva dokonalou atmosféru pro studium.”
Aaron Betsky se však domnívá, že se v knihovně bez jasného orientačního systému, plného schodišť a temných koutů jednou bude dařit lásce nejen k učení. Čas ukáže.

Data: 4,2 milionu svazků, 300 počítačů, 1000 studijních míst, 1 bar, 1 auditorium, 6 přednáškových místností, 450 parkovacích míst.