Hotel Kirkenes

Město Kirkenes v severním Norsku leží na křižovatce mnoha kultur; po dlouhou dobu zde na sebe vzájemně působili Laponci, Rusové, Norové a Finové neboli Kvenové. Hranice regionu se změnily a tento region částečně izolovaly od spojení se světem. Dostatečná vzdálenost od politických center dovolila existenci solidárnosti, neformální vzájemné součinnosti různých kultur.
Byl jsem pozván k vytvoření uměleckého díla v centru Kirkenes. Když jsem o tom chvíli přemýšlel, oznámil, že chci raději vytvořit něco užitečného. Podle mého názoru námořníci, rybáři, lovci, turisté a hledači štěstí, procházející městem, potřebují místo k odpočinku na noc, které by odpovídalo jejich ekonomické situaci, jež se mění jako počasí. Navrhl jsem stavbu hotelu u moře. Vyvolalo to smíšené pocity, protože čas pro výstavbu byl jen deset dnů a rozpočet byl notně omezený. Upřesnil jsem, že by to byl skutečně velmi malý hotel. Veškerý zbytečný luxus by byl odstraněn: žádné satelitní kanály, minibar či mosazné kliky na dveřích. Základní představa by se jednoduše zakládala na teplém přístřeší a výhledu ven na Barentsovo moře. Člověk trávící noc na pokoji by stále cítil, že je v Kirkenes. Každý, kdo musel strávit mnoho nocí po hotelích, zná ten nepatrný pocit odcizení při vstupu do hotelového pokoje – mohl by se nacházet kdekoli na světě, natolik je spojení s okolní realitou přerušeno.
Hotel byl postaven za deset dnů za pomocí tří studentů architektury a dokončen by tři minuty před dokončením. Má jeden jeden jednolůžkový pokoj, jeden dvojlůžkový pokoj a halu. Hotel by konec konců měl mít halu pro schůzky a náhodná setkání. Celá budova je vyhřívaná pomocí kamen; WC a sprcha jsou zajištěny na sousedící policejní stanici. Při otevření jeden norský organizátor zájezdů nabídl, že hotel koupí, a dodnes ho už provozuje tradičním způsobem. Klíče jsou k dispozici v místní turistické informační kanceláři. Hotel byl vystavěn ze dřeva na základovém bloku z pórobetonu. Interiér byl vymalován bíle kvůli přirozenému světlu a pocitu většího prostoru, zatímco exteriér je natřen černě, aby pohlcoval sluneční světlo a začlenil se do okolního tmavého skalnatého břehu.
Jedná se o dočasné dílo a v zásadě již mělo být strženo. Podle všeho se městský úřad v Kirkenes rozhodl nechat ho nějakou chvíli stát.

Dočasná stavba byla postavena jako součást akce Barnet Art Triennial 2005, Norsko

Realizační tým: Sami Rintala, George Lovett (student architektury, University of Sheffield, UK), Borghild Hulsvik (studentka architektury, Bergen Architect School), Anne Kathrine Vabø (studentka architekty, Bergen Architect School)
Rozměry: 6m (délka) x 2,5m (šířka) x 5m (výška)
Materialy: dřevo, cihly a ocelové dráty
Sponzoři: okna-Nicopan, barva-Jotun